—

Přehled rozhodnutí c. k. nej vyššího soudu v jiných časopisech uveřejněných:

Právník = P. — Právnické Rozhledy = P. R. — Allg. österr. Gerichtszeitung = G. Z. — Juristische Blätter = J. B. — Gerichtshalle = G. H. — Notariatszeitung — N. Z. — Příloha k min. věstníku = off. — Österreichisches Zentralblatt für die juristische Praxis = Z. Bl. — Österreichische Zeitschrift für Strafrecht = Z. Str. — Evidenzblat für österreichische Gesetzgebung und Rechtsprechung = E. Bl. — Eisenb. R. = Österreichische Zeitschrift für Eisenbahnrecht. — Zpr. = Zprávy spolku českých advokátů v král. Českém v Praze. — Připojená čísla znamenají ročník a stránku přísl. časop., u min. věstn. běžná čísla rozhodnutí a u E. Bl. ročník a číslo sešitu. — m. n. = minist. nařízení; ř. = říšský zákonník číslo; z. = zemský zákonník číslo; v. = věstník min. spravedlnosti číslo; letopočty z tohoto a minulého století uvedeny jsou dvěma posledními ciframi arab., měsíce pak ciframi římskými.

Ve věcech civilních.

Z práva občanského.

§ 25. obč. z. V ustanovení tomto neupravuje se přidělení úlohy stranám žalovati, nýbrž břímě původní. 11 I 16, R II 654/16; N. Z. 17: 251.
§ 33. obč. z. Italští příslušníci státní nejsou toho času oprávněni nabývati vlastnictví k nemovitostem ležícím v tuzemsku. (Viz nařízení ital. vlády z 24. června 1915 ve věstníku min. sprav. 1915, str. 249.) 8 V 17, R I 130/17; G. Z. 17: 303.
§ 168. obč. z. Použití ustanovení tohoto po narození dítěte jest vyloučeno. 24 IV 17, R III 34/17; J. B. 17: 405.
§ 429. obč. z. Viz rozh. při čl. 345., 355. obch. z. níže.
§ 473. obč. z. Pojem pohodlnosti neb užitečnosti služebnosti. 6 II 17, Rv 10/17; Z. B. 17: 596.
§ 537. obč. z. V případě transmise rozhoduje pro sílu titulu dědického poměr transmittenta k zůstaviteli a nikoli transmissara. 11 I 16, R I 654/15; N. Z. 17: 251.
§ 566. obč. z. Viz rozh. při §. 126. nesp. pat. níže.
§§ 707., 816. obč. z. Dědic jest ustanovením vyjednavatele pozůstalosti v testamentu vázán. 26 I 16, R I 28/16; N. Z. 17: 243.
§§ 765., 758., 759. a 796. obč. z. (nového znění). Pro vyměření povinného dílu v poslední vůli ustanoveného jest směrodatný zákon platný v době zřízení testamentu. 13 III 17, Rv VI 34/17; Z. B, 17: 598.
§ 796. obč. z. Pozůstalý manžel má nárok na slušnou výživu jen tehdy, nestačí-li užitky z jeho kmenového jmění a z jeho výdělku. 5 VI 17, Rv II 222/17; Z. B. 17: 600.
§ 816. obč. z. Viz rozh. při §. 709. obč. z. shora. — 285 —
— Zemře-li jeden z obou zůstavitelem ustanovených vykonavatelů testamentu před odevzdáním pozůstalosti, nastoupí druhý jako vykonavatel k testamentu. 18 I 16, R I 17/16; N. Z. 17: 259.
§§ 881. a 1019. obč. z. (nov. znění). Bylo-li darování mezi živými učiněno obdařenému s rozkazem, že po své smrti dar jinému musí zanechati, má tento nárok vůči dědicům obdarovaného na vydání daru. 3 IV 17, Rv VI 53/17; Z. B. 17: 612.
§§ 932. a 1311. obč. z. Obmezení ručení za upotřebitelmost prodaného stroje na ujištění, že vyskytnuté vady budou v továrně prodavatele (v cizozemsku) opraveny: Nárok kupce na náhradu útrat za provedené opravy v tuzemsku, když ve válce zaslání stroje do cizozemska a vrácení jeho by bylo spojeno s obtížemi a ztrátou času. 6 IV 17, Rv III 62/17; Z. B. 17 : 602.
§ 933. obč. z. Zákonné lhůty ze správy mohou úmluvou stran libovolně býti prodlouženy nebo zkráceny. Garanční faktura ujednaná při úplatné smlouvě zahrnuje v sobě už i zákonnou lhůtu ze správy, tak že tato za všech okolností uhasla uplynutím lhůty garanční. 20 11 17, Rv III 22/17; G. H. 17: 309.
§§ 938., 983. obč. z. Odevzdání peněz příbuznému, aby koupil dům s výhradou vrácení v případě potřeby: Jest to zápůjčka nebo darování? Musí vrácení peněz žádající prokázati vlastní potřebu? 27 III 17, Rv VI 26/17; Z. B. 17 : 684.
