Čís. 1123.
Vázne-li na pozůstalostní nemovitosti knihovně zajištěný výměnek a služebnost bytu, jest její přejímatel povinen, plniti výměnkářské dávky a trpěti služebnost bytu, proti tomu, že zaúčtuje se na tato břemena 5 proc. úrok z uhražujícího kapitálu a pokud by 5 proc. úrok na to nestačil, zaúčtuje se potřebná část uhražovací jistiny. Dědicům přikáže se podle poměru dědických podílů to, co po uhasnutí břemen vybude z uhražovací jistiny.
(Rozh. ze dne 12. července 1921, R 1 858/21.)
V pozůstalosti po Marii M-ové dědil manžel její Karel M. jednu čtvrtinu, syn Jan M. tři čtvrtiny. Manžel měl převzíti zůstavčtelčinu polovici
usedlosti, na níž na celé vázl výměnek a služebnost bytu Julie M-ové.
V řízení pozůstalostním změnil rekursní soud usnesení prvého soudu
v tom směru, že jest polovici uhražovacího kapitálu za výměnek a právo
užívaní bytu pro Julii M-ovou v obnosu 7376 Kč zařaditi jako položku
pozůstalostních dluhů, že následkem toho činí čisté jmění 9271 Kč 62 h,
dědický podíl, jenž připadá pozůstalému manželu Karlu M-ovi, 2317 Kč 90 h a dědický podíl, jenž připadá zůstavitelčinu synu nezl. Janu M-ovi
6.953 Kč 72 h, že zmíněný uhražovací kapitál, jakmile bude prokázáno
zaplacení dědických poplatků, zjistí se na pozůstalostní polovici nemovitosti a sice za současného vkladu vlastnického práva pro pozůstalého
manžela Karla M-а, jemuž jest plniti výměnek Julie M-ové in natura a
trpěti její právo užívání bytu, jakož i za vkladu práva, že na tomto uhražovacím kapitále v případě jeho uvolnění se, mají podíl pozůstalý manžel
Karel M. jednou čtvrtinou a zůstavitelčin syn nezl. Jan M. třemi čtvrtinami. Důvody: Předpisem § 784 obč. zák. stanoveného zjištění povinného podílu jeho vyměřením a vypočtením dlužno v tomto případě tím
více použíti, ježto zůstavitelčin syn, nezletilý Jan M. jest nepominutelným
dědicem a v dědickém podílu, který mu byl poslední vůli zůstaven, musí
také býti obsažen jeho povinný díl. Zjištění veškerých práv a závazků zustavitelčiných v den jejího úmrtí stalo se podle předpisu § 92 nesp. říz.
sepsáním inventáře pozůstalosti, který podle § 97 téhož zákona má obsahovati přesný a úplný seznam movitého a nemovitého jmění, jakož i podávati jeho tehdejší cenu. Tomuto předpisu vyhověl prvý soudce v každém
směru, při čemž také zjistil podle předpisu § 22 odstavec 5. cís. nař. ze
dne 15. září 1915, čís. 278 ř. zák. a § 16 odstavec 4. cís. pat. ze dne 9. února 1850, čís. 50 ř. zák. uhražovací kapitál desítinásobným obnosem
ročních dávek a toto zjištění v protokolu o inventáři také uvedl. Výměnek
a právo užívání pro Julii M-ovou jsou tudíž v každém případě závazkem
zůstavitellčiným, tím spíše, ježto podle jejich obsahu pozůstalost jako
spoluvlastnice nemovitosti jest povinna plniti výměnkářské dávky a trpěti
nepřetržité užívání bytu a tuto povinnost náleží také podle § 548 obč. zák.
dědici převzíti. Trvání této povinnosti nelze předem zjistiti, avšak, pokud
bude nutno, aby dědici plnili výměnek a aby trpěli právo užívání bytu,
potud musí uhražovací kapitál zůstati v rukou povinnovaného výměnkem
s právem užívání bytu, neboť tento jest úhradou za skutečné plnění výměnkářských dávek a za skutečné trpění práva služebnosti bytu, a do té
doby jest kapitál tento také vyloučen z odevzdání jeho dědicům a jeho
převzetí těmito jako dědického podílu. Teprve zánikem výměnku uvolní se
těmto uhražovací kapitál jako díl pozůstalosti.
Nejvyšší soud vyhověl částečně dovolacímu rekursu a změnil
druhou část usnesení rekursního soudu, takže celé usnesení znělo takto:
Úhradní kapitál za výměnek a služebnost bytu Julie M-ové, pokud tato
práva jsou reálním břemenem pozůstalosti Marie M-ové, ve výši 7376 Kč
zařaditi jest mezi pozůstalostní dluhy; následkem toho činí čisté pozůstalostní jmění 9271 Kč 62 h, dědický podíl, jenž toho času připadá pozůstalému vdovci Karlu M-ovi, činí 2317 Kč 90 h a dědický podíl, připadající
toho času nezletilému pozůstalému synovi Janu M-ovi, činí 6953 Kč 72 h;
jestliže a pokud po odpadnutí výměnku a služebnosti bytu Julie M-ové
bude ůhradní kapitál 7376 Kč uvolněn, zvýší se podíl Karla M-а o čtvrtinu
uvolněného úhradního kapitálu a podíl nezletilého Jana M-а o tři čtvrtě
téhož uvolněného zbytku úhradního kapitálu. Pozůstalý vdovec Karel M.
