Č. 3465.

Známky: Závěr úřadu, že ochranná známka znázorňující zvířecí hlavu s parohy není k záměně podobna jiné známce s hlavou jelena zapsané pro zboží téhož druhu, jest vadný, spočívá-li jen na názoru, že jedna znázorňuje jelena s rozvětvenými parohy ze předu, druhá pak hlavu s menšími parohy a se strany.
(Nález ze dne 9. dubna 1924 č. 13.693/23).
Věc: Firma Jiří Sch., akc. spol. v Ú. proti ministerstvu obchodu o výmaz známky.
Výrok: Naříkané rozhodnutí se zrušuje pro vady řízení.
Důvody: St-lka podala min-u obch. žalobu proti firmě Max M. v O., v níž se domáhala výmazu známky této firmy v L. pod č. 12681, poněvadž jest k záměně podobna její známce zapsané u téže komory pro tentýž druh zboží mající prioritu starší.
Min. obch. nař. rozhodnutím žalobu zamítlo a to z těchto důvodů:
Pro žalující firmu Jiří Sch., akc. společnost v Ú., byla u obch. a živn. komory v L. dne 29. ledna 1903 pod č. 3209 zapsána ochranná známka vykazující hlavu jelena s velikými rozložitými parohy a sloužící k označeni toiletního a medicinálního mýdla, mycího prášku a jiných ještě druhů zboží.
Pro žalovanou firmu Max M. v O. byla u téže komory dne 11. října 1922 zapsána pro mýdla všeho druhu a mýdlový prášek pod č. 12681 známka, vykazující v lineálním dvojitém rámci slovo »Herta« a obrazec zvířecí hlavy s parohy se strany.
Min., posuzujíc podobnost obou známek zapsaných pro stejný druh zboží neshledalo, že by obě známky byly si k záměně podobny. Známka žalobkyně nevykazuje nic jiného než charakteristickou hlavu jelena dle pohledu z předu vyobrazenou s velikými rozvětvenými parohy. Naproti tomu ve známce žal. firmy jest velikými výraznými písmeny provedené slovo »Herta«, jež ovšem tuto známku nápadným způsobem od známky žalobkyně odlišuje. Také obraz zvířecí hlavy ve známce té obsažený liší se značně od hlavy zobrazené ve známce žalobkyně, neboť především nepůsobí ani dojmem hlavy jelena, nýbrž hlavy srnčí, její parohy jsou jednoduché, málo rozvětvené a malé a pak jest provedena dle pohledu se strany.
Nemůže tedy býti pochybnosti, že obě známky podstatně se liší, ale i když se přihlíží k té okolnosti, že známka žalované firmy umísťuje se na zboží tím způsobem, že na jednu stranu mýdla neb obalu mýdla neb mýdlového prášku přijde slovo »Herta« a na druhou srnčí hlava, přece zde není nebezpečí záměny pro konsumenta, neboť ten si buď povšimne obou stran zboží (obalu jeho) a pak má celou známku žalované firmy před očima a vidí všechny její charakteristické rozdíly od známky žalobkyně nebo si povšimne i jen jedné části její, a pak nezamění ovšem nikdy slovo »Herta« za hlavu jelena nalézajícího se ve známce žalobkyně a nezamění dle přesvědčení min. ani zvířecí hlavu zobrazenou ve známce žal. firmy s hlavou jelení ve známce žalobkyně, poněvadž, jak svrchu uvedeno, i ona vykazuje značné rozdíly od ní.
Poněvadž nejsou zde dány podmínky § 3 známkové novely z 30. července 1895 č. 108 ř. z., jest žaloba neodůvodněnou a bylo ji zamítnouti.
O stížnosti proti tomuto rozhodnutí podané uvážil nss:
Mezi stranami není sporu o tom, že známka st-lky má prioritu starší, a že známky obou firem zapsány jsou pro týž druh zboží, sporným jest pouze, zda obě známky jsou si k záměně podobny. Úřad dospěl k úsudku, že mezi oběma známkami není této podobnosti, neuznal proto nárok držitelky známky starší na výmaz známky mladší.