§§ 957., 960. obč. z. §§ 1., 14. zák. o veř. sklad. čl. 282. obch. z. Právní povaha přijatého mandátu k vydání a uložení zaslaného zboží veřejným skladištěm za současného převzetí papírů zboží se týkajících: Podnikatel ručí za ubytí zboží, jež nastalo po vyčlení cestou do skladiště. 24 IV 17, Rv VI 63/17; Z. B. 17 : 607.
§ 983. obč. z. Normy o kupu po rozumu obch. z. nelze použiti na zápůjčku spotřebovatelných věcí, i když vyvěřovateli bylo ve smlouvě propůjčeno právo, aby si opatřil zboží to na útraty svěřovatelovy. 16 X 14, Rv V 1412/14; E. B. 17: 65/66.
§ 1041. obč. z. Žalobou de in rem verso nelze vystoupiti proti vydražiteli pozemku exekučně prodaného o zaplacení nákladů, jež učinil příbuzný dlužníka (k nepříteli přeběhnuvšího) na jeho požádání. 11 IV 17, Rv VI 47/17; Z. B. 17: 614.
'§ 1099. obč. z. a § 49. č. 5. j. n. Smlouva mezi půjčovnou filmů a majitelem kina jest smlouvou nájemní a pro nároky z náhrady škody, jež z této smlouvy se uplatňují, jsou soudy okresní příslušný. 12 VII 17, R II 77/17 (vrch. z. s. Praha); G. H. 17: 290. (Viz opačné rozhod, při § 1090. obč. z. v seš. IV. Zpráv, jež za správné míti nelze.)
§§ 1120., 1325., 1326. obč. z. a § 406. c. ř. s. Při smluvním ujištění pachtýře, že nahradí škodu pro případ předčasného zrušení smlouvy nájemní, nastává nativita nárdku náhradního i pro budoucnost. 13 II 17, Rv 18/17; Z. B. 17: 678. — 286 —
§ 1288. obč. z. K vyloučení ručení za škody válečné (škody, jež povstaly následkem války) se nevyžaduje, aby škoda bezprostředné jednáním válečným povstala; stačí i vzdálený vztah k válce jako příčina. 11 IV 17, Rv I 129/17; G. H. 17: 291.
§ 1304. obč. z. Viz rozh. při §§. 82., 86. doprav, ř. žel. níže.
§ 1311. obč. z. Zabavení vécí na základě zákona o válečných úkonech dlužno považovati za náhodu podle §. 1311. obč. z. 12 VI 17, Rv I 230/17; J. B. 17: 417.
§ 1311. obč. z. a stav. řád (pro král. České). Stavebník jest povinen i bourání staré budovy za účelem její přestavby ohlásiti úřadu stavebnímu a přibrati k tomu oprávněného odborníka, jinak ručí za úraz, jenž dělník při tom utrpí. 19 I 15, Rv II 142/14; P. 17: 487.
§§ 1311., 1313. a 1315. obč. z. Úraz na chodníku při náledí. Předpoklad pro ručení majitele domu. 30 I 17, Rv I 25/17; Z. B. 17: 619.
§ 1320. obč. z. Ručení majitele zvířete: Poranění desítiletého dítěte psem na řetězu uvázaným. Nedostatečnost uschování psa, jehož kousavost jest majiteli známa, ponechán-li na otevřeném dvoře na řetězu. Spoluzavinění poraněného dítěte. 1 V 17, Rv III 87/17; J. B. 17: 394.
§ 1327. obč. z. Předmětem náhradního nároku podle §. 1327. obč. z. jest vše, co pozůstalým skutečně ušlo, zejména všeliká podpora skutečně poskytovaná, af měli na ni právo čili nic. 25 XI 12, Rv 785/12; P. 17: 413.
§§ 1392., 1424. obč. z., zák. 23. IV. 73, ř. 88. Pokud smí postoupený dlužník zkoumati platnost postupu? Postoupení budoucí pohledávky. Vztahuje se zák. ze dne 23. dubna 1873 č. 68. ř. z. též na smlouvu o dílo? 24 III 15, Rv III 43/15; P. 17: 454.
§ 1431. obč. z. Žalobou conditio indebiti nelze se domáhati platu domněle bez důvodu daného, když nebyl ani plátce zkrácen, ani příjemce obohacen. 20 II 17, Rv I 57/17; Z. B. 17: 617.
Ručení dráhy. § 2. Nezastrčení postranních tyčí na plošině vozu není událostí v provozu. Dráha není zodpovědná, když cestující přes zákaz na plošině dlící s vlaku vypadne a úraz utrpí. 11 IV 16, Rv II 218/17; Z. B. 17: 928.
Cis. nař. z 9. VI. 15, ř. 156. Náhrada škody (včetně zadostiučinění) příslušející podle §. 1. tohoto nařízení cis. státu, může býti před civilním soudem vymáhána a přiznána, třebas dosud nebylo rozsudku trestního soudu pro trestní činy tamtéž jmenované. Plenis. usnes. 5 VI 17, č. 369/17 praes.; kn. jud. č. 250; P. 17: 480.

Z práva směnečného, obchodního, společenstevního atd.

