NPD documents search: Boh. adm., 6 (1924), sv. 2

č. 3741.

Nemocenské pojišťování: U žen těhotných nastává pojistný případ v době šesti neděl před slehnutím tím okamžikem, kdy zastaví námezdní práci.
(Nález ze dne 14. června 1924 č. 22552/23.)
Věc: Okresní nemocenská pokladna v B. proti ministerstvu sociální péče o nemocenské pojištění.
Výrok: Naříkané rozhodnutí se zrušuje pro vady řízení.
Důvody: Ve sporu okr. nemoc, pokladen v B. a S. o to, která z nich jest příslušná k plnění dávek dle § 6 č. 3 zák. o nemoc. pojištění v pojistném případě Karly Ch., vyslovila zsp v Praze rozhodnutím z 18. ledna 1923 dle § 66 n. z., že Karla Ch. nastoupením práce u nájemce dvora K. v M. a řádným přihlášením dnem 1. ledna 1922 se stala řádnou členkou okr. nemoc, pokladny v B. a že také v době slehnutí členství to se všemi důsledky jeho měla; na tom nic nemění okolnost, že následkem vysokého stupně těhotenství obstarávala v první polovici ledna 1922 u K. jen dojení krav.
K odvolání okr. nemoc, pokladny v B. potvrdil žal. úřad nař. rozhodnutím rozhodnutí zsp-é z jeho důvodů a dodal:
»Pro otázku, která z obou ve sporu jsoucích pokladen, zda okr. nemoc, pokladna v B. či v S. jest povinna k splnění dávek s těhotenstvím a porodem u Karly Ch. podle § 6 nemoc. zák. spojených, jest směrodatným okamžik, kdy nastal pojistný případ.
Podle §u 6 č. 3 n. z. nastává u ženy těhotné pojistný případ 6 neděl před slehnutím, zdržuje-li se dotčená osoba v té době námezdní práce.
Kdyby Karla Ch. v této šestinedělní lhůtě před slehnutím skutečně námezdní práce se zdržovala, pokud se týče, byla k práci nezpůsobilou, nemohlo by býti sporu o tom, že k plnění dávek s těhotenstvím a porodem spojených byla by povinnou okr. nemocenská pokladna v S., ježto v tomto případě by byl nastal pojistný případ ještě za členství u pokladny v S. Ze spisů však jde na jevo, že Karla Ch. i po vystoupení z práce ve statku Bedřicha B. v Z., t. j. po 1. lednu 1922, kdy přestoupila do práce k nájemci dvora K. až na několik dní před slehnutím přes vysoký stupeň těhotenství skutečně pracovala, takže pojistný případ nastal u ní nikoli šest neděl před slehnutím a tudíž za členství u pokladny v S., nýbrž teprve za členství u rekurující pokladny v B., t. j. asi kolem 17. ledna 1922.«
Nss uvážil o stížnosti toto:
Pro posouzení tohoto případu jest rozhodným § 6 č. 3 n. z., jenž stanoví:
»Šestinedělkám buď poskytnuta peněžitá podpora ve výši nemocenského 6 neděl před slehnutím a až do 6ti neděl po slehnutí, pokud nekonají v této době námezdní práce.«
Nař. rozhodnutí přikládá tomuto ustanovení ten smysl, že u šestinedělek nastává pojistný případ v šestinedělí před slehnutím tím okamžikem, kdy zastaví námezdní práci.
Tomuto výkladu třeba přisvědčiti. Účel peněžitých podpor § 6 č. 3 jest zajisté totožný s účelem nemocenského § 6 č. 2, totiž zabezpečiti životní potřebu pojištěnce (pojištěnky) v určitých případech, kdy nepracuje a jest bez výdělku. Stejný účel a souvislost ustanovení nem. zákona připouští jen ten výklad § 6 č. 3, že, právě jako v případě § 6 č. 2 nárok na nemocenské vzniká teprve, splní-li se obě zde stanovené podmínky, totiž onemocnění pojištěnce a s ním spojená neschopnost k výdělku, nastává pojistný případ šestinedělky vstupem do šestinedělí, jež zákon klade na roveň onemocnění, a zdržením se práce námezdní, jemuž jest takto imputována povaha neschopnosti k výdělku.
