Zprávy Právnické Jednoty moravské v Brně, 14 (1905). Brno: Nákladem Právnické jednoty moravské , 300 s.
Authors:
— 241 —

Přehled civilních rozhodnutí c. k. nejvyšš. soudu
v jiných časopisech uveřejněných.


Právník = P. Právnické Rozhledy = P. R. Allg. österr. Gerichtszeitung = G. Z. Příloha k min. věstníku = off. Juristische Blätter = J B. Gerichtshalle = G. H. Öster. Richter-Zeitung = R. Z. Příl.: A—H. Notariatszeitung — N. Z Zentralblatt (Gellerův) = Z B. (Připojená čísla znamenají stránku dot. čas.)

A. Z práva občanského.


61. § 177. předpokládá nutně zúmyslné zanedbávání dětí, což v odstěhování do cizozemska následkem nedostatku zaměstnání nelze spatřovati. (14. ledna 1905, č. 2237, N. Z. 110. — R. Z. A. 69.) — Postačí uvedení okolností zjištěných v kontumačním rozsudku ve sporu o rozvod manželství vydaného. (8. února 1905, č. 1931, G. H. 303.)
62. §§ 181. a 182. Osvojencovo původní jméno rodové, u vdovy jméno mužovo jest prvním jménem, jméno otce osvojitele, pokud se týče rodové jméno matky osvojitelkyně jeho druhým jménem. (20. prosince 1904, č. 18366, P. 338.11. října 1904, č. 14994, P. 12. — Z. Bl. 60. — R. Z. A. 66.) — 242 —
63. § 189. Poručenský soud není po schválení smlouvy oprávněn, nějaké výhrady činiti. (21. března 1905, č. 4313, J. Bl. 274. — R. Z. F. 37.)
64. § 198. Chce-li býti poručníkem někdo z příbuzenstva nezletilcova, budiž ustanoven, jestliže tu není překážky dle §§ 191. až 194. (22. listopadu 1904, č. 17078, Z. Bl. 155. — R. Z A. 66.)
65. § 273. Soudně prohlášenému marnotratníku nelze ani prozatímně přenechati správu jeho jmění. (1. února 1905, č. 1520, Z. Bl. 402. — R. Z. A. 69.)
66. § 362. obmezen jest §§. 364. a 1305.; vykonáváním práva vlastnického nesmí býti zasahováno do práva sousedova, a jest soud oprávněn, za tím účelem uložiti rušiteli určité jednání. (25. února 1902, č. 8154, R. Z. A. 67.)
67. §§ 380., 431. Knihovním vkladem o sobě vlastnictví se nenabývá. (14. března 1905, č. 3602, R. Z. A. 69.)
68. § 391. Poukázka poštovní spořitelny jest papírem majiteli svědčícím. — Nálezce nemůže požadovati nálezné jen tenkráte, nezachová-li se dle §§ 388.—392 (§ 393.); neztrácí však práva, je požadovati ani amortisací, zákazem výplaty a pod. (9. března 1904, č. 2711, J. Bl. 454. — R. Z. A. 53.)
69. § 469. Stane-li se knih. věřitel vlastníkem nemovitosti v zástavu mu dané, nezaniká tím již jeho pohledávka (§ 1446. obč. z.), ale ohledně placení úroků nastávají následky konsolidace, pokud nedoplatek úroků v knihách není zapsán (15. února 1905, č. 2248, P. 441. — P. R. 131.) — Viz též C. č. 59.
70. § 480. Právo cesty v lesích vydržeti nelze. (§§ 1. a 43. cís. pat. ze dne 5. července 1853, č. 130, ř. z.; 29. prosince 1903, č. 17341, P. 335.)
71. § 521. Vdova, kteréž příslušel nerozdílný doživotní výměnek bytu s prvním manželem, může po opětném provdání vzíti druhého manžela k sobě. (7. února 1905, č. 598, Z. Bl. 312. — R. Z. A 70.)
