NPD documents search: Boh. adm., 9 (1927), sv. 1

Č. 6494.

Pozemková reforma: * Prkna a šindel jsou výrobky průmyslové, pročež pily, které zpracují dříví na tyto výrobky, neslouží hospodaření na majetku zabraném.
(Nález ze dne 21. dubna 1927 č. 8108).
Prejudikatura: Boh. 5751/26 adm.
Věc: Jan Sch. v H. (adv. Dr. Emil Hartman z Prahy) proti státnímu pozemkovému úřadu (odb. r. Dr. Boh. Zamouřil) stran vyloučení pily ze záboru.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Výměrem z 27. ledna 1926 odepřel stpú uznati za vyloučenou ze záboru podle § 3 a záb. zák. pilu v K. proto, že pila ta slouží hospodaření na zabraném majetku, a rozhodnutí své odůvodnil takto: Šetřením na místě samém bylo dle protokolu z 22. června 1925 zjištěno, že tato pila jest od roku 1918, pronajata nynějšímu nájemci, s nímž byla smlouva pachtovní od 1. ledna 1924 obnovena na dalších šest let, že dle pachtovní smlouvy jest nájemce povinen zpracovati ročně 1000 krychlových metrů dříví odebraného z lesů velkostatku, že se na pile zpracuje až 1200 krychlových metrů a že i toto množství, smluvený kontingent přesahující, odebírá nájemce od velkostatku, takže dle prohlášení nájemcova nezpracoval na této pile jiného dříví než od velkostatku. Ačkoli tedy pila tato jsouc pronajata, jest hospodářsky samostatná, slouží nicméně hospodaření na zabraných lesích velkostatku tím, že zpracovává výhradně dříví z těchto lesů. Aby tento odběr byl pojištěn, jest k němu nájemce pily smluvně zavázán. Zástupce žadatelův namítal při místním šetření, že ze zmíněného smluvního závazku neplyne ještě, že pila slouží hospodaření na zabraném majetku, že majitel ukládá nájemcům podmínky, které uznává za prospěšné, že podobné podmínky ukládají pivovary hostinským, a že samostatnost podniku není tím dotčena. Dle judikatury nss-u jest slovem »hospodaření« ve smyslu zák. záb. rozuměti činnost směřující k dobytí přirozených plodů z půdy, jakož i jejich zpracování tak, aby se staly odbytelnými, aniž by se však zpracováním tím staly již běžným výrobkem průmyslovým. Slouží tedy hospodaření na zabraném majetku takové objekty, které se zabývají jedině touto činností, a takovým objektem jest pila, sloužící jedině k řezání dříví ze zabraných lesů. Je-li osoba na pile hospodařící smluvně zavázána k odběru dříví ze zabrané půdy, či odebírá-li dříví ze zabrané půdy dobrovolně, jest úplně lhostejno, stačí jen faktum, že od roku 1918 až dosud pila zpracovává výhradně dříví ze zabraných lesů.
Odkaz na poměr hostinců k pivovarům a povinnost hostinců k odběru piva není na místě již z toho důvodu, že hostinec nenáleží k téže kategorii jako pila. Kdežto pila slouží k zpracování přirozených plodů půdy, aniž by se staly běžným výrobkem průmyslovým, zabývají se hostince prodejem hotového průmyslového výrobku, a proto hostinec patří k objektům ze záboru vyloučeným. Pokud se konečně namítá, že oním smluvním závazkem není dotčena samostatnost podniku, nemá to co činiti se zjištěným faktem sloužení hospodařeni na zabrané půdě, neboť hospodářská samostatnost (a ta je v tomto případě dána) je další náležitosti vyloučení objektu ze záboru, odlišnou od požadavku nesloužení zabrané půdě. Tyto obě náležitosti se navzájem vylučují, ale ovšem musejí býti i s ostatními splněny, aby bylo možno takový objekt ze záboru vyloučiti.«
O stížnosti nss uvážil takto: — —
Pojem slov »neslouží hospodaření na zabraných nemovitostech« v § 3 a) záb. zák. vyložil si žal. úřad ve shodě s judikaturou nss-u v ten smysl, že hospodařením na zabraných nemovitostech rozuměti jest veškerou činnost nesoucí se k dobytí přirozených plodů z půdy a k zpracování jich na tolik, aby se staly odbytelnými, při tom však nepřestaly býti ještě produktem zemědělským a nestaly se běžným výrobkem průmyslovým. Stížnost tvrdí, a svědčí tomu i obsah spisů správních, zejména protokol z 20. června 1926, v němž se uvádí, že pila jest vybavena dvěma katry, sáhovací cirkulárkou a šindelkou, i prohlášení zástupce žal. úřadu při veř. ústním líčení, že se na pile té zpracovává dříví na prkna a šindel.
Podle toho má žal. úřad za to, že tyto výrobky nejsou výrobky průmyslovými. Stížnost to popírá, tvrdíc, že prkna jsou průmyslovým polotovarem, šindel pak výrobkem čistě průmyslovým a dovozuje z toho, že pila, vyrábějíc prkna a šindel jako výrobky průmyslové, neslouží hospodaření na majetku zabraném,.
Nss vyslovil v nál. Boh. 5751/26 adm., že pro otázku, slouží-li rekla- movaný podnik hospodaření na majetku zabraném, jest rozhodný charakter výrobků zpracovaných. Záleží-li na charakteru výrobků, není pak ovšem rozhodnou provenience dříví na pile zpracovaného, takže — zpracují-li se na pile výrobky průmyslové, nesloužila by hospodaření na zabraném majetku ani tehdy, kdyby zpracovala výhradně jen dříví z vlastníkova majetku státem zabraného. Po názoru nss-u nelze ve spracování dříví, jako lesního prvovýrobku, na prkna a šindel spatřovati více zpracování jeho na tolik, aby se stalo odbytelným, aniž přestalo býti ještě produktem zemědělským, nýbrž jeho přeměnu procesem živnostenským, průmyslového podnikání na produkt jiný, průmyslový.
Názoru tomu nebrání, naopak jeho správnost podporuje fakt, že podobná pila může míti povahu vedlejší živnosti ve smyslu čl. V a) uvoz. pat. k živn. řádu, neboť právě z něho jde na jevo, že zákon podobnou činnost pokládá nikoliv za činnost lesní produkce, nýbrž za činnost, již sám označuje za živnostenskou, vyjímaje ji z předpisů živn. řádu jen proto, že činnost ta souvisí s produkcí lesní.
Vyrábí-li, jak uvedeno, reklamovaná pila produkty průmyslové, pak není tu splněn předpoklad, že by podnik ten sloužil hospodaření na zabraném majetku ve smyslu shora uvedeném, a bylo proto nař. rozhodnutí, vycházející z opačného právního názoru, zrušiti podle § 7 zák. o ss. — — —

Citace:

č. 6494. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1928, svazek/ročník 9/1, s. 731-733.