Čl. 1. obch. z. Jednostranné nařízení správy pošt, jímž by její lučení mělo býti zrušeno nebo omezeno, jsou bez právního účinku, i když se vztahují na styk s Uhry. 8 VII 17, Rv II 283/17; J. B. 17: 394.
Čl. 20. obch. z. Firma »I. linecký mlýn pekařů, zapsané společenstvo s obmez. ruč.«, rozlišuje se přesně od firmy »linecký mlýn pekařů, společnost s obmezeným ručením«. 29 VII 14, R I 588/14; N. Z. 17: 243.
Čl. 21. obch. z. Viz rozh. při §. 107. zák. o společnostech s obmezeným ručením níže.
Čl. 129. a 133. obch. z. Veřejný společník zrušené veřejné společnosti obchodní může svůj nárok, aby bylo zrušení společnosti v rejstříku zapsáno a zvláštní likvidátoři ustanoveni, v řádném řízení procesním uplatňovati. 19 X 15, R V 110/15; E. B. 17: 65/66.
Čl. 345., 355. obch. z. a § 429. obč. z. Kupec nenabývá vlastnictví k zaslanému zboží, pokud se odesílatel disposice s ním nevzdal a kupec neobdržel papíry zboží se týkající (nákladní list). — Naložil-li prodávatel zaslaným zbožím, než bylo kupitelem převzato, jinak, jest kupitel obmezen na volbu mezi nárokem na plnění a náhradu škody. Ohlášená jednou volba jest neodvolatelná. Pro nárok na interesse jest směrodatný okamžik nastalého prodlení. IV 17, Rv II 154/17; Z. B. 17: 644.
Čl. 354. obch. z. Úmluva, že cena kupní na duplikát nákladního listu akkreditivně jest splatná, nemá účinku, že by opomenuté opatření úvěru oprávňovalo prodavatele k odstoupení od smlouvy. Na okolnosti, jež nastaly po skončení ústního jednání sporného, nemůže býti vzat zřetel v řízení revisním, nýbrž dlužno je právně oceniti způsobem v §. 35. ex. ř. zmíněným. 30 V 17, Rv I 198/17; J. B. 17: 407.
Želez. řád dopr. §§ 54., 86. Poznámkou v nákladním listě »sprav ováné sudy« jest doznán vadný obal pro olej kokosový. 9 V 17, Rv II 187/17; Z. B. 17: 647.
— §§ 82., 86. a § 1304. obč. z. Zodpovědnost dráhy za škody na zboží nákladním, jež povstala po sepsání skutkové povahy, nehýbli o něm odesílatel oprávněný k volnému jím nakládání vyrozuměn. 9 V 17, Rv II 187/17; Z. B. 17: 647.
— §§ 56., 60., 65., 67., 70., 76., 79. Příjemce zboží ručí jen za nákladné, jež základem nákladního listu dlužno vybrati, nikoli však i za differenci nákladného, vzešlou nesprávnou deklarací. 17 IV 17, Rv Ií 159; 17; Z. B. 17: 652.
— § 76. Vydati zboží u dráhy uložené příjemci jest dovoleno toliko, prokáže-li se listinou týkající se smlouvy nákladní, nikoli však prokáže-li se fakturou odesílatelem za srozumění s příjemcem vydanou odběrateli příjemcem. 1 I 16, ?; Jud. Supl. 1/2: 36.
Pojišťovací řád (cis. nař. 22. XI. 15, ř. 343) čl. I., odst. 1, č. 9. III., IV. a § 20. Ustanovení o počátku lhňty, v níž je vyloučeno uplatilo váti nárok z pojištění, nemá účinku na nároky, jež dle smlouvy o — 288 —
pojištění již irhasly před platností pojišť. řádu. 20 III 17, Rv I 103/17; Z. B. 17: 654,
— Čl. III., IV. a §§ 11. (2.), 164. Ustanovení stanov zemské pojišťovny, že se vyhražuje rozhodování sporů ze smlouvy o pojištění zemskému výboru a zemskému sněmu, není závazné. 27 III 17, R VII 7/17; Z. B. 17: 656.
— § 74. Význam doložky válečné při požárním pojištění. Povstala-li škoda v místě nepřítelem obsazeném za anarchistických poměrů, nestává nárok na náhradu. 30 I 17, Rv 30/17; Z. B. 17: 659.
— Význam doložky té při vloupání. Pojistník nemá nároku na náhradu za krádež způsobenou vloupáním se v místě nepřítelem obsazeném, i když byl veřejný pořáddk nepřítelem udržován. 11 IV 17, Rv I 129/17; Z. B. 17 : 660.
Zák. o společenstvech (9. IV. 73, ř. 70.) § 17. K podpisování firmy povolaní členové představenstva jsou i příslušní k uzavírání ústních smluv. 27 III 17, Rv VI 38/17; Z. B. 17: 639.
— § 1. Účel společnosti s obmez. ruč. »držeti pozemky « jest podle tohoto ustanovení přípustný. 12 XII 16, R I 384/16; N. Z. 17: 251.
Společnosti s obmez. ručením (zák. 6. III. 06, ř. 53.) § 2, Uvalení konkursu n.a jmění jednoho společníka před přihlášením společnosti s obmez. ručením k zapsání dO' obchodního rejstříku, avšak před vyřízením přihlášky, jest zápisu tomuto na překážku. 3 X 16, R VI 110/16; N. Z. 17: 283.
— § 2. Osoby, byť i prostředečně za společnost s obmez. ruč. posud nezapsanou do rejstříku, jednající ručí osobně. 4 II 14, Rv I 32/14; N. Z. 17: 229.
— § 4., odst. 2. Pouhé udání účele společnosti, nikoli však předmětu její ve smlouvě společenské vadí zapsání společnosti do rejstříku. 12 XII 16, R I 384/16; N. Z. 17: 251.
— § 4., posl. odst. Plná moc v §. 4., posl. odst. zák. o spol. s obmez. ruč., zmíněná nemusí obsahovati celé znění nebo přece jen veškeré podstatné částky společenské smlouvy, jež má býti učiněna; stačí, vychází-li z plné moci, že byla udělena k uzavření společenské smlouvy ohledně určité, v jednotlivém případě dostatečně označené společnosti s ruč. obmez. 29 VII 14, R I 588/14; N. Z. 17: 243.
— § 6. Za věcný vklad může býti dán podíl na utensiliích, náčiní a nástrojích podniku společníku patřící, nikoli však i ciferní obnos vypadající na jeho podíl na pohledávkách společnosti. Při věcných vkladech stačí, když ohledně vnesených věcí, jež v obchodu spadají pod souhrnný pojem, jsou jmenovány způsobem takovým, že nelze o vneseném předmětu majetkovém ani u společníků ani u osob jiných pochybovali. 10 X 12, R III 270/12; N. Z. 17: 252.
