Authors:
= Boh. adm., 9 (1927), sv. 1
PDF

Č. 6510.


Samospráva obecní: Není přípustno, aby politický úřad podle § 102 obec. zříz. sistoval usnesení obecního zastupitelstva jen proto, že dřívější usnesení téhož obsahu bylo pravoplatným způsobem sistováno.
(Nález ze dne 27. dubna 1927 č. 8743).
Věc: Městská obec P. proti ministerstvu vnitra o zastavení usnesení obecního zastupitelstva.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Opatřením z 20. srpna 1921 zastavila osp v P. podle § 102 ob. zř. usnesení ob. zastupitelstva v P. ze 6. dubna 1921, aby kostelíček Panny Marie za Mostem byl propůjčen k účelům bohoslužebným církvi československé, poněvadž usnesením tím ob. zastupitelstvo vystoupilo z mezí své působnosti. Odvolání z tohoto opatření podané bylo v instančním pořadu zamítnuto. Stížnost k nss podaná městskou obcí P. byla nálezem Boh. 4369/25 adm. zamítnuta jako bezdůvodná.
Ve schůzi konané dne 28. února 1924 usneslo se obecní zastupitelstvo opětně většinou hlasů, aby kostelík Panny Marie za mostem byl propůjčen církvi čsl. K dozorčí stížnosti podané Hugonem K. a soudr. zastavila osp v P. výnosem z 9. července 1924 usnesení to z dozorčí moci na základě § 102 ob. zř. z toho důvodu, že ob. zastupitelstvo vzhledem na výpočet působnosti jeho §§ 30—34 ob. zř. vystoupilo z mezí své působnosti. Současně ve smyslu § 102 odst. 2 ob. zř. zakázala osp výkon onoho usnesení. Odvolání ob. zastupitelstva bylo v instančním pořadu správním zamítnuto, v poslední stolici nař. výnosem z těchto důvodů: » Výnosem z 20 srpna 1921 vyslovila osp, že zastupitelstvo usnesením ze 6. dubna 1921 o propůjčení kostelíčka Panny Marie za mostem k náboženským úkonům církve čsl. překročilo meze své působnosti a výkon usnesení tohoto ve smyslu § 102 česk. obec. zř. zastavila. Jelikož z výměru toho nebylo v zákonné lhůtě stranou k tomu legitimovanou podáno opravného prostředku, nabyl proti obci právní moci. Ob. zastupitelstvo, usnášejíc se znovu o věci již pravoplatně rozhodnuté, překročilo tím zákonný obor své působnosti a byla proto inhibice uvedeného usnesení v § 102 obec. zříz. odůvodněna.«
O stížnosti uvažoval nss takto: — —
Žal. úřad vychází z právního názoru, že není přípustno, aby obec usnesla se na určité záležitosti, když politický úřad dříve ve smyslu § 102 obec. zříz. česk. provedení usnesení stejného obsahu zakázal.
Nss tento náhled nesdílí.
Podle § 102 obec. zříz. česk. může politický úřad zakázati, aby usnesení ob. zastupitelstva, jež shledal závadným, se vykonávalo; vztahuje se tedy právo sistační ve smyslu tohoto zák. ustanovení vždy jen na určité usnesení ob. zastupitelstva. Vyslovil-li tedy žal. úřad sistaci usnesení ob. zastupitelstva, má to ten účinek, že dotyčné usnesení nemůže býti vykonáno. Takováto sistace se však nemůže podle podstaty věci týkati usnesení, která dosud vydána nejsou. Učiní-li ob. zastupitelstvo snad později opětně usnesení stejného obsahu, jaký mělo usnesení již dříve sistované, mohl by ovšem polit. úřad, jsou-li dány předpoklady § 102 ob. zř. provedení tohoto území zakázati, neodpovídá však zákonu, zakáže-li provedení tohoto usnesení jen proto, že nějaké dřívější usnesení stejného obsahu bylo pravoplatným výrokem polit, úřadu sistováno.
Žal. úřad vycházel však v daném případě z opačného názoru a zamítl odvolání st-lky bránící se proti zastavení usnesení z 28. února 1924, poukazuje k tomu, že bylo usnesení ob. zastupitelstva ze 6. dubna 1921 stejného obsahu pravoplatně sistováno. Bylo proto nař. rozhodnutí zrušiti podle § 7 zák. o ss.
Citace:
č. 6510. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1928, svazek/ročník 9/1, s. 761-762.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).