NPD documents search: Boh. adm., 12 (1930), sv. 2

Č. 10.553.

Pozemková reforma: Je-li vlastník zabrané půdy na základě ujednání se stpú-em povinen odprodati část zabrané půdy do určité lhůty kupci, kterého mu stpú označí, nemůže stpú za kupce označiti družstvo, které v této době není ještě právně ustaveno.
(Nález ze dne 18. května 1933 č. 7765.)
Věc: Jan Alexandr K. v Š. (adv. Dr. Viktor Kaplan z Prahy) proti státnímu pozemkovému úřadu v Praze o označení kupců zabraných nemovitostí.
Výrok: Nař. rozhodnutí z 22. ledna 1931 zrušuje se pro nezákonnost. Nař. rozhodnutí z 11. února 1931, pokud se týká Středomoravského družstva obcí, zrušuje se pro nezákonnost, pokud se týká Pastevního družstva v C., zrušuje se pro vadnost řízení. Nař. rozhodnutí z 26. března 1931 zrušuje se pro vadnost řízení.
Důvody: Podle protokolu o konečném vyřešení pozemkové reformy na zabraném majetku st-lově z 21. listopadu 1929 zavázal se st-l v odst. III. bodu 4, že bude-li jeho žádostem co do ponechání a propuštění půdy vyhověno, prodá do 31. března 1930 za cenu přídělovou osobě, pokud se týče osobám, které mu stpú označí, řadu nemovitostí, a mezi nimi i celý revír P. ve výměře 903 ha s výjimkou p. č....v B. o výměře 1 ha 51 a 42 m2 (les za cestou), zemědělskou půdu o výměře 110 ha a jiné lesní plochy. Nedojde-li v této lhůtě a za uvedených podmínek k prodeji, má stpú právo převzíti tyto nemovitosti podle §§ 14 č. 2 a 26 náhr. zák. bez výpovědi. Kdyby stpú do 31. března 1930 na lesní plochy určené k prodeji neoznačil kupce, stane se předání této lesní plochy určenému kupiteli bez výpovědi teprve vždy k 31. březnu roku následujícího.
Dovolav se této dohody, určil stpú výměrem z 22. ledna 1931 za kupce lesní půdy o výměře cca 900 ha za ceny přídělové Středomoravské družstvo obcí s tím, že jednání je vésti s předsedou zařizujícího výboru St., a výměrem z 11. února 1931 kupce 10 objektů tam uvedených, a mezi nimi za kupce lesa (trať D.) o výměře 4 ha 16 a, Pastevní družstvo v C., a za kupce P.-ských luk, které tvoří enklávu, v lesích tomuto družstvu prodávaných o výměře 109 ha Středomoravské družstvo obcí. V obou výměrech byl vlastník vyzván, aby do 30 dnů sdělil úřadu výsledek svého jednání.
Do těchto dvou výměrů podána byla stížnost k nss.
Podáním z 25. února 1931 a 12. a 14. března 1931 upozornil st-l na to, že dosud žádná firma »Středomoravské družstvo obcí« není do rejstříku společenstev zapsána, že osoby za družstvo jednající nemohou je platně zastupovati, že nebyl mu přesněji označen revír, jenž má býti prodán, i že jednání, které přes to st-l s označenou osobou navázal ohledně 900 ha revíru P.-ského s P.-skými lukami o výměře cca 109 ha, nevedlo k cíli.
Na to vydal stpú výměr z 26. března 1931 tohoto znění: »Vzhledem k tomu, že lhůta uložená rozhodnutími stpú-u z 22. ledna 1931 a 11. února 1931 k jednání se Středomoravským družstvem obcí o prodeji lesní půdy výměrou cca 900 ha a P.-ských luk o výměře cca 109 ha uplynula bezvýsledně, označuje stpú na všechny shora uvedené nemovitosti jako kupce podle dohody o konečném vyřešení pozemkové reformy ve velkostatku Š. z 21. listopadu 1929 Středomoravské lesní družstvo v Brně, zapsané společenstvo s r. o. Zástupcem tohoto družstva je Dr. Vojtěch K., advokát v Brně. Stpú vybízí vlastníka velkostatku, aby s označeným právním zástupcem neprodleně navázal jednání a do konce dubna 1931 sem sdělil výsledek. Sjednané smlouvy trhové buďtež předloženy stpú-u ke schválení podle § 7 zák. záb., podle kterého budou uloženy další podmínky a učiněny výhrady. V případě, že by jednání mezi stranami nevedlo k výsledku, přikročí stpú k převzetí shora zmíněných nemovitostí.«
Do tohoto výměru podána je druhá stížnost.
