Authors:
= Boh. adm., 12 (1930), sv. 1
PDF
— Č. 8415—

Č. 8415.


Policejní řízení trestní: * V policejním řízení trestním nemůže úřad odmítnouti slyšení vývodních svědků obviněným nabídnutých jen z toho důvodu, že shledává dostatečný podklad pro úsudek o vině obviněného v průvodech svědčících proti obviněnému.
(Nález ze dne 6. února 1930 č. 21270/28.)
Prejudikatura: Boh. A 2598/23, 2833/23.
Věc: Rudolf K. v P. proti zemské správě politické v Praze o přestupek zákona o osmihodinné době pracovní.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Nálezem osp-é z 20. října 1926 byl st-1 odsouzen podle § 13 zák. č. 91/18 k trestu vězení na 14 dnů, poněvadž dovolil dne 19. února a 5. května 1926 ve své pekařské dílně pracovati u válu již před 5. hod. ranní, ačkoliv noční práce, t. j. práce od 10. hodiny večerní — Č. 8416 —
do 5. hodiny ranní, jest v pekárnách podle ustanovení bodu 1. § 8 zák. o osmihodinné době pracovní zakázána. — Zsp v Praze rozhodnutím z 13. listopadu 1926 nevyhověla odvolání proti tomu podanému vyslovivši, že skutková podstata přestupku přičítaného st-li k vině jest zjištěna seznáním stráže a kontrolora Františka P. — Toto rozhodnutí bylo nss-em zrušeno pro vady řízení.
Rozhoduje znovu o odvolání podaném st-lem proti nálezu osp-é z 20. října 1926, nevyhověl mu žal. úřad nař. rozhodnutím s odůvodněním, že skutková podstata přestupku kladeného st-li za vinu jest prokázána seznáním stráže a kontrolorů P. a M. St-lem nabídnutý důkaz výslechem osob uvedených v odvolání žal. úřad nepřipustil, ježto má skutkovou podstatu přestupku spáchaného st-lem za plně prokázanou v prvém případě, pokud jde o přestupek, spáchaný dne 19. února 1926 seznáním strážníka Rudolfa R. a výpovědí kontrolora Františka M., v případě druhém pak, pokud jde o přestupek spáchaný dne 5. května 1926, seznáním strážníka Emila U. a kontrolora Františka P., z nichž první svoji výpověď potvrdil s odvoláním na služ. přísahu.
O stížnosti podané natoto rozhodnutí uvážil nss takto: — — —
Žal. úřad odmítl provésti st-lem nabídnutý důkaz svědecký z toho důvodu, že jej pokládal vzhledem k výsledku řízení za zbytečný. Jest ovšem pravda, že jest zůstaveno uvážení úřadu, aby ocenil důkazy, neboť také trestní řízení policejní spočívá na zásadě volného hodnocení prostředků průvodních. Avšak toto ocenění se může přirozeně týkati pouze důkazů již provedených. Nemůže tudíž úřad odmítnouti důkazy nabídnuté o relevantních okolnostech jako zbytečné již předem jen proto, že shledává dostatečný podklad pro úsudek o vině v průvodech svědčících proti obviněnému. Podle zásady oficiality a materielní pravdy, ovládající trestní řízení správní, jest povinností úřadu vyšetřiti i okolnosti svědčící ve prospěch obviněného, okolnosti svědčící pro jeho vinu i proti ní uvážiti, je oceniti a pak rozhodnouti. Provádějíc tyto zásady předpisuje min. nař. z 5. března 1858 č. 34 ř. z., jež upravuje trestní řízení správní před úřady I. stolice, že do rubriky VI. trestního rejstříku jest zapsati »výpovědi svědků a znalců ve prospěch obviněného nebo proti němu.« Úřad se tedy mýlí, má-li za to, že nemusí slyšeti svědka, kterým obviněný chce prokázati svoji nevinu, jestliže má po ruce výpovědi svědků svědčících proti st-li (srov. na př. nál. Boh. A 2598/1923 a 2833/1923).
V konkrétním případě nebyl připuštěn důkaz nabídnutý st-lem o tom, že se v jeho závodě před 5. hod. ranní u válu nepracovalo, tedy důkaz o okolnosti, rozhodné pro posouzení skutkové podstaty přestupku kladeného st-li za vinu. Tím byla způsobena podstatná vada řízení. Poněvadž vada ta byla způsobena nesprávným právním názorem žal. úřadu, bylo zrušiti nař. rozhodnutí podle § 7 zák. o ss.
Citace:
č. 8415. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1931, svazek/ročník 12/1, s. 353-354.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).