č. 8024.

Živnostenské právo: Jak má úřad postupovati při změnách zařízení a výroby ve schválené živn. provozovně?
(Nález ze dne 11. června 1929 č. 11.580.)
Prejudikatura: Boh. A. 6032/26.
Věc: Pozůstalost po Emilu H. v M. L. proti ministerstvu obchodu o změny v provozovně.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Na základě nál. Boh. A. 6032/26 dalo min. obch. provésti nové šetření a nař. výnosem zamítlo opětně odvolání st-lky a to v podstatě proto, že jde o strojní výrobu, při které může se zpracovati až 120 kg masa za hodinu, tedy o daleko větší výrobu, než jak byla předpokládána při povolovacím řízení pro ruční výrobu. Větší výroba, i kdyby bylo povoleno pracovati denně 2 až 3 hodiny, bude vždy spojena s obtěžováním sousedstva v nepřípustné míře, poněvadž hodinová výkonnost bude nejméně 3 krátě zvýšena, a s techn. hlediska nelze za stávajících poměrů závodu učiniti taková opatření, aby bylo naprosto zabezpečeno, že kouř a výpary nebudou v míře nepřípustné sousedstvo obtěžovati. Pracovní doba 2 hodin denně nemůže býti rozhodující pro posouzení množství vyrobeného zboží, poněvadž množství to závisí na výkonnosti a techn. vyspělosti používaných pracovních strojů, kterážto výkonnost může v mezích hnací síly elektromotoru značně kolísati. S techn. stanoviska není možno předepsati taková opatření, která by znemožnila rozšíření výroby. Případnou kontrolu dodržování pracovní doby a pracovní výkonnosti bylo by možno provésti jedině náhlou prohlídkou pracovní dílny, ježto z věnčí nelze určitě zjistiti, zda a které stroje jsou v provozu, kontrola taková pak nemůže zaručiti z důvodů výše uvedených, že výroba nebude rozšířena a sousedstvo obtěžováno kouřem a zápachem v míře nepřípustné. O nové stížnosti do tohoto rozhodnutí uvážil nss takto:
Nss vyslovil již v předchozím svém nálezu, že schválení navržených změn mohlo by podle § 32 živn. ř. býti odepřeno jedině tenkráte, kdyby provedeni těchto změn mělo v zápětí buď nové dosud neexistující závady, nebo zvýšení závad již existujících, a kdyby nastalo tím zhoršení dosavadního stavu v míře nepřípustné. Poněvadž před vydáním prvého rozhodnutí min-a obch. nebylo řádně vyšetřeno, zda a v jaké míře zvětší se provedením projektovaných změn závady spojené s užíváním provozovny dle dřívějšího konsensu, zrušil nss dřívější rozhodnutí žal. úřadu pro vadné řízení. Vzhledem k tomu bylo povinností úřadu, aby předem zjistil, nastane-li vůbec navrženými změnami v zařízení provozovny nějaké zvětšení závad dosavadních, ať již tím, že přibudou závady nové, anebo tím, že závady dosavadní vystoupí ve větší míře. Nestačí tedy k odepření schválení navržených změn konstatovati, že výroba ve schválené provozovně během doby stoupla, a že závady vzcházející z konsentované provozovny obtěžují již nyní sousedstvo v míře nepřípustné, nýbrž nutno přípustnost navržených změn posouditi jedině s toho hlediska, zda tyto změny samy nepřivádí nové nebo větší závady, než které plynuly pro sousedstvo z dosavadního stavu krytého konsensem živn. úřadu.
V tom směru má žal. úřad za to, že nahražením výroby manuelní výrobou strojovou bylo by závodu umožněno, výrobu značně zvětšiti. Jakékoliv zvětšení výroby pokládá však úřad za nepřípustné, poněvadž mělo by v zápětí další zvětšení závad s provozovnou spojených, které beztak již za nynějšího konsentovaného stavu následkem zvětšení výroby a zastavění okolí, vystupují v míře nepřípustné, což tím více padá na váhu, ježto jde o provozovnu ve světovém lázeňském městě. Proto domnívá se úřad, že nemůže spokojiti se s pouhým závazkem podnikatele, že výrobu nezvětší, nýbrž že musí se zřetelem na uvedené okolnosti v tomto případě požadovati garancii větší, totiž aby st-lce samé bylo jakékoliv zvětšení výroby znemožněno.
Stížnost namítá, že st-lce skutečně to bude nemožno, ježto dosavadní udírna zůstane nezměněna, a není myslitelno, aby prací strojovou bylo vyráběno větší množství zboží, než lze v udírně vyudíti. Stížnosti bylo by dáti za pravdu tehdy, kdyby udírna již při dosavadním konsentovaném stavu byla úplně využita, t. j. kdyby nebylo možno vyudíti v ní větší množství zboží, než při nynější ruční výrobě jest možno zpracovati. Ale tomu dle nař. rozhodnutí tak není, neboť toto konstatuje, že udírna jest tak zařízena, že se v ní i při nynějším stavu může vyrobiti množství zboží daleko větší. Stížnost popírá sice i správnost tohoto předpokladu a tvrdí, že udírna v nynějším stavu stupňování výroby nesnese, avšak úřad měl pro opačný svůj náhled oporu ve vyjádření zdrav, znalce, který při komisi uvedl, že udírna i za nynějšího stavu připouští stupňování výroby a st-lka proti jeho vyjádření v podstatě nic konkrétního neuvedla. Jsou tedy námitky stížnosti zakládající se na tom, že udírna nepřipouští zvýšení výroby, bezdůvodný a může se jednati jedině o to, zda jinak nebylo by lze získati záruku, že výroba v závodě st-lky zvětšena nebude.
V tom směru poukázal úřad k tomu, že záruky takové nebylo by ani tehdy, kdyby skutečně strojní práce v závodě st-lky byla omezena na 2—3 hodiny denně, ježto prac. doba nemůže býti rozhodující pro posouzení množství vyrobeného zboží vzhledem k tomu, »že množství to závisí na výkonnosti a technické vyspělosti používaných pracovních strojů, kterážto výkonnost může dle síly elektromotoru značně kolísáte Tomuto prohlášení úřadu zajisté nelze rozuměti tak, že by pracovní doba byla vůbec irelevantní pro množství vyrobeného zboží, nýbrž tak, že dle výkonnosti a techn. vyspělosti používaných strojů a dle hnací síly elektr. motoru může i za tyto 2 hodiny býti vyrobeno zboží více, než mohlo býti ručně vyrobeno zařízením dle původního konsensu za celou denní pracovní dobu.
St-lka ovšem v řízení ujišťovala úřad, že opatří si stroje takové, při kterých této možnosti nebude, a vyhražovala úřadu, aby se o tom přesvědčil, avšak toto její ujištění nic nemění na tom, že projekt tak, jak úřadu ke schválení byl předložen, není do té míry konkretisován, aby z něho dala se zjistiti výkonnost a technická vyspělost strojů, kteréžto zjištění je nutné pro řešení důležité otázky, zda při časovém omezení práce strojové dle návrhu žadatelky nebude možno zvětšiti výrobu více než to dopouštěl stav dosavadní. Jestliže za tohoto stavu úřad neuznal, že je dána potřebná záruka toho, že st-lka i při časově omezené práci strojové výrobu nezvětší a konsens z toho důvodu odepřel, nelze v tom shledati nezákonnost.

Citace:

č. 8024. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1930, svazek/ročník 11/1, s. 902-904.