Čís. 12184.
I v řízeni před pracovními soudy platí o přípustnosti rekursu proti usnesením odvolacího soudu za odvolacího řízení ustanovení § 519 c. ř. s.
(Rozh. ze dne 15. prosince 1932, R I 1050/32.)
Pracovní soud rozsudkem pro zmeškáni žalovaného uznal podle žaloby. Odvolací soud zrušil napadený rozsudek i s předchozím řízením počínajíc doručením žaloby a vrátil věc soudu prvé stolice, by ustanovil nový rok o žalobě a dále po zákonu jednal a rozhodl.
Nejvyšší soud odmítl žalobcův rekurs.
Důvody:
Žalobce rekursem napadá usnesení odvolacího soudu ve sporech pracovních, jímž byl zrušen rozsudek pro zmeškání, vydaný pracovním soudem, a věc byla vrácena soudu prvé stolice k dalšímu jednání a rozhodnutí. Přípustnost tohoto rekursu jest posuzováti podle zákona o pracovních soudech ze dne 4. července 1931 čís. 131 sb. z. a n. V druhém odstavci § 36 tohoto zákona jest ustanoveno, že o rekursním řízení platí jinak — to jest, pokud v tomto zákoně nejsou obsažena ustanovení zvláštní — ustanovení civilního řádu soudního. Platí tu tedy zejména i ustanovení § 519 c. ř. s. o tom, kdy se připouští rekurs proti usnesením odvolacího soudu za dobu odvolacího řízení. V souzené věci jde o případ upravený v § 519 čís. 3 c. ř. s. a rekurs by byl přípustný jen, kdyby bylo v usnesení odvolacího soudu vyřčeno, že v řízení v prvé stolici má býti pokračováno teprve, až toto usnesení nabude právní moci. Napadené usnesení neobsahuje takové výhrady, takže rekurs proti němu není podle § 519 čís. 3 c. ř. s. přípustný. Bylo jej proto podle § 526 druhý odstavec c. ř. s. a § 36 odst. (2) zákona čís. 131/1931 sb. z. a n. odmítnouti.