Č. 3453.

Ústavní práva politická. — Řízení před nss-em: Nss jest příslušným, aby přezkoumal rozhodnutí správního úřadu, prohlašující, že administrativní domovní prohlídka byla provedena podle zákona. — II. K výkladu pojmu »nebezpečí v prodlení« při domovních prohlídkách.
Nález ze dne 7. dubna 1924 č. 8635/23). Věc: Dr. Osvald Th. a spol. v O. proti ministerstvu vnitra v Praze o domovní prohlídku.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Dne 15. ledna 1923 zadržen byl při pasové revisi ve Znojmě Josef H. ze Št. Hradce, u něhož nalezeno mnoho spisového materiálu, z něhož vyplývalo, že jest emisařem spolku A. V. ve Št. Hradci, kterýžto spolek propaguje připojení všech území obývaných Němci k německé říši. Mezi zabavenými spisy byly nalezeny důkazy, že spolek ten zahájil také akci, aby spolek D. V., mající své sídlo v čsl. republice, převedl své členy do spolku A. V. ve Št. Hradci, a že k tomu cíli odbočka spolku D. V. ve Frývaldově již s oním štýrsko-hradeckým spolkem vstoupila v jednání a zaslala mu seznam odboček a důvěrníků v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, s nimiž měl H. navázati přímé styky.
Ze spisů u H. zadržených bylo dále patrno, že ze styků se spolkem D. V. jest podezřelá celá řada osob jak v Čechách, tak na Moravě a ve Slezsku. Jména těchto osob byla obsažena ve spisech H-ovi odňatých.
Policejní komisařství ve Znojmě učinilo o věci trestní oznámení státnímu zastupitelství ve Znojmě a dodalo H. jakož i společné s ním zadrženou jeho milenku Marii M. do vazby krajského soudu tamtéž. Zsp. v Brně uložila výnosem z 24. ledna 1923 jednotlivým osp-ým, zejména též osp-é v O., aby provedly veškeré opatření k bezodkladnému zjištění a zastavení protistátní činností spolků podezřelých ze spojení se spolkem A. V. ve Št. Hradci, jakož i potřebné domovní prohlídky, jež z důvodů vhodnosti měly býti provedeny všude v týž den, t. j. v sobotu dne 27. ledna 1923 dopoledne. K výnosu tomu přiložila seznam osob v O. bydlících, na něž dle výsledků šetření padalo podezření, že na shora uvedené protistátní činnosti spolku jsou zúčastněny. V seznamu těchto osob byla též jména všech 4 st-lů.
Osp v O. dala pak u všech podezřelých osob, mezi nimi i u dnešních st-lů provésti dne 27. ledna 1923 dopoledne domovní prohlíku, při čemž dala každému z nich doručiti písemné zmocnění tohoto znění:
»Je důvodné podezření, že v O. existuje organisace jménem D. V. a to beze všeho zákonného podkladu, a že činnost organisace té jest v rozporu s trestním zákonem.
Aby bylo lze zjistiti, pokud jste se i Vy činnosti té zúčastnil, nařídila zsp podle § 65, odst. 2 obecního statutu olomouckého, dále podle §§ 141 tr. ř. a §§ 20, 24 a 28 spolk. zák. z 15. listopadu 1867 č. 134 ř. z., Váš výslech ohledně existence právního základu a činnosti jmenované organisace, resp. provedení domovní prohlídky jak u Vás tak i v místnostech organisace.
Důvody: Podle zjištění provedených u zsp-é a tisků tam uložených je důvodné podezření, že v O. uvedená organisace beze veškerého zákonného podkladu existuje a že činnost její jest v rozporu s trest. zákonem.
Ježto je v daném případě nebezpečí v prodlení, bylo použito ustanovení § 141 tr. ř. a vzhledem na závažnost prováděné činnosti spolkové též ustanovení § 65, odst. 2 obecního statutu o-ckého a provedení těchto úkonů uloženo osp-é v O.
O tom se Vám dává věděti s vyzváním, abyste se podřídil pokynům orgánů pověřených prováděním tohoto opatření«. Odvolání, jež podali st-lé z výnosu zsp-é z 24. ledna 1923, pokud jím bylo nařízeno provedení domovní prohlídky u nich, zamítlo min. vnitra nař. rozhodnutím jako neodůvodněné z těchto důvodů:
»Námitce st-lů, že nařízení domovních prohlídek odporuje zákonu, poněvadž nebezpečenství v prodlení, které je předpokladem pro vykonání domovní prohlídky úředníkem bezpečnostního úřadu bez soudcovského rozkazu, tu nebylo, min. nepřesvědčilo; takové nebezpečenství tu bylo, poněvadž bylo třeba provésti velkou řadu prohlídek na přečetných místech čsl. republiky v týž den a výsledek těchto prohlídek by byl mohl býti ohrožen, kdyby byly měly ohledně každé domovní prohlídky býti důvody pro ni svědčící s velkou ztrátou času předneseny trestnímu soudci za účelem vymožení soudcovského rozkazu k domovní prohlídce«.
O stížnosti do rozhodnutí toho podané uvážil nss toto:
V daném případě není o tom sporu, že příkaz k provedení domovních prohlídek, jímž st-lé cítí se dotčeni ve svých ústavou zaručených právech politických, vydán byl policejním úřadem k účelům řízení trestního, a že úřad odvolav se na nebezpečí v prodlení opřel své oprávnění k vydání tohoto příkazu o ustanovení § 141 tr. ř.
Stížnost namítá jediné, že nebyla splněna nezbytná podmínka pro zakročení politického úřadu ve smyslu cit. zák. ustanovení, t. j. že tu nebylo nebezpečí v prodlení, ježto prý stejně rychle jako cestou policejní mohlo provedení potřebných domovních prohlídek býti zařízeno i cestou soudní, t. j. buď na dožádání příslušného vyšetřujícího soudce při krajském soudu ve Znojmě nebo na popud úřadu policejního jednotlivými soudy.
Jak z uvedeného i z celého obsahu stížnosti jest patrno, nepopírají st-lé, že v daném případě skutečně existovalo nebezpečí v prodlení v obecném slova smyslu, t. j. že okolnosti daného případu vyžadovaly co nejrychlejší provedení domovních prohlídek, že odkladem provedení jich mohlo býti zmařeno dosažení onoho cíle, jemuž měly sloužiti, vycházejí však z právního názoru, že obrat »nebezpečí v prodlení« v cit. § 141 tr. ř. dlužno vykládati ve smyslu užším, t. j. tak, že dáno jest jen tenkráte, lze-li se důvodně obávati, že by zakročení soudní nebylo lze stejně rychle provésti jako zakročení úřadu policejního.
S tímto právním názorem však nss souhlasiti nemohl. Nelze k němu dospěti ani výkladem slovním, neboť § 141 tr. ř. mluví zcela všeobecně jen o »nebezpečí v prodlení«, aniž tento v zákonodárství obvyklý a ve svém shora uvedeném širším významu ustálený slovní obrat nějak odchylně definuje. Pro restriktivní výklad toho pojmu nelze však nalézti opory ani v souboru konnexních předpisů zákonných, upravujících přípustnost domovních prohlídek, jimiž jsou § 112 úst. list., §§ 6 —8 úst. zák. z 9. dubna 1920 č. 293 Sb. a §§ 140 a 141 tr. ř. Ze všech těchto předpisů lze dovoditi jen tolik, že zpravidla, t. j. tam, kde není nebezpečí z prodlení (arg. citace § 8 v § 7 cit. zák. č. 293), jest přípustná domovní prohlídka jen na základě písemného, odůvodněného příkazu soudcova, že však všude tam, kde nebezpečí v prodlení existuje, může domovní prohlídka býti provedena úředníky soudními nebo policejními bez příkazu soudcovského. Že ostatně tento výklad jedině může vyhověti účelu, k jehož dosažení ustanovení § 141 tr. ř. bylo dáno, vyplývá již z povahy věci samé, neboť jde o takové případy, v nichž úřady jsou povinny jednati s největším urychlením, a nelze jim tedy ukládati, aby předem zkoumaly a snad i vyšetřovaly, mohl-li by či nemohl příslušný soudce zakročiti se stejnou rychlostí jako úřad policejní.
Vycházeje z tohoto právního názoru nepotřeboval se nss již zabývati námitkami stížnosti, že snad v daném případě mohly domovní prohlídky býti provedeny stejně rychle cestou soudní, a ježto — jak shora uvedeno — stížnost nepopírá, že by v daném případě nebylo existovalo nebezpečí v prodlení v onom širším, obvyklém slova smyslu, musil stížnost zamítnouti jako bezdůvodnou.

Citace:

č. 3453. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/1, s. 981-984.