72. § 523. Byla li služebnost znesnadněna majitelem pozemku služebného, nelze ho žalovati na pouhé odstranění překážky (způsobem libovolným), nýbrž žaloba zníti musí na uvedení do předešlého stavu. (2. prosince 1904, č. 16573, J. Bl. 262.)
73. § 525. neplatí, jestliže výměnkář zapálil dům úmyslně. (§§ 863., 1444.; 16. července 1903, č. 7858, off. 716. — R. Z. A. 54.)
74. § 586 nebyl zrušen §. 272. s. ř. (5. ledna 1903, č. 7639, off. 715. — R. Z. A. 54.)
75. § 592. nebyl zrušen §. 6. zák. ze dne 15. listopadu 1867, č. 131. (31. srpna 1904, č. 9216, Z. Bl. 61. — R. Z. A. 69.)
76. § 709. Příkaz liší se celou svou podstatou od odkazu a pokládá se za omezení poslední vůle podmínkou rozvazovací. (9. listopadu 1904, č. 16424, P. 9.) — 243 —
77. §§ 717., 719. a 721. Ke zrušení posledního pořízení nestačí zůstavitelův příkaz, aby je uschovatel zničil. (24. května 1905, č. 7982, R. Z. A. 70.)
78. §§ 835 a 836. O důležitých opatřeních týkajících se jen správy společné věci rozhoduje soudce v řízení nesporném. (24. ledna 1905, č. 396, N. Z. 125. — R. Z. A. 70.)
79. §§ 850. a 851. O těchto případech jednati sluší dle předpisů říz. nesporného. (21. února 1905, č. 2252, rep. č. 179, P. 334. — G. H. 441. — J. Bl. 261.)
80. § 858 neukládá zřízení plotů, kde jich dříve nebylo, předpisuje však zachování dosavadních, kdyby bez nich hrozila sousedovi škoda. (4. list. 1903, č. 12039, off 733. — R. Z. A. 57.)
81. § 883. Předpisu § 1. lit. b) zák. ze dne 25. července 1871, č. 76 ř. z. užíti dlužno i tehdy, když dotyčné smlouvy mezi manžely uzavřené jsou obchodem na straně toho či onoho manžela. (27. září 1904, č. 11331, P. 160. — N. Z. 132.)
82. § 884. Potřebí jest výslovného vymínění písemné smlouvy, jinak jest i při nemovitostech pouhá ústní smlouva platná. (14. února 1905, č. 2353. R. Z. A. 70.)
83. § 887. platí a) jen tehdy, když vůle stran jest z listiny úplně zřejmá; tomu tak není, je-li v ní při smlouvě námezdní označeno jen dílo bez dalšího určení jeho vlastností a potřebných k tomu prací. (8. dubna 1903, č. ? J. Bl. 273.) — b) jen o předmětu v listině uvedeném. (22. listopadu 1904, č. 15903, P. R. 51.)
84. § 906. Při splátkovém obchodě (§§ 2. a 3. zák. ze dne 27. dubna 1896, č. 70 ř. z.) jest ve výhradě vlastnictví obsaženo též právo od smlouvy odstoupiti; prodavatel může pak buď žádati zaplacení zbytku tržní ceny aneb od smlouvy odstoupiti. Jakmile se rozhodl pro jedno, nemůže již žádati druhé. (10. listopadu 1904, č. 15599, J. Bl. 47. - R. Z. A. 70.)
85. § 934. Nápravu lze žádati teprvé po úplném splnění smlouvy. (24. února 1904, č. 1871, Z. Bl. 51. — R. Z. A. 61. a 70.)
86. § 956. Ve smlouvě musí býti nejen darování výslovně přijato, nýbrž i výslovně řečeno, že se dárce vzdává práva, dar odvolati. Nestačí ani podpis s doložkou »obdarovaný«, ani doložka, že se dárce zříká práva, darování odporovati neb je zrušiti. (22. listopadu 1904, č. 16928, R. Z. A. 55)
87. § 1027. Mistr jest povinen, dáti učňovi vždy vysvědčení. (§§ 104. a 81. živn. ř.; 8. března 1905, č. 3238, J. Bl. 214)
88. §§ 1075. a 1076. O vtěleném právu předkupním v případě dobrovolné veřejné dražby viz rozh. 25. května 1904, č. 7378, J. Bl. 297.
