Dcera, která se chce domáhati na otci věna, není za všech okolností povinna, aby sama osobně oznámila otci zamýšlený sňatek. (§§ 1220, 1222 obč. z.)
Z odůvodnění: Nejv. soud souhlasí s názorem rekursního soudu, že dcera, která se chce domáhati na otci věna, není za všech okolností povinna, aby samá osobně oznámila otci zamyslený sňatek, nýbrž že tak může učiniti i prostřednictvím svého ženicha. Zákon nestanoví výslovně, v jaké formě se má oznámení sňatku státi. V souzeném případě jest uvážiti, že stěžovatel popírá, že navrhovatelka je jeho manželskou dcerou. Za této okolnosti nelze spatřovati, jak to činí soud prvé stolice, nedostatek patřičné úcty k otci v tom, že navrhovatelka osobně neoznámila otci zamýšlený sňatek, nýbrž že tak učinila prostřednictvím svého ženicha.
Právem proto zrušil rekursní soud usnesení soudu prvé stolice, který zamítl návrh na zřízení věna jen z toho důvodu, že dcera neoznámila sama otci zamýšlený sňatek, a nařídil doplnění v napadeném usnesení blíže uvedené. (Srov. sb. n. s. č. 273, 1495, 3815 a 4675.)
Rozhodnutí nejv. soudu ze dne 5. prosince 1931, č. j. R I 817/31—1.
Dr. Jar. Koutník.