— § 6. Při věcných vkladech, sestávajících z pohledávek, patří — 289 —
k zevrubnému označení jich předmětu i udání právního důvodu pohledávky. 29 VII 14, R I 588/14; N. Z. 17: 243.
— § 6. Zákazníci a vztahy majitele obchodu nemohou samy o sobě bytí předmětem věcného vkladu; naproti tomu hodí se podnik s inventářem, zákazníky a vztahy do společnosti jako celek vnesený za věcný vklad, i když jednak inventář, jednak zákazníci a vztahy odděleně byly oceněny. 13 X 14, R I 267/14; N. Z. 17: 244.
— §§ 10., 63., odst. 1. Ustanovení smlouvy společenské, že 75% zbytek kmenového vkladu v hotovosti může dle potřeby vyžadován býti usnesením společníků, nepříčí se předpisům zákona o společnostech s obmez. ruč. 14 XI 16, R III 143/16; N. Z. 17: 285.
— § 18. Jeden nebo více prokuristů společně mohou společnost s obmezeným ručením zastupovati, i když dlužno dle společenské smlouvy jen jediného jednatele ustanoviti. Nařízení kollektivního zastupování jednatelem, jedním anebo více prokuristy jest nepřípustné. Mají-li býti jednak jednatel o sobě a jednak jeden nebo více prokuristů o sobě býti oprávněni k závazným prohlášením právním, musí ze smlouvy společenské jasně vyplývati, podroben-li prokurista (nebo prokuristé) obmezením čl. 42., odst. 2. obch. z., čili nic. 24 IX 12. R III 353/12; N. Z. 17: 252.
— § 18., 82. Povolati jednatele společně s jednajícím společníkem ve smlouvě společenské k zastupování (podepisování firmou) společnosti s obmez. ruč., není přípustné. — Rovněž není přípustné ustanovení smlouvy, že se má vyloučenému společníku jeho kmenový Vklad (závodní podíl) vyplatiti. 5 XI 12, R II 977/12; N. Z. 17: 288.
— § 18., odst. 3. V ustanovení tomto zmíněný, ke kollektivnímu zastupování povolaný, z jednatele a prokuristy sestávající soubor osob jest i k podepsání přihlášek do obchodního rejstříku ve všech případech (i k přihlášce o udělené prokuře) oprávněn, pokud zákon neustanovuje nic jiného. ( §§51., 54., 64., 68, 56. a 101. zák. o společenstvech s obmez. ruč.) Není-li zvláštní dohody, jsou v případě, že smlouva společenská ve více řečech byla sepsána, všedhny texty autentické. 22 IX 14, R II 775/14; N. Z. 17: 243.
— § 18. Ustanovení společenské smlouvy, že 1. k zastupování společnosti všichni jednatelé kollektivně jsou oprávněni, a 2. že k podpisování firmy jest podpisu nejméně dvou jednatelů třeba, nepříčí se § 18. zák. o společnostech s obmez. ruč. 15 II 16, R II 70/16: N. Z. 17: 260.
— § 29. Pro poradní sbor ve smlouvě společenské ustanovený s funkcí dozorčí rady platí donucovací předpisy pro tuto stávající. 3 X 16, R I 321/16; N. Z. 17: 276.
— §§ 41., 42. Ustanovení smlouvy, že společník oprávněn jest vznésti žalobu do usnesení valné hromady za podmínek, jichž zákon nezná, jest přípustné. 13 X 14, R VI 267/14; N. Z. 17: 244. —
— §§ 43. 4. č. 1., 5. 108. č. 2. Při porušení předpisů §§. 4. č. 1., 5., 108. č. 2. zák. cit. dlužno zavěsti řízení po rozumu § 43. zák. o společnostech s obmez. ruč. 26 IV 16, R VI 40/16; N. Z. 17: 268.
— §§ 54., odst. 1., 55. Snížení a následující zvýšení kmenového kapitálu na původní výši u společnosti s obmez. ruč. nelze jedním zápisem rejstříkovým provésti. 18 VII 16, R VI 82/16; N. Z. 17: 269.
— §§ 54., 66. Vyloučení společníka ze společnosti s obmezeným ručením, mimo případ kadukování (§ 66.), není ani tenkráte dovoleno, má-li vyloučenému býti vrácen kmenový vklad se zřetelem na ustanovení §. 54. 17 III 14, R VI 80/14; N. Z. 17: 229.
— §§ 61., 63., 82. Byl-li na jmění společnosti s obmez. ruč. uvalen konkurs, stává se posud nesplacená část kmenového vkladu splatnou a může vymáhána býti, aniž by k tomu třeba bylo usnesení společnosti. 31 X 16, Rv 11 528/16; N. Z. 17: 284.
— § 66., odst. 2. Právo jednateli společnosti s obmez. ruč. na vyloučení společníka v prodlení jsoucího příslušející může býti vykonáno i vymáhajícím věřitelem společnosti, jemuž byla pohledávka společnosti vůči společníkům na zaplacení kmenových vkladů přikázána. 31 X 16, R I 335/16; N. Z. 17: 284.
— § 76. Viz rozh. při §. 333. ex. ř. níže.
— § 82. Ustanovení společenské smlouvy, že při počítání čistého výtěžku dlužno především závodní vklady úrokovati, že však společníci mají úroky v obchodě nechati a že se z nich mají utvořiti reservní fondy, jest nepřípustné. 15 IV 14, R I 321/14; N. Z. 17: 237.
— §‘ 91., odst. 2. a 4. Zadrželi si obnos na daně, poplatky a jiné nepředvídané výlohy jest podle § 91., odst. 2., přípustné. — Ustanovení §. 91., odst. 4. zák. o společnostech s obmez. ruč., soudní uložení nařizující, netýče se obnosů, jež po rozumu §. 91. odst. 2. cit. zák., mohou býti zadrženy. 7 IV 14, R I 254/14; N. Z. 17: 236.
— § 107. a čl. 21. obch. z. Firma tuzemského podniku cizozemské společnosti s obmez. ruč. nemusí se zněním firmy cizozemského závodu hlavního doslovně souhlasiti. 15 II 16, R III 15/16; N. Z. 17: 26.
Zák. o veřej, skladištích §§. 1. a 14. (z 28. IV. 89, ř. 64). Viz rozh. při §§. 957., 960. obč. z. shora.