89. § 1090. Smlouva, »že pronajimatel nájemníky nevypoví, dokud oni výpověď nedají,« jest platna. (§§ 1113., 1114., 1116. obč. z.; 7. července 1904, č. 10161 G. Z. 105. — R. Z. A. 71.) — Platnost — 244 —
propachtování hostinské živnosti závisí na schválení úřadu (§ 878.; 19. ledna 1905, č. 19137, R. Z. A. 70.)
90. § 1101. Přešlo-li vlastnictví nájemníkovo k věcem v bytu se nalézajícím na osobu jinou, může pronájemce nabýti k nim práva zástavního pro další nájemné jen za podmínek § 456. obč. z. (8. listopadu 1904, č. 15279, J. Bl. 105.)
91. § 1153. Objednatel práce špatně provedené má nárok na náhradu škody, i když žádá jen opravení. (§ 919.; 16. prosince 1903, č. 7085, off. č. 743. — Z Bl. 145. — R. Z. A. 70.)
92. § 1156. Záloha agentovi daná jest zápůjčkou. (17. května 1904, č. 6027, J. Bl. 189.)
93. § 1217. Judik. č. 166 ze dne 10. ledna 1905, č. 398/04
o kupních a podobných smlouvách snoubenců a manželů s rodiči,
s osobami třetími atd., viz P. 199. — J. Bl. 129. R. Z. A. 71. —
N. Z. 78.)
94. § 1218. Po rozvodu nemůže již manžel požadovati vyplacení přislíbeného mu věna. (21. června 1904, č. 8931, G. Z. 413/04. — J. Bl. 154. — R. Z. A. 62.)
95. § 1221. obč. z. Též provdaná již dcera nebo vnučka žádati může za vyměření věna jen cestou nespornou. (21. února 1905, č. 1025, rep. č. 178. — P. 332 — J. Bl. 261.)
96. § 1288. Smlouva pojišťovací vzniká teprve tím okamžikem, kterýmž vzniká povinnost pojišťovny, škodu povstalou dle návrhu pojišťovacího nahraditi. (§ 921; 30. prosince 1904, č. 12566. P. 263.) — O tom, zda-li se při pojištění proti úrazu pro zánik nároku na odškodné vyhledává zúmyslných nesprávných údajů, a co vyrozumívati sluší »operací« srov. rozh. 3. února 1905, č. 1260 — R. Z. A. 62. — G H. 399.)

C. Z řízení sporného a exekučního.


75. Čl. V. u. z. k s. ř. Percentuální zvýšení sazbové odměny (§ 9. min. nař. ze dne 11. prosince 1897, č. 293 ř. z.) náleží advokátovi jak z honoráře pracovního, tak i z poplatků manipulačních. (22. května 1900, č. 217 prs. — jud. č. 164. P. 82. — J. Bl. 93. R. Z. F. 30. — G. H. 232. — N. Z. 45.)
76. §§ 1.—6. Patronátní úřad nemůže žalovati. (19. dubna 1904, č. 5665. J. Bl. 598.)
77. § 16. Při hlavní intervenci stávají se žalobce a žalovaní ve sporu předcházejícím jednotnou stranou spornou.
78. §§ 17.—20. Dostavení se vedlejšího intervenienta k stání vylučuje kontumaci. (12. dubna 1905, č. 6074 a 6075. J. Bl. 322.)
79. §§ 19. a 20. Vedlejší intervenient, jenž není stranou ani společníkem v rozepři, nemůže býti odsouzen k náhradě útrat odpůrci své strany. (21. září 1904, č. 14173, J. Bl. 191.) — 245 —
80. § 51. Zruší-li některá stolice provedené řízení pro absolutní nepříslušnost první stolice (§ 477, č. 3. s. ř.), nahradiž žalobce útraty žalovanému. (26. červ. 1903, č. 9069, G. H. 132.) — Též tenkráte, jestliže přes námitku žalovaného při žalobě setrvává. (12. července 1904, č. 10866, J. Bl. 599.)
