— 259 —
K výkladu § 858. ob. obč.
Ve své žalobě tvrdí A., že soused jeho B. plot svého dvoru zanedbal tak, že jest většinou zbořen, následkem čehož A. nemůže svou drůbež a prasata vypustiti, aby nezabíhala do prostory žalovaného, a navzájem může se strany žalovaného vše též do prostoru žalobcova zabíhati. Odpůrce jest prý vůbec povinen, aby prostor svůj ohradil, a poněvadž po dobrém učiniti to se zdráhá, navrhuje, aby k tomu byl odsouzen. — 260 —
Žalovaný dokázal, že má svou prostoru ze dvou stran a též po pravé straně vchodu do domu obraženu a že žádných domácích zvířat nemá.
I. soudce žalobě vyhověl z důvodu § 858. obč. z., jelikož již z toho, že žalobce svá domácí zvířata vypouštěti nemůže, aby do dvorku žalovaného nezabíhala, vzchází pro žalobce jistá škoda.
II. stolice žalobu zamítla.
Důvody:
Soud odvolací považuje názor I. soudce za právně mylný. Ustanovení §. 858. ob. z. obč., mající ráz služebnosti, nelze vykládati extensivně (§ 484. ob. z. obč.). Předpisuje pak § ten toliko, že vlastník domu za všech okolností zříditi musí plot po pravé straně hlavního vchodu, po' stranách ostatních však týž plotu zřizovati nemusí a stávající plot že musí udržovati v dobrém stavu jen tehda, když by sousedovi z otvorů v plotě hrozila škoda.
Žalovaný však dle stavu spisů po pravé straně svého hlavního vchodu plot zřízený má a žaloba domáhá se zřízení plotu vzadu stavení žalovaného. Absolutní povinnosti k zřízení plotu na této straně žalovaný tudíž dle §. 858. ob. z. obč. nemá.
Leč ani relativní povinnosti ve smyslu střední věty §. toho k udržování plotu v dobrém stavu žalovanému právem ukládati nelze, poněvadž týž, jak I. soudce sám za zjištěno považuje, žádných domácích zvířat nechová.
Nelze pak zajisté z ohledů slušnosti tuto povinnost vykládati jinak, leč že má vybíhání zvířat těchto a nikoliv přibíhání jich zameziti, jelikož přibíháním neděje se škoda sousedu, nýbrž naopak vlastníku stavení nedostatečně obraženého. Chce-li žalobce zameziti, aby jeho zvířata nepřebíhala na dvůr žalovaného, jest na něm, aby si plot postavil. Nutit ale souseda, aby činil náklad na plot v jeho prospěch, totiž aby si tento druhý soused svá domácí zvířata mohl vypouštět a ipři tom tímto plotem sousedovým mohl udržovati si je při svém stavení, z §. 858. ob. z. obč. dovozovati nelze.
K tomu v tomto konkrétním případě přistupuje ještě okolnost, ze spisů vysvítající, že plot žalovaného, pouze z haluzí sestávající, každoročně byl rozebrán a spálen, takže o nějakém trvalém plotu, což jest podmínkou povinnosti dle střední věty §. 858. ob. z. obč., zde vlastně ani mluviti nelze. Z toho, že žalovaný, když plot pro svou potřebu zřídil, an tenkráte též domácí zvířata choval, nevzal na sebe povinnost, jej pro potřebu žalobcovu na vždy udržovati. Vždyť I. soudce považuje sám za zjištěno,že plot, může-li zde vůbec o plotu být řeči, udržován byl jen proto, aby se zabraňoval přechod drůbeži, takže potřeba udržování plotu odpadla, jakmile žalovaný drůbež resp. jiná domácí zvířata chovati přestal. Vždyť žalovanému — 261 —
zajisté žalobce nemůže brániti, aby domek svůj opustil, aneb jej zbořil, jen k vůli tomu, aby drůbež žalobcova se nemohla rozbíhati a nutiti jej, aby i v tom případě plot jemu vydržoval.
Jak I. soudce zcela správně praví, každý vlastník musí chrániti si svůj majetek sám, a ustanovení § 858. ob. z. obě. má svůj právní i hospodářský důvod v tom, že tam, kde plotu skutečně jest třeba, aby sousedu škoda se neděla, musí o udržování plotu pečovati vlastník jeho, poněvadž opravováním cizího plotu1 zasahovalo by se do práva vlastnického. Kdo ale plotu z ohledu onoho vůbec nepotřebuje, nemůže vzhledem na kardinální zásadu souverenity vlastníkovy (§ 354., 362. ob. z. obč.) činěn býti zodpovědným sousedovi za jeho odstranění, neb nucen k znovuzřízení (§ 858., věta 1., ob. z. obč.) To by šlo jen v případě smlouvy, které zde však není.
Dovolání žalobcovu nejv. soud. dvůr nevyhověl.
Dovolání oprávněno není, rozsudek soudu odvolacího je naopak ospravedlněn zcela případnými důvody, jež byly k němu připojeny, a vývody dovolání nejsou s to, aby vyvrátily rozhodovací důvody soudu odvolacího.
V §. 858. ob. z. obč. ukládá zákon majiteli domu pouze tehdy povinnost udržovati ohradu již stávající, když se dlužno obávati toho, že otvorem nastalým následkem sesutí utrpí soused škodu.
§ 858. ob. z. obč. předpokládá tudíž, že povstalý otvor může přivoditi poškození souseda a nepředpokládá tudíž, že by mohl otvorem tím utrpěti škodu majitel domu. Tomu by tak ale bylo, kdyby dobytek, patřící sousedu, vnikal následkem stávajícího otvoru do prostory náležející majiteli domu a působil tam škodu.
Za škodu takovou odpovídá nikoliv majitel domu, nýbrž soused, poněvadž je právě jeho věcí, aby učinil opatření proti vnikání svého dobytka na sousední pozemek a zřídil tudíž sám ohradu:.
Je proto zcela nerozhodnou okolnost, že mezi držebností žalobcovou a žalovaného dříve plot stával. Že však nehrozí toho času se strany žalované žalobci následkem odstranění stávavšího plotu žádná škoda, jest prvním soudcem zjištěno a žalobcem nepopřeno.
Možnost, že si žalovaná opatří v budoucnosti domácí zvíře pro souseda škodlivé, neposkytuje tomuto ještě nároku na to, aby byl zřízen plot již nyní.
(Rozh. z 14. února 1912, Rv III 68/12.) J. B.