NPD documents search: Boh. adm., 12 (1930), sv. 1

— Č. 8623 —
Č. 8623.

Závodní výbory: O pravomoci rozhodčí komise ve věcech propuštění zaměstnance.
(Nález ze dne 21. května 1930 č. 8316.)
Prejudikatura: Boh. A 7475/28, 8622/30 a j.
Věc: Závodní výbor dělnický vojenské továrny na létadla v P. proti rozhodčí komisi dle zákona o závodních výborech v Praze (za zúč. voj. továrnu na létadla v P. vrch. rada fin. prokuratury Dr. Lad. Erben)
o propuštění dělníků z práce.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Záv. výbor dělnický vojenské továrny na létadla v P. podal u rozh. komise dle zák. o záv. výb. v Praze námitky ve smyslu § 3 lit. g) zák. o záv. výb. proti propuštění několika dělníků z práce. Po provedeném ústním líčení, při němž zástupce správy závodu navrhoval zamítnutí námitek z důvodu, že jde o propuštění dle § 82 živn. řádu, prohlásila rozh. komise v P. nař. nálezem, že »stížnosti se nevyhovuje«, poněvadž podle vyjádření správy závodu byli dotyční dělníci propuštěni z práce z důvodů § 82 živn. řádu, a není proto rozh. komise příslušna o této věci jednati, a nemůže také ani zkoumati, zdali důvody takové byly dány, ježto rozhodnutí v tom směru náleží na pořad práva.
O stížnosti podané zaměstnavatelkou do tohoto rozhodnutí uvážil nss takto:
Nss může zkoumati rozhodnutí před ním nař. jen v tom znění, jak bylo vydáno. Rozhodnutím v odpor vzatým je vysloveno, že stížnosti záv. výboru — šlo o námitky dle § 3 lit. g) zák. o záv. výb. — »se nevyhovuje« proto, že rozh. komise není příslušná o věci jednati vzhledem k tomu, že propuštění dělníků stalo se dle § 82 živn. řádu.
Záleží především na tom, zda žal. rozhodčí komise tímto výrokem odmítla zabývati se věcně návrhem záv. výboru, či zda návrh ten zamítla, domnívajíc se, že nárok zaměstnanců dle § 3 lit. g) zák. o záv. výb. po právu neexistuje, ježto zaměstnavatel propustil je z práce, dovolávaje se některého z důvodů § 82 živn. řádu.
Lze připustiti, že výrok rozh. komise není formulován zcela přesně: Enunciát, že stížnosti »se nevyhovuje«, spíše by nasvědčoval tomu, že námitkám záv. výboru dostalo se meritorního vyřízení. Ale v důvodech svého nálezu vyjadřuje rozh. komise velmi zřetelně, že pro svoji nepříslušnost se nezabývala meritorní stránkou věci; tím dala žal. komise své sentenci o sobě dvojznačné smysl zcela určitý. Lze proto nař. rozhodnutí rozuměti jen tak, že rozh. komise odepřela jím o námitkách záv. výboru meritorně rozhodnouti, a to proto, že jde o propuštění podle — Č. 8624 —
§ 82 živn. řádu, v kterémžto případě příslušnost rozh. komise k rozhodování o námitkách záv. výboru je vyloučena. Stížnost záv. výboru jeví se tedy jako querella denegatae iustitiae. O stížnosti takto pojaté uvažoval nss ve shodě se stálou svojí judikaturou následovně: Je pravda, že jurisdikce o tom, zda jest dán důvod k propuštění zaměstnance dle § 82 živn. řádu, přísluší řádnému civ. soudu, případně soudu živn., avšak v řízení před rozh. komisí podle § 3 lit. g) zák. o záv. výb. jest otázka, je-li dán důvod § 82 živn. řádu, vylučující ochranu zaměstnanců, na niž vztahuje se § 3 lit. g) zák. o záv. výb., otázkou prejudicielní, jejímuž řešení — ovšem jen prejudicielnímu — nesmí se rozh. komise vyhýbati poukazem na svoji nepříslušnost k jejímu řešení judikátnímu. Neboť jde o otázku meritorní, totiž o rozhodnutí o excepci uplatněné proti nároku vznesenému na základě ustanovení § 3 lit. g) zák. o záv. výb. (srov. Boh. A 7475/28). Byla tedy rozh. komise povinna otázkou onou způsobem svrchu naznačeným se zabývati a nebyla oprávněna meritorní rozhodnutí pro domnělou svoji nepříslušnost odepříti. Bylo tudíž rozhodnutí její zrušiti dle § 7 zák. o ss.

Citace:

č. 8623. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1931, svazek/ročník 12/1, s. 817-818.