Z řízení sporného a exekučního.

§ 88., odst. 2. j. n. Přijetím faktury, v níž klausule kompetenční od dřívější dohody v té příčině se odchyluje, bez výtky, nemůže býti založen soud lišící se oid soudu dříve smlouvou dojednaného. 4 V 15, R III 82/15; N. Z. 17: 251.
§ 104. j. n., § 261., odst. 6a, § 477. č. 3. c. ř. s. Právoplatné vyslovení nepříslušnosti váže soudy i když jde o soud, jenž ani výslovnou — 291 —
úmluvou stran nemohl se stati příslušným pro určitou rozepři. 6 II 17, R II 29/17; P. 17: 487.
§ 109., odst. j. n., a čl. VIII. úvoz. zák. k j. n. a § 193. nesp. pat.
Tuzemský soud není oprávněn, aby v řízení nesporném ustanovil výživné, jelž otec cizozemec v tuzemsku bydlící svému v cizozemsku žijícímu dítěti má poskytovati. 27 VI , R I 238/16; N. Z. 17: 283.
§§ 84. a 519. č. 2. a 3. c. ř. s. Pochybený prostředek opravný do usnesení odvolacího soudu nesprávně jako dovolání označený dlužno vyříditi jako dovolací reikurs. Útraty dovolacího sdělení podaného na tento pochybený prostředek opravný nelze přisouditi. —
Ustanovení §. 519. č. 2. c. ř. s. vztahuje se toliko na usnesení odvolacího soudu, kterým byla vyslovena netoliko zmatečnost rozsudku I stol., nýbrž i zamítnuta žaloba. Ve všech ostatních případech platí pravidla §. 519. č. 3. c. ř. s. 11 IV 17, R II 101/17; P. 17: 415.
§§ 268., 272. c. ř. s. Postavení trestního soudu vojenského i civilního jest k procesnímu soudu civilnímu stejné. Zastavení řízení trestního pro přestupek nepraejudikuje nároku z tohoto dovozovanému. 8 V 17, Rv II 166/17; Z. B. 17: 675.
§§ 273., 488. c. ř. s. Zjistiti výšku škody v instanci opravné bez provedení důkazů jest přípustné. 13 II 17, Rv VI 18/17; Z. B. 17: 678.
§§ 279., 291. c. ř. s. Rekurs do prodloužení lhůty ustanovené k předložení listin průvodních (v cizozemsku se nacházejících) není přípustný. 6 II 17, R II 32/17; Z. R. 17: 679.
§§ 371. až 373, c. ř. s. Výslech strany ze sporu již vyloučené není přípustný. Neměl-li výslech ten vlivu na posuzování pravdy, nelze si proto stěžovati. 27 III 17, Rv 26/17; Z. B. 17: 681.
§§ 375., 380., 381. a 488. c. ř. s. Za jakého předpokladu lze odročiti jednání za příčinou výslechu nedostavivší se strany, když již druhá strana byla vyslechnuta? 27 III 17, Rv VI 26/17; Z. B. 17: 684.
§ 405., 462., 497. c. ř. s. Zrušiti (osvobozující) rozsudek vůči spolužalovančmu, když směřovalo odvolání toliko proti prvnímu žalovanému, není přípustno. 27 III 17, Rv VI 26/17; Z. B. 17: 681.
§ 406. c. ř. s. Viz rozh. při §§. 1120., 1325. 1326. obč. z. shora.
§§ 416., 530. č. 7., 534. č. 4. a 5. c. ř. s. Lhůta k žalobě o obnovu pro nově vyskytnuvší se důkazy, byly-li tyto ještě před nepříznivým rozsudkem známy, počíná běžeti dnem prohlášení a nikoliv pozdějšího doručení nepříznivého rozsudku. 30 V 17, R II 208/17; Z. B. 17: 683.
§ 453. c. ř. s. Obmezení žalobní žádosti na hranici řízení bagatelního neb pod ni nemá vlivu na přípustnost odvolání, stalo-li se teprve po vyneseném rozsudku prvé stolice. Plenis. usnes. 5 VI 17, č. 299/17 praes.; kn. jud. č. 249; P. 17: 448. (Podobně rozhodl nejvyšší — 292 -
soud dne 6 III 17, Rv I 73/17; G. Z. 17: 232 s tím, že ustanovení §. 453., odst. 2. c. ř. s., nelze na případy tyto použiti.)
§§' 462., 467. č. 3., 483. a 488. c. ř. s. Na eventuální návrh, aby rozsudek byl zrušen, učiněný při ústním jednání o odvolání, v němž se navrhuje toliko změna naříkaného rozsudku, nelze vžiti zřetele, odporuje-li tomu protivník. 10 X 16, R I 305/16; Z. B. 17: 684.
