Č. 3592.

Živnostenské právo: I* žádá-li se za koncesi hostinskou a výčepnickou pro místnost, v níž se v době podání žádosti táž živnost oprávněně provozuje, jde o případ 7. odst. § 18 ž. ř. a živnostenskému společenstvu nepřísluší tedy právo rekursní. — II. O případ dalšího propůjčení koncese hostinské ve smyslu odst. 6 a 7 § 18 ž.ř. jde i tehdy, když se v těchže místnostech provozuje živnost na základě živn. oprávnění zemřelého živnostníka na účet pozůstalostní podstaty v době podání žádosti za koncesi pro ony místnosti; není třeba, aby tomu tak bylo ještě v době udělení nové koncese.
(Nález ze dne 10. května 1924 č. 2579).
Věc: J. H. v B. proti ministerstvu obchodu o koncesi hostinskou.
Výrok: Naříkané rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Dne 12. dubna 1922 žádal st-l u osp-é v K. o udělení koncese k provozování živnosti hostinské a výčepnické se stanovištěm v domě č. p. 13 v B. Osp, vyslechnuvši obec a společenstvo hostinských a výčepníků ve V., udělila st-li výměrem ze 17. února 1923 žádanou koncesi. K odvolání řečeného společenstva zrušila zsp v odpor vzatý výměr pro vady řízení a uložila prvé instanci, aby provedla nové řízení o žádosti st-lově, poněvadž nevyhradila společenstvu právo odvolací dle § 18, odst. 7 ž. ř. V důvodech uvedla druhá instance, že dřívější majitel koncese J. B. v roce 1921 zemřel a že od jeho smrti byla živnost neoprávněně provozována až do té doby, kdy byla koncese udělena st-li, pročež nepřicházejí v úvahu ustanovení poslední věty 7 odst. § 18 ž. ř., nýbrž přísluší společenstvu právo odvolací. Min. obch. nevyhovělo odvolání st-lovu z důvodů rozhodnutí v odpor vzatého, konstatovalo však, že koncese hostinská a výčepnická J. B. byla po jeho smrti provozována na účet pozůstalosti, zanikla dne 25. října 1922, kdy bylo pozůslalostní řízení skončeno, a že od toho dne byla živnost hostinská a výčepnická v těchže místnostech až do udělení koncese st-li neoprávněně provozována.
Stížnost do tohoto rozhodnutí podanou dlužno uznati důvodnou. Dle ustanovení 6. a 7. odst. § 18 ž. ř. nepříslušší společenstvu odvolací právo proti rozhodnutí, jímž byla koncese k provozování živnosti hostinské a výčepnické udělena, když jde o další propůjčení koncese, která dosud v téže místnosti byla provozována. Nař. rozhodnutí vychází z předpokladu, že v době podání stížnosti v těchže místnostech v domě č. p. 13 v B., pro něž osp udělila st-li koncesi, byla provozována živnost hostinská a výčepní na základě koncesního dekretu J. B. na účet pozůstalostní podstaty, má však za to, že přes to tu není zmíněné kontinuity, poněvadž právo provozovati živnost na základě koncesního dekretu zemřelého J. B. zaniklo dříve, než byla st-li koncese udělena. Tento názor neshledal nss správným, nýbrž uznal, že jde o další propůjčení koncese ve smyslu 6. a 7. odst. § 18 ž. ř. již tehdy, když v době podání žádosti o koncesi se v těchže místnostech provozuje živnost na základě živn. oprávnění zemřelého živnostníka na účet pozůstalostní podstaty, a že zákon nevyhledává, aby provozování živnosti trvalo ještě v době udělení nové koncese novému žadateli. V daném případě jde tu tedy o další propůjčení koncese, která byla dosud v téže místnosti provozována a nebylo tedy živn. společenstvo legitimováno, odvolati se z výměru, kterým byla st-li žádaná koncese udělena. Když však žal. úřad přiznal společenstvu právo rekursní, zasáhl tím protizákonné do práv, kterých st-l udělením koncese nabyl, i bylo proto nař. rozhodnutí zrušiti dle § 7 zák. o ss.

Citace:

č. 3592. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/1, s. 1246-1248.