Teprve když obě tyto podmínky se střetnou, vzniká šestinedělce nárok dle § 6 č. 3. Potomní práce námezdní nárok na podporu ovšem přerušuje.
Konečně třeba si uvědomiti, že zákon mluví v poslední větě § 6 č. 3 o práci námezdní, t. j. o práci za mzdu, o práci výdělečné, vylučuje tudíž práci, jež není podmíněna námezdním poměrem.
Pro posouzení, zdali k poskytnutí dávek Karle Ch. dle § 6 č. 3 n. z. jest příslušnou okr. nemoc, pokladna v B. a od které doby, třeba si předem zodpověděti otázku, stala-li se členkou této pokladny a kdy se tak stalo.
Teprve nabytím členství u jiné pokladny pomíjí podpůrná povinnost dříve příslušné pokladny dle § 13 č. 3 nemoc. zák., jenž zajišťuje i nečlenům nárok na dávky §§ů 6 a 8 n. z., nastal-li pojistný případ v době ochranné.
Členství k okr. nemoc, pokladně nevzniká již uzavřením smlouvy pracovní, služební neb učňovské nebo přihláškou k pokladně samo o sobě; nutno, aby zaměstnanec vstoupil do zaměstnání, zakládajícího pojistnou povinnost (§ 13 č. 1, odst. 2., § 31 nemoc. zák.), t. j. aby práci na základě smlouvy pracovní, služební nebo učňovské skutečně zahájil nebo svoji pracovní sílu dal zaměstnavateli k disposici tak, aby jí mohl skutečně použíti, tudíž aby tu byla na straně zaměstnance pohotovost a schopnost k práci, na straně zaměstnavatele pak přijetí teto pohotovosti (srov. nál. Boh. 901 adm.). Ale pak jest nerozhodné, byla-li snad následkem choroby pracovní schopnost zaměstnancova snížena (zdejší nál. Boh. 3250 adm.).
V tomto případě jest mimo spor, že Karla Ch. přestala býti členkou okr. nemoc, pokladny v S. dnem 31. prosince 1921, kdy byla odhlášena dosavadním službodárcem statkářem B. v Z., a že dnem 1. ledna 1922 byla přihlášena k okr. nemoc, pokladně v B. nájemcem dvora K. v M. Spisy jest zjištěno, že porodila dne 19. ledna 1922.
Rozhodnou jest tudíž otázka, zda a kdy Karla Ch. u nájemce K. vstoupila do zaměstnání zakládajícího pojistnou povinnost. Nař. rozhodnutí dochází ke skutkovému zjištění, že Ch., až na několik dní před slehnutím skutečně pracovala, že se tudíž stala členkou okr. nemoc, pokladny v B.
Výrazem »skutečně pracovala« míní zajisté konání práce námezdní. To plyne logicky z předchozího odstavce nař. rozhodnutí, kdež zdržení se námezdní práce se uvádí jako předpoklad nároku dle § 6 č. 3 n. z.
Žal úřad v důvodech nař. rozhodnutí uvádí jen povšechně, že k tomuto skutkovému zjištění dochází »ze spisů«.
Dle spisů jest však podkladem tohoto skutkového zjištění jedině zpráva četnického stanoviště v N. ze 17. listopadu 1922 tohoto znění:
Zjištění nař. rozhodnutí, že Ch-ová konala po 1. lednu 1922 námezdní práce, vybudované na tomto jediném průvodu, nemá — jak z hořejších vývodů jest patrno — dostatečného podkladu ve správních spisech.
Tato neúplnost řízení znemožňuje nss-u přezkoumati zákonitost nař. rozhodnutí a bylo je proto zrušiti dle § 6, odst. 2 zák. o ss.

Citace:

č. 3741. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/2, s. 84-86.