Nss uvážil o stížnostech takto:
I. O stížnosti prvé.
Tato stížnost naříká dvě rozhodnutí stpú-u, jimiž označeni byli st-li ve smyslu odst. III. bodu 4. dohody z 21. listopadu 1929 kupci na části jeho zabraného velkostatku, V rozhodnutí z 22. ledna 1931 označeno je jedině Středomoravské družstvo obcí jako kupec na cca 900 ha lesů. Ve druhém rozhodnutí z 11. února 1931 uvedeno je 10 různých objektů a na každý z nich kupec jiný. Stížnost označuje jako naříkaná obě celá rozhodnutí a navrhuje jich zrušení. Vývody stížnosti zabývají se však jen jmenováním Středomoravského družstva obcí, jež je jediným předmětem rozhodnutí z 22. ledna 1931 a jmenováním Pastevního družstva v C., jež stejně jako prv jmenované družstvo uvedeno je jako kupec na jeden z objektů v nař. rozhodnutí z 11. února 1931. Ohledně dalších osmi subjektů, jež v posléz uvedeném rozhodnutí pro osm objektů jsou navrženy, nemá stížnost vůbec žádných námitek a tedy bodu podle § 18 zák. o ss formulovaného, takže nss nemohl se jmenováním těchto dalších osmi kupců vůbec zabývati.
Proti označení Středomoravského družstva obcí v obou rozhodnutích a označení Pastevního družstva v C. v druhém touto stížností nař. rozhodnutí namítá stížnost, že žádné z nich neexistovalo a vidí nezákonnost v tom, že takové neexistující subjekty jako kupci byly jmenovány, poněvadž nelze uzavříti kupní smlouvu s něčím, co podle práva není vůbec existentním. O této námitce uváženo:
Z obou nař. rozhodnutí je patrno, že i žal. úřad vycházel od toho, že Středomoravské družstvo obcí není ještě ustaveno. Vždyť první rozhodnutí poukazuje st-le, aby jednal s předsedou zařizujícího výboru, druhé rozhodnutí je zařizujícímu výboru adresováno. Z povahy věci však plyne, že stpú jako kupce mohl jmenovati jen někoho, kdo skutečně mohl uzavříti platnou kupní smlouvu, t. j. subjekt již k nabytí práv a převzetí závazků způsobilý. Vždyť nelze přece uzavříti kupní smlouvu se stranou posud neexistující. A uzavření kupní smlouvy bylo přece konečným cílem, který sledovala nař. rozhodnutí. Nestačilo, že existoval zařizující výbor tohoto družstva, když jako kupec nominováno družstvo, jež zřejmě je subjektem odlišným. K tomu přistupuje skutečnost, že neuzavření kupní smlouvy s tím, jejž stpú st-li jako kupce jmenoval, bylo podle protokolu o konečném vyřešení pozemkové reformy z 21. listopadu 1929 sankcionováno pohrůžkou převzetí půdy stpú-em. Z důvodů těch dospěl nss k názoru, že žal. úřad, který ač věděl, že Středomoravské družstvo obcí posud neexistuje, přece ho st-li jako kupce označil, nejednal ve shodě s právním řádem. Proto bylo zrušiti jako nezákonné nař. rozhodnutí z 22. ledna celé a nař. rozhodnutí z 11. února 1931, pokud jako kupce určitého objektu označuje Středomoravské družstvo obcí.
Stran Pastevního družstva v C. neuvádí nař. rozhodnutí z 11. února 1931, v němž družstvo to je jmenováno, že jednati je s někým, kdo je teprve zřizuje. Vychází tedy žal. úřad patrně ze zjištění, že družstvo to v době vydání rozhodnutí již existovalo. Stížnost to popírá a tvrdí, že není družstva toho ani v době podané stížnosti. Podle svrchu uvedeného je skutečnost, zda v době vydání nař. rozhodnutí družstvo ono existovalo či nikoli, rozhodnou pro otázku zákonitosti tohoto nař. výroku. Ve spisech není ničeho, co by dokazovalo, že žal. úřad existenci družstva toho vyšetřoval, nebo z čeho by existence ta vyplývala. Neměl tedy žal. úřad pro zjištění, z něhož tu vycházel a jež stížnost popírá, ve spisech opory. Proto zrušil nss nař. rozhodnutí z 11. února 1931, pokud jako kupce jmenuje Pastevní družstvo v C., pro vady řízení.
Zrušení nař. rozhodnutí nepřekáží skutečnost, že žal. úřad po podané stížnosti obě nař. rozhodnutí výměrem z 8. června 1931 odvolal. Odvolání to mělo by na věc jen tehdy vliv, kdyby jím st-l byl uspokojen. Pak bylo by ovšem řízení o této stížnosti zastaviti (§ 44 zák. o ss). St-l byv slyšen prohlásil, že uspokojen není a nss sdílí jeho názor, uváživ, že v době, kdy obě nař. rozhodnutí byla odvolána, existovalo již i další rozhodnutí ve věci nominování kupců z 26. března 1931, jímž st-li jako kupec nominováno zase družstvo podle tvrzení jeho neexistující. Za
Bohuslav, Nálezy správní XV. 49 toho stavu nelze říci, že st-l odvoláním dřívějších dvou rozhodnutí byl materielně uspokojen a proto odvolání ono zůstalo bez vlivu na projednání stížnosti prvé.
