Č. 3411.

Živnostenské právo: I. Na anulování voleb vykonaných v pomocnické hromadě stěžovati si mohou jen osoby ve volbách zvolené, a to jen pokud jde o ně samy. — II. Živnostenský úřad může nezákonně provedené volby v hromadě pomocnické prohlásiti za neplatné z moci úřední, tedy i k zakročení strany k rekursu nelegitimované.
(Nález ze dne 29. března 1924 č. 1500). Věc: Bedřich P. v Ch. proti ministerstvu obchodu o volby v hromadě pomocnické.
Výrok: Naříkané rozhodnutí, pokud jím anulována byla st-lova volba za předsedu hromady pomocnické, zrušuje se pro nezákonnost; jinak se stížnost částečně odmítá jako nepřípustná, částečně zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Na den 6. srpna 1921 byla svolána hromada pomocnická grémia obchodníků v Ch., v níž byly provedeny volby předsedy, náměstka, členů a náhradníků výboru pomocnického, členů a náhradníků rozhodčího výboru a konečně volby představenstva a dozorčího výboru nemocenské pokladny a delegátů do valné hromady této pokladny.
Proti výsledku voleb podalo několik spolků společnou stížnost.
Osp v Ch. výměrem z 2. prosince 1921 této stížnosti vzhledem k ustanovení § 120 a) ž. ř. vyhověla, prohlásila volby za neplatné a nařídila, aby do 6 neděl byly provedeny volby nové.
Odvolání, které z tohoto výměru podal člen pomocnické hromady Bedřich P. zsp rozhodnutím z 11. března 1922 nevyhověla a nař. rozhodnutím nebylo dalšímu odvolání Bedřicha P. vyhověno a rozhodnutí druhé instance potvrzeno.
Rozhoduje o stížnosti do tohoto rozhodnutí podané, musel nss především zabývati se otázkou legitimace st-lovy k podání stížnosti. V té příčině uvážil soud, že nař. rozhodnutím byly prohlášeny za neplatné volby vykonané dne 6. srpna 1921 v hromadě pomocnické, totiž volby funkcionářů hromady pomocnické, rozhodčího výboru a gremiální nemocenské pokladny. Anulováním těchto voleb byly zajisté dotčeny ve svých subjektivních právech osoby, které volbou tou povolány byly k funkcím v některém z uvedených institutů, a kterým tedy ovšem dle § 2 zák. o ss nelze upříti legitimaci, aby si stěžovaly u nss do rozhodnutí, jímž byla prohlášena jejich volba za neplatnou. Dále však legitimace jednotlivce nesáhá, a člen hromady pomocnické není legitimován naříkati stížností rozhodnutí úřadu správního, pokud se nedotýká volby jeho, nýbrž volby osob jiných, neboť tím subjektivní práva jeho dotčena nebyla. Z toho plyne, že st-l, jenž byl ve hromadě pomocnické dne 6. srpna 1921 zvolen za předsedu této hromady a za člena představenstva nemocenské pokladny, jest oprávněn bráti rozhodnutí min. obch. potud v odpor, pokud jím anulována byla tato jeho volba, kdežto, pokud jde o volbu osob jiných, legitimace k stížnosti mu nepřísluší.
Mohl tedy nss jen v naznačeném směru na přezkoumání nař. rozhodnutí vejíti a v ostatním musel stížnost odmítnouti jako nepřípustnou.
Pokud jde o volbu st-lovu za člena představenstva nemocenské pokladny, neshledal nss stížnost důvodnou.
Podle čl. 7. zák. z 15. května 1919 č. 268 Sb. náleží nemocenská pokladna obchodního grémia v Ch. k institucím, které jsou povolány, aby provedly pojištění nařízené v čl. 1. § 1 tohoto zák., to jest pojištění osob podrobených pojistné povinnosti dle zák. o nemocenském pojištění. Ustanovením čl. 4 zák. z 22. prosince 1920 č. 689 Sb. byly zrušeny předpisy obsažené v §§ 121—121 g), 121 h) odst. 1—4 a § 121 i) živn. řádu o společenstevních pokladnách nemocenských, a byl v čl. 1 cit. zák. připojen k § 58 nem. zák. druhý odstavec, dle něhož jest na společenstevní nemocenské pokladny užíti obdobně předpisů druhého oddílu nemocenského zák., t. j. předpisů o okr. nemoc, pokladnách. V § 16 nem. zák. (ve znění zák. z 15. května 1919 č. 268 Sb. jsou vypočteny jako orgány nemocenské pokladny valná hromada, představenstvo a dozorčí výbor. V §§ 16 a) a násl. jsou pak obsaženy předpisy o tom, jak se tyto orgány volí. Z těchto předpisů, jakož i ze stanov gremiální nemocenské pokladny, schválených na základě zmocnění uděleného výn. zps-y v Praze ze 7. srpna 1920 vysvítá tolik, že k provedení zmíněných voleb není povolána hromada pomocnická.
