Č. 10 703.

Živnostenské právo: * Živnost sklenářskou a živnost malířství a leptání skla nelze považovati za živnosti příbuzné podle § 14 c) živn. ř.
(Nález ze dne 12. září 1933 č. 14 868.)
Prejudikatura: srov. Boh. A 5623/26.
Věc: Jaroslav K. v P. proti ministerstvu obchodu o dispens od průkazu způsobilosti.
Výrok: Stížnost se zamítá pro bezdůvodnost.
Důvody: Zemský úřad v Praze udělil st-li výměrem ze 13. února 1929 podle 1. odst. § 14 c) živn. řádu k nastoupení a samostatnému provozování živnosti sklenářské dispens od předložení vysvědčení pracovního. Žal. úřad vyhověl odvolání společenstva kamnářů, sklenářů a hrnčířů v Plzni a zrušil nař. rozhodnutím napadený výnos zem. úřadu, poněvadž živnost sklenářská není příbuznou živností malířství a leptání skla, neboť činnost živnosti sklenářské spočívá v přiřezávání skla a zatmelování skleněných tabulí, kdežto malíři skla a leptači skla zabývají se pracemi na skle, tudíž není zde předpokladu pro udělení dispense ve smyslu § 14 c) odst. 1 živn. řádu.
O stížnosti na toto rozhodnutí podané uvážil nss:
Již v nál. Boh. A 5623/26 zabýval se nss pojmem příbuznosti živností ve smyslu § 14 c) odst. 1 živn. řádu a vyslovil tu, že zákon má na mysli takové živnosti, které v obecném nazírání se za příbuzné pokládají, tedy takové, které svým vnějším rázem, t. j. účelem a způsobem živn. činnosti jsou si podobny. Vysloveno v nálezu tom dále, že pak ovšem nelze za příbuzné podle tohoto ustanovení uznati takové živnosti, které svým vnějším rázem, způsobem, předmětem a účelem živn. činnosti zřejmě se sobě nepodobají, a ovšem ani takové, při nichž podstata vlastní činnosti, tu kterou živnost charakterisující, jest po stránce technické různá. V nálezu tom bylo dále vysloveno, že, různí-li se živnosti po těchto stránkách, které určují samu jejich podstatu, není-li tedy mezi nimi podobnosti, zejména co do způsobu a účelu činnosti, která jest jejich vlastním obsahem, nestávají se příbuznými ve smyslu cit. předpisu tím, že snad bývají často slučovány v jedněch rukou, ani tím, že jednotlivé výkony, k nimž živnostníci podle povahy své živnosti, zejména na základě § 37 odst. 1 živn. řádu jsou oprávněni, takovýmto, jinak svou podstatou různým živnostem jsou společné.
V daném případě, způsob a účel živnosti sklenářské — jejíž vlastním obsahem činnosti jest přiřezávání skla a zatmelování skleněných tabulí — na jedné straně a živnosti malířství a leptání skla — jejíž vlastním obsahem jest malba a leptání skla — na druhé straně, jest zcela jiný. Společné oběma živnostem tu jest jen to, že zpracují stejný materiál a že některé výkony, k nimž podle povahy živnosti živnostníci jsou oprávněni, jsou společné. To však, jak výše bylo vysloveno, příbuznost živností samo o sobě nezakládá.
Jestliže tedy žal. úřad nař. rozhodnutím neuznal živnost sklenářskou a živnost malířství a leptání skla za živnosti příbuzné ve smyslu odst. 1 lit. c) § 14 živn. řádu proto, poněvadž činnost, jež jest vlastním obsahem živností těch, jest různá co do svého účelu a způsobu, jednal ve shodě s cit. ustanovením.

Citace:

č. 10 703. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1933, svazek/ročník 15/2, s. 251-252.