Nss může správnost úsudku úřadu o tom, existuje-li mezi oběma známkami podobnost zakládající nárok strany jedné na výmaz známky strany druhé, přezkoumati pouze v tom směru, zda úřad posuzoval podobnost obou známek s těch hledisek, jak to předpisuje zmíněné ustanovení zák., dále zda zjednal si pro tento svůj úsudek dostatečný skutkový základ, a konečně, je—li logicky možným závěr, k němuž při posuzování podobnosti dospěl.
Dle § 3 známk. novely nutno podobnost obou v úvahu přicházejících známek posuzovati s toho hlediska, zda obyčejný kupec, když bez vynaloženi zvláštní pozornosti bude kupovati zboží označené známkou strany zúčastněné, nebude právě vzhledem k známce, jíž zboží to je označené, pokládati je za zboží pocházející ze závodu st-lky, což by ovšem mohlo nastati tehdy, kdyby nepostřehl rozdílnosti obou známek.
Záleží tedy jediné na tom, zda rozdíly obou známek padnou do očí obyčejnému kupci při koupi zboží bez vynaložení zvláštní pozornosti.
Rozdíly ty spočívají dle spisů především v tom, že známka strany zúčastněné vykazuje vedle zvířecí hlavy ozdobené parohy, ještě slovo »Herta« v dvojitém lineálním rámci provedené velkými písmeny, při čemž dle nepopřeného zjištění úřadu užívá se známky oné tak, že slovo »Herta« přijde na jednu stranu mýdla neb obalu mýdla nebo mýdlového prášku, na druhou stranu pak obraz svrchu popsané zvířecí hlavy s parohy. Ve známce st-lky slova toho vůbec není. Při posuzování podobnosti obou známek nelze přehlédnouti okolnost, že známka strany zúčastněné nejeví se kupci ve své celistvosti tak, jak v rejstříku jest zobrazena, nýbrž kupec vidí nejprve vždy jen tu či onu její část. Za těchto okolností může však slovo »Herta« ujíti obyčejné pozornosti kupcově, a proto již z toho důvodu nelze onomu slovu přikládati pro rozlišení obou známek ten význam, jak to činí žal. úřad.
Dle nař. rozhodnutí však ani beze slova »Herta« nemůže známka strany zúčastněné býti změněna se známkou st-lky, neboť prý i pak se obě známky nápadně od sebe liší, ježto jedna z obou zvířecích hlav zobrazena jest z předu, druhá se strany, jedna má mohutné rozvětvené parohy a lze na první pohled seznati, že jde o hlavu jelení, kdežto druhá má parohy slabší, méně rozvětvené a působí spíše dojmem hlavy srnčí.
Tu však nutno uvážiti, že při posuzování podobnosti obou známek ve smyslu zák. není možno omeziti se pouze na konstatování rozdílů, jak se jeví jen při srovnání vyobrazení obou známek ve známkovém rejstříku, nýbrž třeba vmysliti se do situace kupce zboží, který pravidelně nebude míti obě známky před sebou, aby je současně mohl pozorovati a mohl posouditi, jde-li o známky totožné, nýbrž bude musiti zkoumati totožnost známky, jíž označeno jest zboží jemu předložené, se známkou firmy, z jejíhož závodu zboží chce koupiti, pouze na základě oné mnohdy ne již zcela jasné představy, kterou má ve své mysli o známce onoho závodu.
Vezme-li se zřetel na tuto okolnost, a uváží-li se, že obyčejný kupec, který po delší době zboží zase kupuje, nebude si pravidelně pamatovati, jak dalece rozvětvené a silné parohy nesla zvířecí hlava, jejíž obraz tvoří známku st-lčinu, a zda hlava zobrazena byla z předu nebo se strany, pak nelze logicky dojíti k závěru, že obě zvířecí hlavy nejsou si k záměně podobny.
K tomu u mýdla není bez významu ani okolnost st-lkou uvedená, že obraz do mýdla vtlačený nemá té zřetelnosti, jako obraz na papíře tištěný.
Z uvedeného patrno, že závěr, k němuž úřad dospěl v příčině podobnosti obou známek jest logicky vadným, a bylo proto nař. rozhodnutí zrušiti dle § 6 zák. o ss.

Citace:

č. 3465. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/1, s. 1002-1004.