Authors:
= Váž. tr., 1-2 (1919-20)
PDF

Čís. 204.


Les obehnaný příkopem dlužno pokládali za zahájený ve smyslu § 174 II. lit. d) tr. z.
(Rozh. ze dne 10. června 1920, Kr I 197/20.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací zavrhl po ústním líčení zmateční stížnost obžalovaného Františka L. do rozsudku krajského soudu v Chrudimi ze dne 9. února 1920, jímž stěžovatel uznán byl vinným zločinem krádeže dle §§ 171, 174 II. lit. d) tr. z., mimo jiné z těchto
důvodů:
Dle čísla 10 § 281 tr. ř. namítá zmateční stížnost, že obžalovaný měl býti odsouzen pouze pro přestupek, poněvadž les, z něhož bylo dříví odňato, jest obehnán pouze příkopy, které mají pouze za účel sváděti vodu a oddělovati panský les od sousedních selských a obecních lesů, a nelze jej proto pokládati za zahájený ve smyslu zákona (§ 174 II. d) tr. z.), to tím méně, an svědek J. uvedl, že les byl dříve obražen, nyní však jest odhražen a není více oborou. Avšak jmenovaný svědek vypověděl výslovně, že dotyčný les jest zahájen mezníky a obehnán příkopy. Na dotaz obhájcův pak uvedl, že obora jest zrušena, že jest kolem lesa nyní příkop. Avšak les obehnaný příkopem dlužno pokládati za zahájený, neboť příkop slouží nejen k svádění vody a vyznačení hranic, nýbrž překáží zároveň pachatelům krádeže při odnášení dříví z lesa a projevuje zřejmě vůli vlastníka, že si přeje, by les byl chráněn proti bezprávným útokům. Nelze proto souhlasiti s náhledem zmateční stížnosti, že les nebyl zahájen, protože již nebyl oborou.
Citace:
Aby rozluka manželství. Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní. Praha: Právnická jednota v Praze, 1927, svazek/ročník 66, s. 535-549.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).