§ 477. č. 3. c. ř. s. Viz rozh. při § 104. j. n.
§ 482. c. ř. s. Má-li právnímu jednání nějakému právo cizího státu za základ býti položeno, musí strana námitku tuto uplatňující v I. stolici okolnosti dotyčné předměstí. 14 X 14, R V 1794/14; E. B. 17: 65/66.
§ 500. c. ř. s. Nejvyšší soud jest vázán oceněním předmětu sporu odvolacím soudem po rozumu §. 500. c. ř. s. předsevzatého. 1 V 17, Rv 172/17; G. Z. 17: 288.
§§ 503. č. 2., 510. c. ř. s. Na prováděný důvod revisní vadnosti řízení odvolacího nelze vžiti zřetel, nebyl-li činěn návrh na zrušení odvolacího rozsudku. 9 V 17, Rv II 187/17; Z. B. 17: 647.
§ 504., odst. 2. c. ř. s. I námitka právní povahy (obchod splátkový) nemůže v řízení odvolacím nově přednesena býti, nebyly-li pro to směrodatné předpoklady skutkové v řízení před procesním soudem ani přetřásány, ani zjištěny. 20 II 17, Rv III 22/17; G. H. 17: 309.
§ 519. č. 2. a 3. c. ř. s. Viz rozh. při §§. 84. a 519. c. ř. s. shora.
§ 528. c. ř. s. Ustanovení tohoto ve znění dle novely o úlevách soudům dlužno použiti i v řízení nesporném. 29 V 17, R I 73/17; J. B. 17: 419.
Nař. ministerstev 9. III. 98, ř. 41, § 2., III. Finanční prokuratura jakožto úřad povolaný k zastupování veřejných zájmů jest oprávněna k podání rekursu do usnesení, jímž byl povolen vklad práva vlastnického k tuzemské nemovitosti pro státního příslušníka italského za porušení právě retorse. 8 V 17, R I 130/17; G. Z. 17: 730.
Nař. min. sprav. 26. X. 14, ř. 299, čl. 7. Žádost o výkon exekuce na uherský soud řízená musí obsahovati potvrzení, že žaloba dotyčná byla vznesena v době dvou let od poslední objednávky zboží (čl. 3. č. 8.). 23 I 17, R VI 5/17; J. B. 17: 395.
§ 39. č. 8. ex. ř. Exekuci na nemovitost vedenou lze zastaviti jak z moci úřední, tak k návrhu předcházejícího hypotekárního věřitele, slouží-li to jen zájmům dlužníka (nikoliv hypotekárního věřitele). 6 II 17, R I 35/17; Z. B. 17: 687.
§ 54. č. 3. ex. ř. a zák. 7. V. 12, ř. 104. Zabavení platů z poměru služebního jest nepřípustné, nejsou-li udány okolnosti zabavitelnosti platu toho podmiňující a obmezující. 24 IV 17, R I 121/17; Z. B. 17 : 690.
§ 119. ex. ř. Užitky z lesa, jež se pobírají teprve po odevzdání nemovitosti vnucenému správci, patří do výtěžku vnucené správy — 293
i tehdy, když povinný již dávno před tím je prodal a peníze za ně obdržel. 21 XI 16, Rv 313/16; E. B. 17: 65/66.
§ 271. ex. ř. Nárok na převzetí podle tohoto ustanovení není na roven postaven návrhu na prodej, učiní-li jej vymáhající věřitel, musí přes to pohledávku k rozvrhu dle §. 285., odst. 3. ex. ř., přihlásiti. 1 XII 14, R II 862/14; P. 17: 455.
§ 333. ex. ř. a § 76. zák. o společnostech s obmez. ruč. Oprávnění udělené podle §. 333. ex. ř. věřiteli není na překážku, aby závodní podíl dlužníkův do společnosti s obmez. ruč. vnesený, skutečně byl prodán. 15 IV 14, R I 298/14; N. Z. 17: 237.
§§ 389., 390. ex. ř. Odmítnutí návrhu o prozatímně opatření z důvodu nedostatečného osvědčení nároku před provedením dalšího osvědčení nabízeného jest nepřípustné. 17 IV 17, R I 106/17; Z. B. 17: 695.
Nař. ministerstev 28. XII. 16, ř. 422, § 6. a. Nařízení toto jest právně platné. Proti narukovanému lze k vydobytí výživného vésti i exekuci mobilární. 24 VII 17, R I 199/17; G. H. 17: 308.

