Čís. 14819.

K § 904 obč. zák.
Odložení splatnosti pohledávky až žalovaný dostane hostinskou koncesi.
(Rozh. ze dne 30. prosince 1935, Rv I 141/34.)
Proti žalobě na zaplacení zažalované pohledávky namítla žalovaná, že pohledávka není dosud splatná, poněvadž ujednala se žalobcem, že bude pohledávka ta zaplacena až po udělení hostinské koncese jemu. Žádost za hostinskou koncesi dosud udělena nebyla. Prvý soud žalobě vyhověl, odvolací soud žalobu pro tentokráte zamítl.
Nejvyšší soud obnovil rozsudek prvého soudu.
Důvody:
Splatnost pohledávky byla původně stanovena na den 1. června 1932; později však otec žalované na upomínku žalobcovu odpověděl, že mohou zaplatili teprve, až dům bude prodán, anebo žalované udělena bude koncese na tento dům, načež žalobce odvětil: »Da müssen wir halt warten.« Neprávem v tom spatřoval odvolací soud ujednání odkládací podmínky dle § 606 obč. zák., což by předpokládalo, že právo žalobcovo požadovati odměnu za provedené práce mělo nabyti působnosti až po splnění podmínky. V souzeném případě však není sporu o tom, že vznik práva nebyl nikterak pochybný a závislý na určité události. Při správném výkladu výše uvedeného ujednání dle pravidel § 914 obč. zák. byla jen splatnost odsunuta na dobu prozatím neurčitou; ovšem však rozuměti lze onomu ujednání podle obyčeje poctivého obchodu jen tak, že žalobce chtěl povoliti odklad platební lhůty na dobu nepříliš dlouhou, nikoliv však na dobu nedozírnou, až by snad žádost za udělení koncese prošla všemi instancemi. Jinak kdyby žádosti buď vůbec nebo v dozírné době nebylo vyhověno, dlužno míti za to, že se věc má stejně, jako kdyby žalované povoleno bylo zaplacení dluhu dle možnosti. V takovém případě dle § 904 obč. zák. určí soud podle slušnosti dobu plnění. Uváží-li se, že žádost za udělení koncese byla podána již 24. listopadu 1931, a že v době vynesení rozsudku prvého soudu dne 6. dubna 1933 nebyla ještě ve druhé stolici vyřízena, dlužno uznati, že žalované byla ponechána dostatečná doba, aby dluh dle možnosti zaplatila, jak to vyslovil prvý soud.

Citace:

č. 14819. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1936, svazek/ročník 17, s. 967-968.