jest povinen, ode dne smrti zůstačitelčiny vybývati výměnek Julii M-ové
v přírodninách a trpěti její služebnost bytu a to čtvrtinou na vlastní účet,
třemi čtvrtěmi na účet nezlet. Jana M-а; za to náležejí jemu ode dne smrti
zůstavitelčiny úroky z úhradního kapitálu počítané pěti procenty, a kdyby
roční úroky tyto byly menší než cena výměnkových dávek, poskytovaných Julii M-ové, a cena jejího bytu v témž roce, smí k potřebnému doplatku použíti v dotyčném roce úhradního kapitálu samého a to čtvrtinou
na svůj vlastní účet a třemi čtvrtěmi na účet nezletilého Jana M-а. Jakmile
bude vykázáno zaplacení dědických poplatků, bude současně s vkladem
práva vlastnického pro pozůstalého vdovec Karla M-а na pozůstalostní
polovici usedlosti vloženo na tuto polovici usedlosti v téže vložce právo
zástavní za další dědický podíl pozůstalého nezletilého syna Jana M-а do
výše 5532 Kč, totiž do výše tří čtvrtin úhradního kapitálu 7376 Kč, nahoře uvedeného.
Důvody:
Dle usnesení soudu stolice druhé zařaditi jest polovici uhrazovacího
kapitálu za výměnek a právo užívání bytu Julie M-ové ve výši 7376 Kč, čili jinými slovy úhradní kapitál za tento výměnek a služebnost bytu pokud jsou reálním břemenem pozůstalosti Marie M-ové, ve výši 7376 Kč
do pozůstalostních dluhů; čisté jmění pozůstalostní činí následkem toho
9271 Kč 62 h. V důsledku toho soud stolice druhé vyslovil dále, že dědicův
podíl, který toho času připadá stěžovateli, činí 2.317 Kč 90 h a dědický podíl, připadající teď nezletilému Janu M-ovi, 6953 Kč 72 h. V těchto směrech nabylo usnesení soudu stolice druhé moci právní. Pokud jde o další část usnesení soudu rekursního, sluší uvésti toto: Pozůstalý vdovec Karel
M. přejímá jako dědic Marie M-ové celé pozůstalostní jmění a zejména
také polovici usedlosti, která zůstavitelce náležela. V důsledku toho stane
se Karel M. i knihovním vlastníkem této polovice usedlosti a jest, poněvadž na celé usedlosti vázne výměnek a služebnost bytu Julie M-ové,
povinen podle § 443 obč. zák. převzíti toto reální břemeno, pokud vázne
na uvedené polovici usedlosti, jest tudíž, pokud jde o uvedenou polovici
usedlosti, povinen, ode dne smrti zustavitelčiny trpěti právo bytu Julii
M-ové a vydávati jí výměnkové dávky a bude k tomu povinen tak dlouho,
až toto břemeno odpadne. Obřadní kapitál tohoto reálního břemene, 7376 Kč zmenšující toho času cenu čisté pozůstalosti, mohl by po odpadnutí
výměnku a práva bytu jen v tom případě býti přikázán celý pozůstalému
vdovci a synovi týmž poměrem 1 : 3 jako nynější čistá pozůstalost, kdyby
roční cena dávek výměnkových a práva bytu rovnala se zákonným úrokům pětiprocentním z onoho úhradního kapitálu. Ale nyní tomu tak není,
neboť cena polovice výměnkových dávek a bytu Julie M-ové byla soudním odhadem určena na 737 Kč 60 h, naproti čemuž 5 proc. úroky z úhradního kapitálu činí pouze 368 Kč 80 h; jakou cenu později budou míti výměnkové dávky a byt Julie M-ové, jest nyní neznámo. Kdyby tedy Karel
M., jenž po dobu trvání reálního břemena musí vybývati výměnek a trpěti
služebnost bytu, měl náhradou za to jen úroky z úhradního kapitálu reálního břemene, byl by o tolik zkrácen, o mnoholi úroky tyto byly menší
než cena polovice výměnkových dávek a polovice služebnosti bytu. Karel
M. právem na to poukazuje v dovolacím rekursu, domáhaje se změny
usnesení v odpor vzatého. Rekursu tomuto bylo tedy vyhověno a usnesení
soudu stolice druhé bylo přiměřeně změněno. Pokud stěžovatel domáhá se
úplného odstranění oné části usnesení soudu rekursního, která vztahuje
se na pojištění úhradního kapitálu a na vklad práva, týkajícího se podílu
jeho a podílu synova, pokud tedy žádá, by úhradní kapitál celý zůstal
jemu, i kdyby po odpadnutí reálního břemene nebyl úplně vyčerpán, dovolací rekurs jest neodůvodněný, neboť stěžovatel byl by tím bezdůvodně
obohacen na škodu synovu, v odporu s nárokem, tomuto příslušejícím na
tři čtvrtě čisté pozůstalosti, do níž náleží též onen zbytek úhradního
kapitálu reálního břemene pozůstalostního, který zbude, až toto reální břemeno odpadne.