Z řízení nesporného, knihovního, konkursního atd.

§§ 126., 75., odst. 2., nesp. pat. a § 566. obč. z. Po rozumu §. 126. nesp. pat. dlužno uložiti dědicům ze starého testamentu vůči přihlášeným dědicům z testamentu pozdějšího, aby žalovali přes to, že tvrdí, že zůstavitel v čas zřízení testamentu pozdějšího nebyl pro duševní chordbu k právnímu jednání způsobilý. 17 IV 17, R I 110/17; N. Z. 17: 236.
§ 193. nesp. pat. Viz rozh. při '§. 109., odst. 2. j n. shora. Rád o zbavení svéprávnosti, § 57., odst. 2. Ustanovení tohoto dlužno i použiti na rekursy do usnesení druhé stolice, jimiž bylo usnesení prvého soudu potvrzeno. 19 VI 17, R I 167/17; J. B. 17: 395. konk. ř. )§§ 1., 88., 89. a 98. Usnesení učiněné výborem věřitelským za spoluúčinkování neschopných a proto sproštěných členů (předseda a likvidátoři společenstva v úpadku) jest zmateční. 5 VI 17, R II 147/17; Z. B. 17: 696.

Ve věcech trestních.

Z trestního práva hmotného.

§ 68. tr. z. Nedospělý nepožívá ochrany §. 68. tr. z. — nejsa sám dle trestního práva plně zodpověděn — i když byl pověřen služebními výkony, jež by spadaly pod dosah ochrany §. 68. tr. z. 3 IV i7, Rr III 226/16; Jud. Supl. 1/2: 48.
§ 83. II. tr. z. Zaměstnavatel, jenž, pátraje po movitostech jemu odcizených, vstoupí do místností obytných služebníku (na rozdíl od pouhého nájemníka) přikázaných třebas proti vůli služebníka a — 294 —
po přemožení odporu jím kladeného, nedopouští se zločinu porušení domácího ipokoje. 17 IV 17, Kr II 50/17; Jud. Supl. 1/2: 48.
§ 101. tr. z. Příležitostný poměr (ustanovení v úřadě, přítomnost v budově úřední) nedostačuje ke skutkové povaze; vyžaduje se, aby bylo zneužito svěřené moci úřední jako takové, úředního jednání při vědomém nedostatku jeho předpokladů. 4 IV 17, Kr II 27/17; Jud. Supl. 1/2: 49.
§§ 101., 102. a) tr. z. Zlé užití moci úřední zřízence c. k. státních drah nadržováním podloudníkúm při provozování podloudnictví. 5 III 17, Kr VII 63/16; off. 4385.
§ 126. tr. z. »Důležitá škoda na zdraví« charakterisuje se zvláštními okolnostmi konkrétního případu a nezakládá se naprosto každým těžkým a trvalým poškozením tělesným. 14 V 17, Kr V 68/17: Jud. Supl. 1/2: 49.
'§§ 132. IV., 512., 515. tr. z. Pojem kuplířství v těchto §§. Poměr skutkových povah těchto činů k sobě; možnost setkání se jich jako jediného činu. 11 I 17, Kr VI 93/16; off. 4369.
§ 132. III. tr. z. Ke skutkové povaze svádění dítěte k smilstvu nevyžaduje se, aby sváděné dítě musilo poznati nemravnost jednání. Pohnutka pachatelova (žert) jest nerozhodná a ukojení vlastních chtíčů se rovněž nevyžaduje. 25 I 17, Kr VII 16/17; off. 4376.
§§ 139., 339. tr. z. a '§§ 262., 267. tr. ř. Zněla-li obžaloba na zločin zavraždění dítěte, rozsudek pak na přestupek podle §. 339. tr. z., jest v tom jiné právní podřízení skutku. 26 I 17, Kr III 218/16; off. 4379; J. B. 17: 408.
§ 173. tr. z. Ocenění ukradených věcí (k vůli stanovení hranice zločinné a míry trestu): Za základ dlužno položiti zvýšenou cenu. jaká se následkem válkou změněných poměrů hospodářských utvořila, nikoliv však odhad zakládající se přímo na předřazování. 14 Ví 17, Kr II 99/17; Jud. Supl. 1/2: 49.
§ 174. II. b) tr. z. Místo, na němž byly ukradené předměty odcizeny, musí samo býti posvěceno k bohoslužbě, nestačí, byly-li uloženy v místnostech (v depositáři nad sakristií pod střechou kostela) uvnitř budovy kostelní. 4 IV 17, Kr 38/17; Jud. Supl. 1/2: 50.
— II. c) tr. z. »Uzamčen« jest předmět nějaký, když byl úmyslně přičiněnými překážkami odňat volnému přístupu nebo doteku jiných osob. Kolo na ulici volně stojící, třeba bylo řetězem pohyb uzavírajícím zajištěno, není věcí uzamčenou. 21 V 17, Kr I 133/17; Jud. Supl. 1/2: 50.
§ 183. tr. z. Upotřebil-li pachatel peněz odevzdaných k nákupu po smíchání s penězi svými pro sebe, dopouští se zpronevěry. 26 I 17, Kr II 274/16; off. 4377. — 295 —
§ 185. tr. z. Vstaupí-li na místo věci krádeží nabyté jakýmkoliv právním jednáním věc jiná, nemůže tato tvořiti předmět podílnictví na krádeži 5 VI 17, Kr II 143/17; G. H. 17: 310.
§§ 185., 186. a), 197., 200. a 201. tr. z. Podílnictví na krádeži nebo zatajení nálezu? (Předměty nepřítelem zanechané neznámých vlastníků a vojenské výzbroje vlastní i nepřátelské.) 24 XI 16, Kr V 280/16; off. 4370.
§§ 185., 186. a 214. tr. z. Ponechala-li manželka předmět manželem ukradený ve společném bytě, nedopouští se tím podílnictví na krádeži. Zapírání předmětu toho vůči vyšetřující vrchnosti může spadati pod § 214. tr. z. 6 II 17, Kr III 11/17; off. 4382.
