Čís. 9067.


Společenstva podíle zákona ze dne 9. dubna 1873, čís. 70 ř. zák.
Není přípustnou forma společenstva pro sdružení pro jevištní umění, mohou-li podle stanov býti členy družstva i osoby s divadelní výchovou, pomýšleno-li ve stanovách na divadelní agenturu v souvislosti s provozováním scény, mluví-li se v nich o výrobě a prodeji divadelních potřeb a dekorací pro vlastní scénu a mohou-li nabýti členství i osoby, jež svým povoláním mají vztah k účelu družstva.

(Rozh. ze dne 27. června 1929, R I 371/29.)
Rejstříkový soud nevyhověl žádosti firmy »Moderní Studio, družstvo pro jevištní umění v Praze, zapsané společenstvo s ručením obmezeným«, o zápis do společenstevního rejstříku. Důvody: Ve smyslu § 1 zákona ze dne 9. dubna 1873, čís. 70 ř. zák. mohou do společenstevního rejstříku býti zapsána sdružení osob neobmezeného počtu, která mají za účel přímou hospodářskou podporu členů v jich výdělečnosti a v hospodaření společným provozováním podniku a jichž hospodářský účel směřuje buď k opatření nových hospodářských, hmotných statků a tím podmíněnému rozmnožení příjmů členů nebo k racionelní spotřebě takových statků a tím podmíněnému zmenšení vydání členů nebo posléze k zachování statků takových nabytých členy. Jsou tedy jako společenstva přípustná sdružení osob za účelem opatřování a poskytování úvěru, za účelem opatřování surovin a uskladňování předmětů, za účelem výroby, za účelem opatřování předmětů denní potřeby, za účelem opatřování bytů а p., tedy vesměs za hospodářským, materielním účelem. Účely ideální, kulturní, jako zábava, poučení, vzdělání, náboženská nebo jiná výchova ve zvláštních školách neb mimo ně nemohou býti předmětem podniku hospodářského a výdělkového společenstva. Sdružení, o jehož zápis do rejstříku společenstevního se žádá, má podle doslovu firmy a podle předmětu podniku hlavně za účel provozování divadelních představení na samostatné scéně divadelní, kabaretní nebo na loutkovém divadle, dále výchovu nových členů ve vlastní škole herecké a provozování divadelní agentury, tudíž účel poskytovati obecenstvu zábavu, poučení nebo vzdělání, účel ideální, jenž podle shora řečeného jest u výdělkových a hospodářských společenstev vyloučen. Podle čl. 2 d) stanov má sice býti účelem tohoto sdružení také výroba divadelních potřeb a dekorací pro vlastní scénu (prodej vlastní scéně), avšak činnost tato jest jen činností vedlejší, sloužící k umožnění hlavního účelu právě řečeného, která přípustnost zápisu sdružení do rejstříku společenstevního nijak neodůvodňuje. Podle § 4 stanov mohou nabýti členství nejen spisovatelé a umělci, nýbrž i všeobecné osoby, jež svým povoláním mají nějaký vztah k účelu družstva a výjimečně i jiné osoby vůbec tak, že tu nejde ani o sdružení osob stejné hospodářské úrovně, jak jest pro společenstva nutnou podmínkou, a předložené stanovy nevyhovují ani v tomto směru zákonu. Rekursní soud napadené usnesení potvrdil. Důvody: Ke správným, stavu věci i zákonu vyhovujícím důvodům napadeného usnesení, které sdílí i rekursní soud a na které se rekurenti odkazují, dodává se jen ještě toto: Podle § 1 zák. ze dne 9. dubna 1873, čís. 70 ř. zák. jsou družstva spolky o neuzavřeném počtu členů, které mají za účel společným provozováním podniku neb poskytováním úvěru podporovati výdělečnost neb hospodářství svých členů. Podle toho jsou přípustná jako společenstva jen sdružení, která sledují jen hospodářské, materielní účele pro své členy. Tomu však tak v souzeném případě není, neboť družstvo, o něž jde, sleduje podle § 2 stanov účele ryze ideální, nikoliv materielní, a pro takové účele nehodí se forma společenstevní a mohou býti dosaženy v jiných associačních formách. Právem proto prvý soud nevyhověl návrhu na zápis družstva a sdílí soud rekursní právní názor napadeného usnesení a odkazuje v ostatním k případným jeho důvodům, jež oslabiti neb vyvrátiti se rekurentům nepodařilo.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Nejvyšší soud zaujal v obdobném případě, na nějž se odvolává i dovolací stížnost (čís. 7658 sb. n. s.), zásadní stanovisko, že by i pro sdružení osob k dosažení v podstatě téhož účelu, jak jest vytčen v čl. 2 stanov, nebyla forma družstevní nepřípustnou, kdyby ve stanovách bylo výslovně zdůrazněno, že provoz jest obmezen jen na vlastní tvorbu, nebo na vlastní výkony členstva výhradně pro vlastní scénu, by tím byl umožněn snadnější odbyt jejich duševní práce, pokud se týče uplatnění se v jich povolání za účelem zlepšení hospodářské existence. Stanovy ustavivšího se družstva však tomuto nezbytnému požadavku nevyhovují. Tak v odstavci a) čl. 2 jest vložena věta: »....prostřednictvím členů s divadelní výchovou, resp «, která by připouštěla výklad, že členy mohou býti i osoby, jichž povolání nemá se scénou pranic společného. V odstavci c) jest pomýšleno na divadelní agenturu v souvislosti s provozováním scény. Také toto ustanovení jest příliš povšechné a nezdůrazňuje, že jde o agenturu jen v rámci vlastních potřeb scény. V odstavci d) mluví se o výrobě a prodeji divadelních potřeb a dekorací pro vlastní scénu. Nelze si dobře představiti, jak je míněno, že totéž družstvo vyrábí, ale zároveň také prodává divadelní potřeby a dekorace pro vlastní scénu, tedy sobě. I tu by byl možným výklad, že prodej vlastního výrobku má sloužiti potřebám vlastní scény jen prostředečně, tak že by vyrobené divadelní potřeby a dekorace mohly býti prodávány i jinam a jen zisk by připadl vlastní scéně. Nesrovnatelným se zásadou svrchu vytčenou jest posléze i čl. 4. stanov, podle něhož mohou nabýti členství i osoby, jež svým povoláním mají vztah k účelu družstva, tedy nejen spisovatelé a umělci a výjimečně docela i osoby jiné, tudíž bez rozdílu povolání. Právem tedy nižší soudy nevyhověly žádosti za zápis družstva do společenstevního rejstříku.
Citace:
č. 9067. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1929, svazek/ročník 11/2, s. 20-22.