II. Stížnost druhá.
Tato stížnost napadá rozhodnutí stpú-u z 26. března 1931, jímž úřad ten označil st-li ve smyslu dohody o konečném vyřešení pozemkové reformy za kupce lesní půdy o výměře cca 900 ha a P.-ských luk o výměře cca 109 ha Středomoravské lesní družstvo v Brně, zapsané společenstvo s r. o. s tím, že zástupcem jeho je Dr. Vojtěch K., advokát v Brně, a vyzval st-le, aby pod sankcí tam uvedenou navázal s ním jednání a do konce dubna 1931 sdělil mu výsledek.
Stížnost namítá, že označení to je nejasné a proto vadné, jak co do předmětu koupě tak i co do osoby kupce. Nejasnost co do předmětu koupě spatřuje st-l v tom, že se mu ukládá prodati cca 900 ha lesní půdy, aniž se uvádí, o který revír běží, a dokládá, že žal. úřad pod rouškou tohoto nejasného označení předmětu prodeje chce jej přiměti, aby prodal i parcely č. kat....v B., které nejsou prý součástí revíru P., jejž prodati se zavázal. Nss shledal výtku tu důvodnou.
Předmětem příkazu nař. rozhodnutí je i prodej »lesní půdy o výměře cca 900 ha« kromě luk. V cit. dohodě byla povinnost st-le prodati nemovitosti osobám stpú-em označeným specifikována jak označením revírů, z nichž lesní půda má býti prodána, tak i přesnou výměrou, jež z jednotlivých revírů mají býti prodány. V zásadě dlužno přisvědčiti odvodnímu spisu žal. úřadu, že předmět prodeje byl stipulován již touto dohodou, a že v nař. rozhodnutí mělo běžeti jen o označení osob kupců. Leč žal. úřad přehlíží, že nepřidržel se v nař. příkazu označení předmětu prodeje, jak v dohodě je uvedeno, ani neuvedl, proč užívá označení jiného, označení samo pak není do té míry jasné, aby bylo lze posouditi, co je ve skutečnosti předmětem příkazu st-li uloženého, a zda příkazem tím žal. úřad neukládá st-li povinnost vybočující z mezí sjednané dohody. V tom shledal nss podstatnou vadu řízení, ježto je nutným požadavkem, aby strana, jíž se něco ukládá, jasně věděla, co jí bylo uloženo. V daném případě bylo tedy třeba st-li zcela jasně a přesně udati předmět, o jehož prodej má jednati.
Stížnost namítá dále jako vadu řízení a nezákonost, že stpú označil mu za kupce »Středomoravské lesní družstvo v Brně, zapsané společenstvo s r. o.«, jež v době vydání nař. rozhodnutí, nebyvší zapsáno v rejstříku družstev, právně ještě neexistovalo.
Již svrchu, pojednávaje o stížnosti prvé, vyslovil nss, že je třeba, aby kupec, s nímž vlastník má jednati o koupi, již v době vydání příkazu právně existoval, neboť jen tak může býti dána vlastníku zabraného majetku záruka, že se vyhne sankcím stanoveným pro případ, že by nejednal o prodeji s osobou, kterou žal. úřad, vydávaje příkaz, měl na mysli. Z toho plyne, že zákonnost nař. rozhodnutí závisí na tom, zda družstvo st-li jako kupec označené v době vydání nař. rozhodnutí existovalo. Stížnost to popírá a ze spisů předložených jde jen, že krajský soud civilní v Brně dne 31. března 1931 do družstevního rejstříku zapsal Středomoravské lesní družstvo, zapsané společenstvo s ručením obmezeným v Brně. Výpis z rejstříku zápis ten osvědčující datován je 23. dubna 1931. Ježto předpokladem právní existence takového společenstva je po- dle § 8 zák. č. 70/1873 ř. z. zápis v rejstříku společenském, je patrno, že žal. úřad, vydávaje nař. rozhodnutí z 26. března 1931, doručené a proti st-li tedy působící 28. března 1931, neměl ve spisech podkladu pro předpoklad, že družstvo to existuje. Existence ta je však nutným předpokladem zákonosti nař. rozhodnutí a neměl-li žal. úřad pro existenci tu předpoklad ve spisech, jeví se nař. rozhodnutí i po této stránce podstatně vadným. Že se družstvo to konstituovalo po vydání nař. rozhodnutí, je lhostejno, nebylo-li ho již v době vydání nař. rozhodnutí, které stanovilo nad to přesnou lhůtu, do které výsledek jednání měl býti sdělen. Nelze přece ukládati straně, aby jednala s někým, kdo neexistuje a nutiti ji, aby případně pátrala po tom, zda jako kupec označené družstvo později se právně ustaví.
Proto dospěl nss i ke zrušení rozhodnutí z 26. března 1931 pro vady řízení. Zrušil-li nss rozhodnutí, padá tím i sankce, již žal. úřad připíná k neplnění příkazu, a netřeba proto zabývati se námitkami, jež stížnost po této stránce vznáší.

Citace:

Č. 10553. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr., V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1934, svazek/ročník 15/1, s. 995-999.