Zprávy Právnické Jednoty moravské v Brně, 18 (1909). Brno: Nákladem Právnické jednoty moravské , 396 s.
Authors:
= Boh. adm., 9 (1927), sv. 2
PDF

Č. 6709.


Obecní volby je třeba, aby námitky proti volbě starosty měly určitou formu a obsah?
(Nález z 8. září 1927 č. 18735.)
Věc: František N. a spol. v Kl. proti zemské správě politické v Praze o volbu starosty.
Výrok: Nař. rozhodnutí zrušuje se pro nezákonnost.
Důvody : Ve schůzi obecního zastupitelstva v K. z 26. září 1925 vykonána doplňovací volba starosty, jeho náměstka a členů obecní rady. Při volbě starosty obdržel od 11 přítomných členů Jan Ž. 5 hlasů, Jan S. 3 hlasy, Josef Žď. 2 hlasy a Václav M. 1 hlas. Zvoleným prohlášen Jan Ž. Dosavadní úřadující náměstek starosty Jan S. učinil o výsledku volby úřední oznámení osp-é v Ch. přípisem z 28. září 1925, v němž ke konci podotkl, že nebylo voleno nadpoloviční většinou. — Osp. vzala sice nejprve výměrem ze. 6. října 1925 výsledek tento k vědomosti, když však Jan S. podáním z 31. října 1925 prohlásil, že žádá, aby ona poznámka, již v přípise z 28. září 1925 učinil, byla považována za námitky proti volbě starosty, předloženy spisy zsp-é, jež nař. rozhodnutím zrušila prohlášení, že Jan Ž. byl zvolen za starostu, a nařídila, aby byla provedena užší volba mezi Janem S. a Janem 2. na starostu. Výrok svůj odůvodnila tím, že Jan Ž. neobdržel nadpoloviční většinu hlasů přítomných členů, takže prohlášením jeho zvoleným porušen byl předpis §§ 62 a 61 řádu volení do obcí.
Stížnost namítá, že žal. úřad nebyl oprávněn zabývati se platností volebního aktu proto, že v zákonné lhůtě nebyly u obecního úřadu podány námitky proti volbě, neboť pouhá poznámka v úředním sděleni o výsledku voleb nemůže za námitky býti považována.
Ohledně podávání námitek proti volbě starosty má volební řád ustanovení v §u 67, kde se pouze praví, že námitky ty může podati každý volič do 8 dnů ode dne volby u obecního úřadu. Zákon nestanoví, jakou formu a obsah tyto námitky míti mají, takže za námitky dlužno považovati každé podání, učiněné voličem u obecního úřadu a obsahující nějakou výtku proti správnosti vykonané volby. Avšak, jak uvedeno, nezbytnou podmínkou toho, aby nějaký projev voliče mohl býti považován za námitky, jest, aby byl obsažen v nějakém podání — jež ovšem také může býti učiněno ústně do protokolu — avšak přece v podání takovém, jež volič činí vůči obecnímu úřadu. Za takovéto podání nelze však považovati pouhou poznámku obecního funkcionáře — třebas i voličem byl — v úředním přípise na nadřízený úřad, neboť obsah takového připíšu jest projevem učiněným jménem obce a nikoli vlastním projevem dotyčného funkcionáře, a jest povahou svou podáním učiněným u nadřízeného úřadu a nikoli u úřadu obecního.
V daném případě tedy chyběla k tomu, aby poznámka v přípise z 28. září 1925 mohla býti považována za námitky proti volbě ve smyslu §u 67 vol. řádu, jak náležitost, aby šlo o projev voliče, tak náležitost podání u obecního úřadu. Na tom nemohlo ovšem ničeho změniti pozdější, teprve po zákonné lhůtě učiněné prohlášení Jana S., že poznámka ta za námitky považována býti má. Poněvadž tedy proti volbě starosty obce v zákonné lhůtě námitky podány nebyly, a nebylo tu podmínky, kdy jedině politický úřad druhé stolice jest oprávněn volební akt přezkoumávati, nebyl žal. úřad oprávněn provedenou volbu zrušiti, i bylo proto rozhodnutí jeho zrušiti pro nezákonnost.
Citace:
Z Masarykovy sociologické společnosti.. Sociální revue. Věstník Ministerstva sociální péče. Praha: Ministerstvo sociální péče, 1926, svazek/ročník 7, s. 525-526.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).