NPD documents search: Právník, 76 (1937) - Pokus nezpůsobilý a formy viny v osnově trestního zákona z r. 1937

Č. 7359.

Domovské právo. — Řízení správní: * Usnesení obecního zastupitelstva, kterým obec vyřizuje žádost za přiznání vydrženého práva domovského po rozumu §§ 2 a 6 novely k zákonu domovskému z 5. prosince 1896 č. 222 ř. z., jest rozhodnutím právní moci schopným ve smyslu § 12 novely k obec. zřízení ze 7. února 1919 č. 76 Sb.
(Nález ze dne 20. června 1928 č. 22031/26).
Věc: Město Č. B. proti ministerstvu vnitra o domovskou příslušnost Ludvíka V.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Výměrem osp-é v Č. B. ze 3. června 1924 bylo na základě § 6 zák. z 5. prosince 1896 č. 222 ř. z. rozhodnuto, že Ludvík V., narozený r. 1888, dosud příslušný do obce Č. B., nabyl po rozumu § 2 uvedeného zák. nároku na výslovné přijetí do dom. svazku obce K. a že přísluší tudíž nyní do obce této dom. právem. — Zsp v Praze k odvolání obce K. zrušila rozhodnutím ze 3. listopadu 1925 napadený výměr I. stolice pro vadné řízení, ježto odvolání obce Č. B-cké ze zamítavého výměru obce K. nebylo podáno průběhem 14denní lhůty, stanovené v § 12:3 zák. č. 76/19 a že tudíž nebylo pro osp-ou důvodů, pustiti se do meritorního rozhodování věci. — Nař. rozhodnutím nevyhověl žal. úřad odvolání stěžujícího si města, poukázav na důvody rozhodnutí v odpor vzatého, k nimž dodal, že v konkrétním případě i usnesení ob. zastupitelstva jest rozhodnutím obecního orgánu po rozumu § 12 zák. č. 76/19.
O stížnosti uvážil nss v souhlasu s usnesením svého odborného plena z 11. června 1928 č. pres. 620/27 toto:
Zákonem z 5. prosince 1896 č. 222 ř. z. byl zaveden nový způsob nabytí domovského práva t. zv. vydržení práva dom. V § 2 tohoto zák. jsou stanoveny podmínky nároku na toto vydržení a v § 3 se určuje, kdo jest oprávněn uplatňovati tento nárok. Z § 6 je zřejmo, že zmíněný nárok jest uplatňovati u obce pobytu. Jestliže obec pobytu opomene rozhodnouti o domáhaném nároku na přijetí do svazku dom. (po případě o jeho přislíbení) ve lhůtě šesti měsíců čítajíc od podání žádosti, rozhodnutí připadne nadřízenému úřadu politickému. Týž úřad rozhoduje o odvolání, když přijetí do svazku dom. (po případě jeho přislíbení) bylo obcí pobytu odepřeno.
Z těchto ustanovení zákonných je zřejmo, že k nabytí dom. práva podle § 2 zák. č. 222/1896 ř. z. jest třeba zvláštního aktu, k jehož vydání jest především povolána obec pobytu, a to na základě žádosti strany, určené zákonem. Obec pobytu, vydávajíc výrok o vzneseném nároku na přijetí do dom. svazku podle § 2 cit. zák., vydává autoritativní výrok o tom, jsou-li tu skutečnosti, s jejichž existencí právní řád spojuje nárok na vydržení dom. práva v obci pobytu. Tento výrok má povahu rozhodnutí v techn. slova smyslu, neboť obec pobytu na základě positivní právní normy rozhoduje o nároku, opírajícím se o určité skutkové okolnosti a právní předpisy. Tento výrok obce je způsobilý vejíti v právní moc.
Pro právní povahu tohoto výroku jest lhostejno, zdali obec pobytu přijetí do dom. svazku na základě § 2 cit. zák. uděluje, či odpírá, neboť v obojím případě jde o správní akt, jímž úřad zákonem povolaný autoritativním způsobem rozhoduje o vzneseném naň nároku. Že výrok obce pobytu o nároku na přijetí do dom. svazku podle § 2 cit. zák. jest rozhodnutím v techn. slova smyslu, plyne také z ustanovení § 6 tohoto zák., podle něhož má rozhodnouti nadřízený úřad polit., jestliže obec pobytu nerozhodne ve lhůtě šesti měsíců ode dne, kdy žádost za přijetí do dom. svazku na základě § 2 byla podána. V tomto případě nastává podle zák. devoluce kompetence s obce na nadřízený úřad polit., t. j. úřad povolaný podle zák. k dozoru nad obcemi. Již z toho je zřejmo, že rozhodnutí obce má stejnou právní povahu jako rozhodnutí polit. úřadu, které ve zmíněném případě nastupuje na místo rozhodnutí, které opominula učiniti obec, neboť nemůže býti jiné povahy, než volní projev obce, který má nahraditi.
Správnost vysloveného právního názoru potvrzuje také názvosloví, jehož zák. č. 222/1896 užívá. Podle § 6 a 7 tohoto zák. »rozhoduje« obec pobytu o žádosti za přijetí do dom. svazku a nadřízený polit. úřad rozhoduje o odvolání, když přijetí do dom. svazku (po případě jeho přislíbení) bylo odepřeno obcí pobytu. Třebas jen z názvosloví nelze vyvozovati vážnější důsledky, nelze arci pokládati za bezvýznamný výraz, jehož zákon důsledně používá, zejména, není-li ničím odůvodněno dávati témuž slovu pokaždé jiný smysl.
Z těchto úvah dospěl nss k závěru, že obec pobytu, udělujíc nebo odpírajíc přijetí do dom. svazku podle § 2 zák. č. 222/1896, činí rozhodnutí v techn. slova smyslu, na které se vztahuje také ustanovení 3. odst. § 12 zák. ze 7. února 1919 č. 76 Sb.
Výroku žal. úřadu, založenému na témže právním názoru, nelze tedy vytýkati nezákonnost.

Citace:

č. 7359. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa, 1929, svazek/ročník 10/1, s. 839-841.