Když však přes to zmíněné volby hromadoutouto byly vykonány, jest zřejmo, že pomocnická hromada překročila meze své kompetence, a nelze proto pokládati volby ty za platné. Proto neshledal soud v rozhodnutí žal. úřadu, pokud jím volba st-le za člena představenstva gremiální nemocenské pokladny byla zrušena, nezákonné porušení st-lova práva.
Pokud jde o volbu st-le předsedou valné hromady pomocnické obchodního grémia, uvažoval nss takto:
Podle § 127 ž. ř. jsou živnostenská společenstva a jim přičleněná zařízení podrobena dozorčí moci živn. úřadu; k přičleněným zařízením náleží i hromada pomocnická. Výkon úředního dozorčího práva není vázán za zakročení stran, nýbrž děje se z povinnosti úřední. Z tohoto postavení živn. úřadu proti společenstvu resp. i hromadě pomocnické plyne, že podnět k výkonu dozorčího práva může úřadu poskytnouti nejen oznámení neb stížnost členů společenstva, pokud se týče hromady pomocnické, nýbrž také oznámení pocházející od osob, stojících mimo společenstevní svazek, ať již jsou to osoby fysické nebo spolky.
V daném případě dalo podnět k zakročení úřadu živ. podání několika spolků, označené jako »rekurs« proti volbám ve hromadě pomocnické provedeným. Byť i ze znění rozhodnutí prvé stolice vycházelo, že tato pokládala podání za protest po rozumu § 120 c), odst. 3 ž. ř., tož přece věcné její zakročení mělo oporu v cit. § 127. Potvrdil-li pak žal. úřad v postupu instančním rozhodnutí ono, nelze mu právem vytýkati, že jest nezákonným proto, že spolky, které učinily oznámení u prvé instance, nebyly legitimovány k podání protestu do vykonaných voleb.
Nař. rozhodnutí vyslovující anulování volby st-le za předsedu hromady pomocnické, opírá se především o důvod, že členům hromady pomocnické nebylo svolání hromady oznámeno včas, čímž jim byla odňata možnost, aby se k volbě připravili.
Ani zákon ani stanovy hromady pomoc, o niž tu jde, neobsahují bližšího ustanovení o způsobu, kterak jest postupovati při svolání hromady pomocnické, zejména pak nestanoví, že by svolána být musila se zachováním určité lhůty. Z ustanovení § 120, odst. 3 živn. ř., jenž stanoví, že hromada pomocnická sestává ze všech k hlasování oprávněných pomocníků, v souvislosti s § 120 c) odst. 1 živ. ř., dle něhož volby provésti náleží pomocníkům k hlasování oprávněným, jest ovšem nutno vyvoditi, že všichni takovíto pomocníci o konání hromady, v níž se mají provésti volby, musí býti vyrozuměni.
Že by požadavku tomu při volbách dne 6. srpna 1921 vykonaných nebylo bývalo vyhověno, netvrdily ani spolky, které podaly stížnost k osp, ani kdo jiný, a netvrdí ani žal. úřad.
Pouhá okolnost, že členové pomocnické hromady se pro pozdní její svolání nemohli na volby řádně připraviti, nemůže sama o sobě býti důvodem pro zrušení volby předsedy hromady pomocnické, neboť podle § 120, odst. 2 ž. ř. může živn. úřad volbu tuto prohlásit neplatnou jen, byla-li vykonána nezákonně nebo je-li zvolený po zák. vyloučen z volitelnosti.
Druhý důvod, o který jest opřeno nař. rozhodnutí, že totiž předpisu § 119 f), odst. 2 živ. ř. užíti se musí analogicky též na složení výboru hromady pomocnické, může být podle povahy věci uplatňován jen pro anulování voleb do výboru hromady pomocnické, t. j. orgánu, složeného z více osob, při němž lze vůbec mluviti o možnosti podobného složení, jaké má na mysli cit. ustanovení. Pro zrušení volby předsedy tedy důvod ten nemohl být rozhodným.
Se zřetelem k tomu, jakož i k okolnosti svrchu uvedené, že P-ovi nepřísluší legitimace k stížnosti než v mezích dříve vytčených, nemá nss příčiny, důvodem tímto se zabývati.
Ježto pak jediný důvod, na kterém založeno mohlo býti nař. rozhodnutí, pokud jím volba st-le za předsedu hromady pomocnické byla prohlášena neplatnou, nemá v zák. opory, bylo rozhodnutí v tomto směru zrušiti dle § 7 zák. o ss.

Citace:

č. 3411. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/1, s. 895-898.