81. § 64. 4. Doručení rozsudku k rukoum zástupce chudých jest bezúčinné. (31. ledna 1905, č. 1415, R. Z. C. 38.)
82. § 70. Právní zástupce pro chudou stranu ustanovený může své útraty rozsudkem přisouzené vymáhati u odpůrce jen dle § 104. a násl. jed. ř. (27. července 1904, c. 11309, J. Bl. 576.)
83. § 99. Jmění žalovaného musí tu býti aspoň takové, aby se z něho při nejmenším daly uhraditi náklady soudní. (6. října 1904, č. 12400, R. Z. C. 33.) — V čas podání musila býti pohledávka odpůrcova již nějak k platnosti přiváděna. (In die Erscheinung getreten sein; 10. ledna 1905, č. 137, G. H. 237. — Z. Bl. 250. — R. Z C. 37.)
84. § 104. Postačí, když se znění prorogační smlouvy uvede
v žalobě. (21. ledna 1904, č. 208, J. Bl. 454. — R. Z. C. 34.)
85. § 106., odst. 2. neplatí, jestliže žalovaný neznámo kam odcestoval. (24. ledna 1905, č. 1.137, G. H. 345.)
86. §§ 123.—143. Předpis § 89., odst. 1. org. zák. neplatí pro podání, která nejsou vázána lhůtou zákonnou neb soudcovskou. (22. února 1905, č. 1815, P. 409) a platí jen pro soukr.-právní záležitosti. (28. dubna 1905, č. 5.760, P. 412.)
87. § 228. Náležitostí tohoto ustanovení jest také potřebí, má-li se v rozsudku k plnění odsuzujícím uznati, že žalovaný jest povinen léčební náklady budoucně potřebné nahraditi (14. červ. 1904. č. 6532, G. H. 315.) — Předmětem určovací žaloby nemůže býti nikdy pouhá okolnost, pro právní poměr stran sebe důležitější, nýbrž, předpokládajíc ostatní náležitosti, vždy jenom souhrn vzájemných práv a závazků z ní vyplývajících. (4. listopadu 1904, č. 10741, J. Bl. 611 a 11. října 1904, č. 14944, P. 88.)
88. § 231., odst. 1. platí též v řízení před okresními soudy. (24. ledna 1905, č. 1137, G. H. 345)
89. § 234. vztahuje se jak na dobrovolné, tak i exekuční zcizení sporného předmětu. (23. listopadu 1904, č. 16621, P. 213.)
90. § 261. Do rozhodnutí, námitku nepříslušnosti zamítajícího a do rozsudku pojatého, lze podati jen rekurs. (16. února 1904, č. 2144, J. Bl. 58 a ze dne 31. ledna 1903, č. 1340, J. Bl. 166. — Z. Bl. 341, R. Z. C. 42; ze dne 23. února 1905, č. 2985, P. 438.) — Dle rozh. ze dne 23. listopadu 1904, č. 16826. J Bl. 130. — R. Z. C. 41 jest jen odvolání přípustno. (§ 261., odst. 3. s. ř.)
91. § 273. Druhá stolice není vázána obnosem stanoveným první stolicí. (16. září 1903, č. 5097, N. Z. 324. — R. Z. C. 36.) — 246 —
92. § 347. Do rozhodnutí, kdo platiti má svědecké poplatky, stížnost vyloučena není. (2. prosince 1903, č. 16905, G. H. 249.)
93. § 388., odst. 3. nevztahuje se na útraty, které odpůrci vzniknou jeho výslechem. (29. listopadu 1904, č. 17411, J. Bl. 142. — R. Z. C. 42.) — Náhradu útrat může žadatel (i po provedení hlavního sporu) vymáhati pořadem práva. (1. pros. 1903, č. 16.959 a 16960, G. H. 277.)
