Čís. 1399.
Věřitelé přednostních pohledávek mohou žalovati, exekuce vésti a v každém případě se domáhati úplného zaplacení svých pohledávek nezávisle na řízení vyrovnávacím.
(Rozh. ze dne 10. ledna 1922, R I 1360/21.)
Zemská úřadovna I. Všeobecného pensijního ústavu pro zřízence domáhala se povolení exekuce vnuceným zřízením práva zástavního na polovici nemovitosti dlužníka, ohledně níž bylo zavedeno vyrovnávací řízení. Soud prvé stolice exekuci povolil. Rekursní soud exekuční návrh zamítl. Důvody: Dle § 10 vyr. ř. ze dne 10. prosince 1914, čís. 337 ř. zák. nemůže býti po zavedení vyrovnávacího řízení, jak se to stalo v tomto případě, na věcech dlužníku náležejících nabyto soudcovského zástavního a uspokojovacího práva. Bylo tedy nesprávné, povoliti vymáhající straně navrhovanou exekuci na věc, patřící povinné straně, ohledně které jest zavedeno vyrovnávací řízení a měl návrh tento býti zamítnut.
Nejvyšší soud obnovil usnesení prvého soudu.
Důvody:
Rekursní soud zamítl exekuční návrh z toho důvodu, že bylo v příčině polovice nemovitosti, povinné straně patřící, na kterou se exekuce vede, zavedeno vyrovnávací řízení. To však učinil neprávem, neboť jde o přednostní pohledávku ve smyslu § 23 (4) vyr. ř. a podle § 10 (4) takovéto pohledávky zůstávají vyrovnacím řízením netknuty a jen potud omezeny, že za vyrovnacího řízení nemůže býti pro ně navrženo vyhlášení úpadku. Podle motivů k tomuto § mohou věřitelé pohledávek v odstavci čtvrtém uvedených žalovati, exekuci vésti a v každém případě úplného zaplacení svých pohledávek nezávisle na řízení vyrovnacím se domáhati. Toto právo jim přísluší proto, že nejsou vyrovnání účastni. To platí též o věřitelích přednostních, kteří nemají práva hlasovacího (§ 39 [1]) a jejichž pohledávky musí býti plně uspokojeny (§ 46 [2]).