Čís. 9444.

Není-li odpůrcem ohrožené strany právnická osoba, nýbrž dvě fysické osoby, z nichž každá má bydliště v obvodu jiného okresního soudu, řídí se příslušnost k povolení prozatímního opatření podle § 387, druhý odstavec, ex. ř. u každého odpůrce zvlášť podle jeho bydliště, nikoliv podle věci, o které má býti opatření učiněno.
Podán-li přes to návrh u okresního soudu, v jehož obvodě jest věc, a byl-li tento soud příslušným ohledně jednoho odpůrce, nemůže býti ohledně druhého odpůrce postoupena věc příslušnému soudu, nepředložila-li ohrožená strana potřebná vyhotovení návrhu pro tento soud.
(Rozh. ze dne 6. prosince 1929, R II 380/29.)
Návrhu na povolení prozatímního opatření proti Rudolfu H-ovi, bydlícímu v Praze, a Bedřichu H-ovi, bydlícímu ve Vídni, okresní soud v Bohumíně vyhověl. Rekursní soud k rekursu Rudolfa H-a napadené usnesení zrušil, pokud se týkalo rekurenta. Důvody: Rekurent namítá, že okresní soud v Bohumíně nebyl příslušným k povolení prozatímního opatření а k jednání o odporu, poněvadž rekurent má své stálé bydliště v Praze. Názor tento jest správný, neboť podle § 387 ex. ř. je k povolení prozatímního opatření příslušný soud obecného sudiště a jest toto sudiště podle § 51 ex. ř. výlučným. Nevadí, že pro žalovaného Bedřicha H-a je příslušnost okresního soudu v Bohumíně podle § 387 ex. ř. splněna. Bylo proto napadené usnesení zrušeno, aniž se mohlo státi odkázání k příslušnému soudu, protože je splněna příslušnost okresního soudu v Bohumíně pro druhého žalovaného.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Jest přisvědčiti právnímu názoru rekursního soudu, že okresní soud první stolice nebyl příslušným k povolení zatímního opatření а k jednání o odporu. V tomto směru se poukazují stěžovatelé na správné odůvodnění napadeného usnesení. Marně poukazují stěžovatelé na ustanovení §§ 402 a 4 ex. ř., neboť podle tohoto ustanovení má býti obdobně šetřeno ustanovení o řízení exekučním jen tehdy, když v části o zatímních opatřeních není jinak nařízeno. Avšak otázka příslušnosti pro povolení zatímního opatření jest řešena v § 387 ex. ř. Odpůrcem ohrožené strany není právnická osoba, nýbrž dvě fysické osoby, a poněvadž Rudolf H. má bydliště v Praze, řídí se podle § 387 druhý odstavec ex. ř. u něho příslušnost podle jeho bydliště, nikoli podle věci, o které má býti učiněno opatření. Věc nemohla býti postoupena ve smyslu § 44 prvý odstavec j. n. příslušnému soudu v Praze, an okresní soud v Bohumíně byl příslušným ohledně Bedřicha H-a a stěžovatelé nepředložili čtyry vyhotovení návrhu pro příslušný soud v Praze. Pro opatření podle třetího odstavce § 44 j. n. nebylo příčiny, ježto tu nejde o bezprostředně nastávající ohrožující jednání odpůrců, týkající se nemovitostí, na něž se vztahuje navržené zatímní opatření.

Citace:

č. 9444. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1929, svazek/ročník 11/2, s. 767-768.