§ 187. tr. z. Soudem, vrchností po rozumu tohoto §u dlužno rozuměti toliko soud tuzemský, vrchnost tuzemskou. 31 V 17, Kr III 56/17; Jud. Supl. 1/2: 50; P. 17: 456.
§§ 197., 199. d) tr. z. Vydané potvrzení závodní inspekcí c. k. továrny na prach o ušlé mzdě a útratách dělnici povstalých předvoláním k soudu za svědkyni jest veřejnou listinou. 15 XII 16, Kr I 351/16; off. 4372.
§ 201. c) tr. z. Opomene-li majitel předmětu při povodni odplaveného po něm pátrati, ztrácí smyšlenou držbu jeho; předmět ten může býti sice schopným předmětem podvodu zatajením nálezu, nikoliv však krádeže. 11 V 17, Kr II 51/17; Jud. Supl. 1/2: 50.
§ 210. b) tr. z. Vydání obviněného většímu nebezpečí jest netoliko objektivní, nýbrž i subjektivní známkou skutkové podstaty. 20 IV 17, Kr IV 20/17; Jud. Supl. 1/2: 51.
§ 214. tr. z. Viz rozh. při §. 185., 186. tr. z. shora.
§ 314. tr. z. Ten, proti němuž úřední jednání směřuje, není vhodným subjektem přestupku míchání se do úředního jednání, jest však trestný pro nastrojené jím vmíchání se osoby jiné podle §§. 5., 314. tr. z. 8 VI 17, Kr III 35/17; Jud. Supl. 1/2: 51.
§ 339. tr. z. Oznámení v druhé větě tohoto '§u předepsané musí býti učiněno neprodlené a od slehnuvší ženy nebo na její podnět. 31 V 17, Kr III 64/17; Jud. Supl. 1/2: 51.
— Viz rozh. při §, 139. tr. z. shora.
§§ 335., 337. tr. z. Příčinná souvislost se nepřerušuje, přistupuje-li k nedbalosti obviněného další událost pro úraz, jenž nastal, závažná. 22 I 17, Kr VI 145/16; off. 4374.
Cis. nař. 25. VII. 14, ř. 155, § 4. Rozkazem obecního úřadu, aby povoz s potahem pro účely vojenské na určité shromáždiště byl dodán, jest vázán i majitel povozu, jenž dle zákona o válečných úkonech k osobnímu konání služeb není zavázán; zúmyslné neuposlechnutí zodpovídá podle §. 4. zmíněného nař. cis. 6 XII 16, Kr III 160/16; off. 4368. — 296 —
Cis. nař. 7. VIII. 15, ř. 228. § 15. Dal-li se prodavatel přeplácením kupujícího pohnou ti k dodání zboží, nedopouští se spoluviny na přestupku předřazování. 16 I 17, Kr I 9/17; off. 4371.
— § 17. č. 2. (§ 21. cis. nař. 21. VIII. 16, ř. 261.) Skutková povaha po rozumu těchto ustanovení předpokládá úmysl pachatele, aby docílil zvýšení ceny u nezbytných předmětů potřeby: nastal-li tento účinek a v jakém rozsahu, jest nerozhodné. — Pojem »skupování«. Nerozhodná jest okolnost, že si pachatel před skupováním již zajistil odbyt za cenu nepřiměřené výše. 12 III 17, Kr I 24/17; off. 4384.
Cis. nař. 21. VIII. 16, ř. 261. § 18. č. 1. Žádání upřílišněné ceny záleží i v ohlášení, ve vyvěšení cenníků a v přiložení lístků s cenami u jednotlivých druhů zboží. 30 I 17, Kr 18/17; off. 4380.
— Oceňování sebraných jahod. 27 II 17, Kr 45/17; off. 4386.
Cis. nař. 21. VIII. 16, ř. 261. § 18. č. 2. Při útratách nákupu při obchodu vejci, sbíraných dům od domu na různých místech, dlužno vžiti zřetel na námahu s tím spojenou a na náklady výživy nakupitelovy. 23 I 17, Kr III 7/17; off. 4375.
Cis. nař. 11. VI. 16, ř. 176, § 32. č. 2. V případě odcizení obilí podle §. 1. cit. nař. cis. pro stát zabaveného nespadá přestupek podle '§. 32. tohoto nařízení s krádeží v jeden čin. 12 I 17, Kr III 214/16; off. 4373.
Zák. o ochraně známek (6. I. 90, ř. 19), § 25. Schopnost ke klamání dlužno poisuzovati i dle takových součástek známky, ohledně jichž nemůže býti výhradní právo nabyto, jež však způsobem přidělání a provedení nebezpečí záměny zvyšují. 23 X 15, Kr IV 81/15; Jud. Supl. 1/2: 52.
Zák. o lichvě (cis. nař. 12. X. 14, ř. 275). Požadování nemírné ceny za pokoj v hotelu není předražováním, nýbrž lichvou. 26 V 17, Kr I 393/16; G. H. 17: 294.

Z trestního řízení.

§§ 262., 267. tr. ř. Viz rozhod, při §. 139. tr. z.
§ 390. tr. ř. I když obžalovaný částečně od žaloby na své odvolání byl osvobozen, nelze soukromého žalobce k náhradě útrat odsouditi. 11 IV 17, Kr VI 37/17; G. H. 17: 214.
§ 468. č. 2. (§ 281. č. 4.) tr. ř. V odvolacím řízení jest přípustno navrhovati důkazy, jichž provedení se stranya u okres, soudu vzdaly; odvolací soud nesmí je pro ono vzdání se pominouti. 1 V 17, Kr V 97/17; Jud. Supl. 1/2: 56.

Citace:

Přehled rozhodnutí c. k. nejvyššího soudu v jiných časopisech uveřejněných. Zprávy Právnické Jednoty moravské v Brně. Brno: Nákladem Právnické jednoty moravské , 1917, svazek/ročník 26, číslo/sešit 6, s. 302-314.