Authors:
= Boh. adm., 9 (1927), sv. 2
PDF

Č. 6740.


Jazykové právo (Slovensko): Řídí se jazyková stránka sporu vedeného pro náhradu škody proti státu podle poměrů soudního okresu, kde škoda vznikla, či podle poměrů soudního okresu, v němž je sídlo úřadu, který žalovaný stát zastupuje?
(Nález ze dne 23. září 1927 č. 18514).
Věc: Dr. Vendelín U. v D. pro ministerstvu spravedlnosti (min. koni. Dr. Jan Srb) stran užívání maďarského jazyka při soudech.
Výrok: Nař. rozhodnutí zrušuje se pro nezákonnost.
Důvody: Žalobou, jazykem maďarským sepsanou, a podanou dne 27. ledna 1926 u sedrie v Bratislavě, domáhal se st-l proti čsl. státu, zastoupenému gen. fin. ředitelstvím tamtéž náhrady škody, jež prý mu vzešla tím, že byl min-em sprav, zbaven úřadu veř. notáře pro neznalost stát. jazyka. Výměrem z 29. ledna 1926 vrátila mu sedrie tuto žalobu s tím, aby ji pod následky § 140-1 zák. čl. 1:1911 předložil v jazyku státním podle § 1. jaz. zák. Rozhodnutí to bylo potvrzeno instanční cestou presidiem jak sedrie, tak i soudní tabule bratislavské z důvodu, že spor, který k řešení této sporné jazykové otázky zavdal podnět, vznikl v obvodu bratislavského okr. soudu, který nevykazuje kvalifikované maďarské jazykové menšiny. Nař. rozhodnutím odmítl žal. úřad další st-lův rekurs, sepsaný jazykem maďarským, jako nehodící se k úřednímu jednání podle čl. 4. odst. 3 a čl. 19. odst. 2. vl. nař. č. 17/26, ježto jazykový spor, o který jde, vznikl u bratislavské sedrie, tedy v soudním okrese nevykazujícím kvalifikované maďarské menšiny, pročež nelze v tomto jaz. sporu užívati maďarského jazyka.
O stížnosti uvážil nss takto: — —
Pro vyřešení jazykové otázky příslušníka kvalifikované menšiny rozhodnými jsou v tom kterém případu poměry soudního okresu, směrodatného pro určení místní kompetence soudu nebo úřadu v dotčeném případě zakročivšího, při čemž však hleděti jest k sídlu právní záležitosti,jež k vyvolání jazykového sporu zavdala podnět, nikoli však k místu, kde vzešel jaz. spor sám.
Právní názor žal. úřadu, jenž odmítl st-lův rekurs, podaný v jaz. sporu jazykem menšinovým, proto, že podán byl maďarsky, ač dotčený jazykový spor vznikl v obvodu okr. soudu bratislavského, který maďarské kvalifikované menšiny nevykazuje, jest tudíž mylný a neodpovídá zákonu.
Žal. úřad sveden tímto mylným právním názorem nezabýval se vůbec otázkou, jedině rozhodnou, ke kterému okr. soudu přihlížeti jest s hlediska místní kompetence bratislavské sedrie stran občanského sporu, který jaz. spor vyvolal, kterážto otázka, jak ze správních spisů vychází, zůstala mezi úřady a st-lem v daném případě spornou. Kdežto totiž orgánové soudní měli za to, že za místo to považovati jest soudní okres bratislavský dle § 23. uh. civ. řádu (zák. čl. 1:1911) vzhledem k sídlu úřadu zastupujícího žalovaný čsl. erár, hájí st-l, jak zejména i jeho stížnost nasvědčuje, stanovisko opačné, že totiž sídlo hlavní věci hledati jest v obvodu okr. soudu v D., maje při tom (ježto šlo o žalobu o náhradu škody) patrně na mysli ustanovení § 37. cit. zák. čl., dle něhož v takovém případě žalovati lze též u okr. soudu, v jehož obvodu škoda vzešla, kde však spor nemohl býti zahájen jen proto, že hodnota sporného předmětu přesahovala meze kompetence okr. soudu a zakládala příslušnost sedrie.
Postrádá tudíž nař. rozhodnutí, pokudt jím žal. úřad již a limine odmítl st-lův maďarsky psaný rekurs pro domnělý nedostatek podmínek, aby mohlo býti užito menšinového jazyka, zákonného podkladu.
Citace:
č. 6740. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 9/2, s. 229-230.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).