Č. 9928.

Samospráva obecní: * K platnému usnesení ústředního zastupitelstva hlavního města Prahy podle § 114 statutu pro hl. město Prahu je zapotřebí nadpoloviční většiny všech přítomných.
(Nález ze dne 30. května 1932 č. 15085/29.)
Věc: Obec hlavního města Prahy a Dr. Leopold L. v Praze proti zemskému úřadu v Praze o hlasování v ústředním zastupitelstvu.
Výrok: Stížnost Dra Leopolda L. odmítá se pro nepřípustnost, stížnost obce hlavního města Prahy zamítá se pro bezdůvodnost.
Důvody: Nař. rozhodnutím vyhověl žal. úřad odvolání finanční komise hl. m. Prahy z usnesení ústředního zastupitelstva ze 7. května 1928 o koupi pozemků kat. č. . . . v M. obcí pražskou od firmy Ph. N. pro zřízení nových jatek a uznal právem, že dne 7. května 1928 nedošlo v dané věci k platnému usnesení ústř. zastupitelstva hl. města Prahy. Své rozhodnutí opřel žal. úřad v podstatě o úvahu, že podle § 114 statutu pro hl. město Prahu je k usnesení ústř. zastupitelstva zapotřebí nadpoloviční většiny všech přítomných, kterému předpokladu v daném případě nebylo vyhověno, ježto při hlasování bylo přítomno 96 členů, z nichž hlasovalo 40 pro návrh městské rady a 38 proti němu. V důvodech dále bylo poukázáno na to, že usnesení se týká koupě nemovitostí, při níž nelze prokázati pravidelný čistý výnos, který by stačil ke zúročení a umoření kupní ceny a vedlejších výloh, jak to má na zřeteli ustanovení odstavce prvého č. 4 § 23 zák. č. 329/21. Jde-li o akt podléhající dozorčí kontrole dohlédacího úřadu nad hospodářstvím obce pražské podle ustanovení § 23 cit. zák. č. 329/21, pak platí podle ustanovení al. 2 téhož paragrafu pro usnesení ústř. zastupitelstva ustanovení odstavců 2—5 § 6 téhož zák. V ail. 2 § 6 se pak žádá praesence 2/3 všech členů zastupitelského sboru a k platnému usnesení nadpoloviční většina přítomných.
Stížnost na nss jest podána mimo městskou obcí pražskou také Drem Leopoldem L. jako členem rady hlavního města Prahy. Stížnost Dra L.. shledal nss nepřípustnou podle § 2 zákona o ss, neboť nař. rozhodnutím, kterým bylo zrušeno usnesení ústř. zastupitelstva, nebylo nijak zasaženo do jeho korporačních práv jakožto člena obecní rady. — Č. 9928 —
Pokud jde o stížnost obce pražské uvážil nss: Mezi stranami není sporu o tom, že při projednávání koupě zmíněných nemovitostí ve schůzi ústř. zastupitelstva bylo přítomno 96 členů, ani že pro zakoupení hlasovalo 40 členů a proti 38 členů, kdežto ostatní přítomní členové, t. j. 18 se hlasování zdrželo. Na sporu jest jedině otázka, zdali při výpočtu nadpoloviční většiny mělo býti hleděno pouze k počtu hlasujících členů, neb k počtu všech členů přítomných. Žal. úřad poukázal ve svém rozhodnutí na to, že usnesení o koupi nemovitostí potřebovalo v daném případě schválení podle § 23 č. 4 zák. č. 329/21 a že muselo proto již podle výslovného ustanovení odst. 2 § 23 a odst. 2 § 6 cit. zák. býti učiněno nadpoloviční většinou přítomných. Stížnost toto stanovisko žal. úřadu nebéře v odpor a byl proto žal. úřad již vzhledem k těmto ustanovením zákona oprávněn zrušiti usne- sení ústředního zastupitelstva, jež se nestalo většinou přítomných členů. Leč i kdyby nebylo hleděno k těmto specielním ustanovením zák. č. 329/21, jednal žal. úřad po zákonu.
Podle § 114 pražského statutu z 27. dubna 1850 č. 85 z. z. jest k platnému usnesení sboru obecních starších zapotřebí nadpoloviční většiny. Zákon sám sice neuvádí, z čeho jest počítati onu nadpoloviční většinu, jak to později učinil § 48 obec. zříz. čes., jenž stanoví, že k platnému usnesení obecního výboru jest zapotřebí nadpoloviční většiny všech přítomných členů. Leč třeba že není výslovného ustanovení, nelze i pražský statut vykládati jinak.
Projev vůle sboru konstatuje se podle hlasů všech členů oprávněných k hlasování. Nedostaví-li se do schůze některý člen sboru, oprávněný k hlasování, nemá jeho nepřítomnost při hlasování, pokud konkrétní předpis nevyžaduje presenci určitého počtu členů (viz § 111 praž. statutu) pro tvoření vůle sboru významu. Jinak když se člen k hlasování oprávněný dostavil a nevzdálil — jak má vždy možnost — ještě před hlasováním o dotyčné věci. Neodevzdá-li takovýto přítomný člen sboru svůj hlas pro určitý návrh, projevuje přes to, že výslovně nehlasuje, své stanovisko k věci. Žádá-li pak zákon pro platnost usnesení sboru, aby bylo učiněno nadpoloviční většinou, jest k tomu zapotřebí kladné odpovědi aspoň polovice všech členů, kteří mohli jakožto tvořitelé vůle sboru odpověď podati, tedy všech přítomných k hlasování oprávněných.
Opačné stanovisko vedlo by, jak žal., úřad správně uvedl, k absurdnímu výsledku, že by určitý návrh mohl býti usnesen jen nepatrným počtem hlasů odevzdaných pro něj, kdežto by převážná většina přítomných se zdržela hlasování. Okolnost, že i mizivá menšina může někdy zdržením se hlasování usnesení sboru znemožniti, na niž stížnost poukazuje, jest jen důsledkem zásady majoritní, neboť tu rozhodují o nepřijetí určitého návrhu jak členové, kteří se zdrželi hlasování, tak i ti, kteří se výslovně odevzdáním svých hlasů vyslovili proti němu.
Žal. úřad prohlásil tedy právem, že usnesení ústř. zastupitelstva o koupi zmíněných nemovitostí nebylo platně učiněno, poněvadž nestalo se většinou všech přítomných členů ústř. zastupitelstva.

Citace:

č. 9928. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1932, svazek/ročník 14/2, s. 71-72.