94. §§ 391. a 411. Rozsudek částečný je vyloučen, jestliže se namítá vzájemná pohledávka, opírající se o tentýž právní důvod. Zamítne-li se žalobní návrh, nesmí se již rozhodovati o pohledávce compensando namítané. (14. února 1905, č. 1519, Z. Bl. 419. — R. Z. C. 43.)
95. § 396. O významu skutkové podstaty kontumačního rozsudku viz rozh. 8. února 1905, č. 1931, G. H. 303.
96. §§ 471., 473. Zmateční důvody vyšetřiti musí soud odvolací z úřední povinnosti. (24. ledna 1905, č. 1137, G. H. 345.)
97. § 498. Odvolací soud není vázán skutkovým zjištěním první stolice. (9. červ. 1904, č. 6687.) — Opačně 14. prosince 1904, č. 18256, P. R. 61.
98. § 505. Dovolání z potvrzujícího rozsudku nepřekáží vykonatelnosti ani co do útrat odvolacích. (6. září 1904, č. 13414, J. Bl. 35.)
99. § 527. neplatí v řízení o žalobách z rušené držby. (§ 518.; 5. července 1904, č. 10077, P. 222.)
100. § 529. V řízení o žalobě pro zmatečnost platí o útratách všeobecné předpisy. (3. února 1905, č. 1614, J. Bl. 167. — Z. Bl. 418. — R. Z. C. 41.)
101. § 530. s. ř., č. 7. Strana může vésti též svědky, o kterých dříve nevěděla, třeba tito její jednání sledovali; není povinností strany, aby před sporem pátrala po všech možných průvodech a obzvláště svědcích, kteří by snad jen náhodou mohli něco věděti. (25. května 1904, č. 7377, J. Bl. 237.) — Obnova je vyloučena: a) jestliže se nedostavil žalovaný úmyslně k přelíčení. (13. září 1904, č. 5082, J. Bl. 117. — R. Z. C. 43.) — b) jestliže strana za sporu o svědku již věděla a pouze jeho pobyt nemohla vypátrati; v takových případech jest se již ve sporu dle §§ 279., 335. a 531. s. ř. zachovati. (29. září 1904, č. 12086, P. 407.)
102. § 565. s. ř. Mimosoudní výpověď musí vyhovovati přesně všem předpisům s. ř. (25. ledna 1905, č. 990, Z. Bl. 5. — R. Z. C. 43.)
103. Čl. III. uv. z. k ex. ř. O zrušení exekuce administrativní dle § 39., č. 2. a §§ 250.—252. ex. ř. žádati dlužno výlučně u úřadů správních. (15. března 1905, č. 2997, rep. č. 181. — P. 370. — G. H. 453. — J. Bl. 285.)
104. Čl. IV. nevylučuje nařízení odhadu, uzná-li soud toho potřebí. (10. dubna 1901, č. ? R. Z E. 33.) — 247 —
105. Čl. IX., č. 10.Zák. ze dne 28. dubna 1873, č. 68. ř. z. nepřipouští exekuci pouze na budoucí pohledávky z poměru služebního (22. února 1905, č. 2843, P. 443), ale nevylučuje z ní takové pohledávky z doby minulé (§§ 3.-6. řeč. zák; 14. ledna 1904, č. 133, J. Bl. 155 — off. č. 760 — R. Z. E. 44.) — Polovice trestancova podílu na jeho výdělku podléhá exekuci pro alimenty. (§ 291., odst. 2. a § 292. ex. ř; dvor. dekr. 21. srpna 1838, č. 291 sb. z. s.; 10. května 1905, č. 7408, J. Bl. 324.)
Citace:
Přehled civilních rozhodnutí c. k. nejvyšš. soudu v jiných časopisech uveřejněných.. Zprávy Právnické Jednoty moravské v Brně. Brno: Nákladem Právnické jednoty moravské , 1905, svazek/ročník 14, s. 257-263.