Camping a tramping a hledisko právní. Pod tímto titulem přineslo poslední číslo (10.) minulého (XII.) ročníku Všehrdu článek o známé vyhlášce zemského úřadu proti campingu a trampingu. Článek náš dokazoval neplatnost a neústavnost tohoto aktu a ještě některé nesrovnalosti po stránce právní i obsahové. Článku tohoto užilo ve výtahu Národní osvobození a Večerní České slovo vesměs z 18. června t. r. Stalo se tu, co předvídala redakční rada pražská, předeslavši jmenovanému článku našemu redakční poznámku, v níž vyzvala »každého, kdo by chtěl článek citovati, aby neopominul zdůrazniti naše zásadní stanovisko, že intenci zemského úřadu považujeme nade vší pochybnost za správnou a nutnou a že v zájmu věci vytýkáme pouze nesprávnou realisaci dobrého úmyslu«. Uvedeným listům se však hodil pouze fakt, že se tu poukazuje na neplatnost a na neústavnost campingové vyhlášky, jejž také oba listy náležitě (Več. Č. sl. palcovými literami) zdůraznily, zatím co stanovisko redakce a pisatele odbyly jenom zcela zběžné. V nezasvěceném čtenáři potom jistě oba články (resp. článek v Nár. osvobození, jelikož Več. Č. slovo jeho článek jenom převzalo a doplnilo) vzbudily dojem, že pisatel článku ve Všehrdu stojí na stanovisku, zastávaném těmito listy. Nebudeme zde polemisovati s jednáním zmíněných listů a odkazujeme pouze na Venkov ze dne 24. června t r., který na ně rovněž reagoval a správně označil články ve zmíněných dvou listech za zneužívání článků ve vědeckých revuích a — mírně řečeno — za neseriosnost.Měli jsme v úmyslu komentovati v tomto časopise stručně hlasy vážného denního tisku našeho (českého i německého), pokud se týkaly právní stránky vyhlášky. Noviny se však jen zřídka zabývaly campingovou vyhláškou opravdu s hlediska právnického, většinou se psalo tónem, jejž jsme nahoře vytkli. Pokud byl uplatňován právnický názor, dělo se tak (až na některé výjimky) bez znalosti aspoň nejběžnějších principů práva ústavního a správního (srv. na př. článek pana J. v Lidových novinách ze dne 22. května t. r.: připouští, že jednoduchý zákon (o org. veř. správy č. 125/1927 sb.) může meniti ústavní zákon (na ochranu svobody osobní, domovní atd. č. 203/1920 sb.) a pod.), takže polemika s články toho druhu by přesáhla účel tohoto článku i rámec Všehrdu.Končíme tyto) poznámky, jež jsou myšleny jako dodatek k našemu článku v posledním čísle minulého ročníku Všehrdu, přáním, aby došlo k realisaci návrhu dra Langra, jenž byl také přijat zemským zastupitelstvem, aby totiž campingové nařízení bylo předloženo k dobrozdání tomuto sboru v jeho říjnovém zasedání. Jestliže zájem o vyhlášku utuchl, je to jenom dočasné; celá kampaň, jíž jsme byli svědky po tři měsíce od publikace campingového nařízení zemského úřadu v jisté části našeho denního tisku, se bude jistě opakovati znovu, až s jarem dojde k novým incidentům (nehledě k zmírňovacímu dodatku z 18. května t. r.) a zejména se bude o něm mluviti znovu, až se vyhláška dostane před nejvyšší správní soud, který ji sotva bude moci srovnati se zákonem. Proto by celé věci bylo velmi na prospěch, kdyby byla upravena, dokud je čas. JUC. Josef Kubálek.