Čís. 9167.


Dávka z majetku a přírůstku na majetku(zákon ze dne 8. dubna 1920, čís. 309 sb. z. a n.). Bylo-li dražbou prodáno společně několik nemovitostí, nestačí úhrnná přihláška dávky z majetku pro všechny nemovitosti, nýbrž jest v přihlášce uvésti dlužnou dávku pro každou nemovitost zvlášť. Ani ohledně čisté hodnoty nemovitostí nestačí úhrnné sdělení, nýbrž jest třeba dokladů o tom, jaká čistá hodnota byla při každé z vydražených nemovitostí vyšetřena.
(Rozh. ze dne 12. září 1929, R I 510/29.)
Rozvrhuje nejvyšší podání za exekučně prodané nemovitosti nepřikázal soud prvé stolice bernímu úřadu v P. v přednostním pořadí dávku z majetku a přírůstku na majetku, ježto berní úřad neosvědčil hodnotu nemovitostí ke dni 1. března 1919, takže nebylo lze vypočísti, pokud nemovitosti v dražbě prodané za dávku ručí. Rekursní soud napadené usnesení potvrdil. Důvody: Podle § 62 zákona ze dne 8. dubna 1920, čís. 309 sb. z. a n. požívá dávka z majetku na nemovitostech do částky poměrně na ně vypadající, avšak nejvýše do 30% zjištěné čisté hodnoty nemovitosti zákonného práva zástavního, jemuž přísluší přednost přede všemi na nemovitosti váznoucími právy a pohledávkami ze soukromoprávních nebo zákonných titulů. Berní úřad v P. podáním ze dne 24. dubna 1928 přihlásil dlužnou dávku z majetku 1027 Kč 30 h a úroky z prodlení 122 Kč 20 h a uvedl, že dávka z majetku a přírůstku na majetku na nemovitosti připadající činí 3015 Kč a 30%ní hodnota nemovitostí 14866 Kč, a, byv vyzván, usneseními ze dne 3. června 1928, by uvedl, zdali se dávka z majetku 1027 Kč 30 h vztahuje na veškeré nemovitosti v dražbě prodané, či jen na jednotlivé z nich, sdělil, že se dávka z majetku i z přírůstku na majetku vztahuje na vložky čís. 2188, 2259 a 2405. Sdělení to bylo neúplné, jelikož nebylo oznámeno, co z této dávky připadá na jednotlivé nemovitosti, nebylo předloženo osvědčení hodnoty nemovitostí ke dni 1. března 1919, takže prvému soudci nebylo lze vypočísti, pokud nemovitosti ve dražbě prodané ručí za dávku. Berní úřad v P. přípisem ze dne 12. června 1928 slíbil, že rozdělení dávky z majetku bude po vyšetření sděleno samostatným dopisem, avšak do dne rozvrhu nejvyššího podání, do 18. září 1928, tak neučinil a nepředložil ani před rokem rozvrhovým ani při něm listiny k průkazu nároků sloužící, takže podle § 210 ex. ř. ke zmíněnému nároku mohl soud přihlédnouti jen na kolik jeho právní trvání a uspokojitelnost vysvítá z knihy veřejné a z ostatních exekučních spisů. Shora uvedené nároky berního úřadu ze spisů o řízení dražebním ani z knihovního výtahu ve směru uplatňovaném nejsou zřejmý a proto právem prvý soudce dávku z majetku nepřikázal, neboť na exekučním soudci nelze žádati, by, než vydá rozvrhové usnesení, vyhledával si sám listiny sloužící k průkazu pohledávek jednotlivých věřitelů, nýbrž na věřiteli jest, by listiny takové, pokud ke spisům nejsou přiloženy, předložil nejpozději při roku rozvrhovém, kdežto po skončeni rozvrhového roku podle § 211 ex. ř. není dovoleno přihlášku doplňovati.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu. Důvody:
Dovolací rekurent, pokud se týče jeho zástupkyně česká finanční prokuratura jest toho názoru, že pro přikázání požadované dávky z majetku z nemovitostí vl. čís. 2188, 2259 a 2405 stačila přihláška berního úřadu, i když v ní byla dávka z majetku z uvedených nemovitostí udána toliko úhrnkem a nikoli pro každou nemovitost zvlášť, a že, co se týče čisté hodnoty, kterou třeba pro přikázání dávky z maje § 62 zákona ze dne 8. dubna 1920, čís. 309 sb. z. a n.), stačilo sdělení berního úřadu, že 30% čisté hodnoty uvedených tří nemovitostí činilo k rozhodnému dni, to jest k 1. březnu 1929 celkem 14866 Kč. Tento názor jest mylný. Ježto podle § 62 uvedeného zákona požívá dávka z majetku přednostního práva zástavního z nemovitosti, na kterou dávka vypadá, nestačila úhrnná přihláška pro všechny tři nemovitosti, nýbrž bylo třeba uvésti v přihlášce dlužnou dávku pro každou nemovitost zvlášť. Co se pak týče čisté hodnoty nemovitostí, nestačilo pouhé její sdělení berním úřadem a nad to sdělení rovněž jen úhrnné, nýbrž bylo třeba dokladů, na příklad ověřeného výpisu ze spisů příslušného vyměřovacího finančního úřadu (§§ 33 a násl. zákona čís. 309/20, sb. n. s. 5635) o tom, jaká čistá hodnota byla při každé z uvedených tří nemovitostí vyšetřena (§ 210 ex. ř., rozhodnutí sb. n. s. sb. n. s. 4933, sb. n. s. 5529, sb. n. s. 6446, sb. n. s. 71713). Úhrnnou přihláškou dávky z majetku a pouhým úhrnným sdělením berního úřadu o čisté hodnotě vydražených nemovitostí, nebyly splněny předpoklady pro přikázání dávky z majetku z dotyčných nemovitostí a rekursní soud nepochybil, nepřikázav dávku z majetku.
Citace:
č. 9167. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1929, svazek/ročník 11/2, s. 220-222.