Výnos ministerstva sociální péče ze dne 8. ledna 1930, č. j. 244/1/A/l-1930 o provádění zákona o státních starobních podporách.Zemskému úřadu v Praze, v Brně, v Bratislavě, v Užhorodě.Ministerstvu sociální péče docházejí četná podání, event. stížnosti ohledně provádění zákona čís. 45/1929 Sb. z. a n. o státních starobních podporách, které ve smyslu předpisů o řízení správním (čl. 8. zákona čís. 125/27 Sb. z. a n.) není ovšem ministerstvo kompetentní meritorně vyřizovati, z nichž však vysvítá, že se strany úřadů není mnohdy rozhodováno v intencích zákona o státních starobních podporách. To týká se jmenovitě výkladu § 3. posl. odst. a dále § 1. cit. zákona.Jde především o výklad § 3., odst. 3. stran započtení dávek, resp. hodnoty dosavadního zaopatření na státní starobní podpory, pokud jde o zaopatření se strany dětí. Tu stává se mnohdy, že děti sice neposkytují rodičům zaopatření, ale podle názoru rozhodujícího úřadu by je poskytovati mohly, následkem čehož žádosti jsou zamítány. Takovýto výklad neodpovídá smyslu zákona, který má na mysli skutečně poskytované zaopatření, pokud spočívá na právním titulu. Pouhá možnost takového zaopatření nenahrazuje skutečné zaopatření a nelze ji proto za zamítavý důvod považovati. (Srov. slova: Zaopatření, jehož se žadateli dostává.)Dále podotýká ministerstvo, že pod slovem »zaopatření« sluší rozuměti trvale opětující se dávky, nikoliv snad nahodilý dar, neb občasnou výpomoc žadateli se strany jiných činitelů poskytnutou.Pokud pak jde o stanovení okruhu osob ve smyslu § 1. zákona čís. 43/29, bylo by přihlížeti к tomu, že jest v intencích zákona poskytnouti státní starobní podporu nejen osobám, které by bezprostředně podléhaly pojištění podle zákona čís. 221/24, resp. podle zákona čís. 148/25, nýbrž i osobám, které by byly i odvozeně účastny důchodu tohoto pojištění (jako vdovy podle § 114 zákona čís. 221/24, resp. podle § 58 zákona čís. 148/25 Sb. z. a n.). Také otázku výdělečné neschopnosti žadatele dlužno posuzovati individuálně a nelze již nepatrný výdělek žadatele považovati za průkaz jeho výdělečné způsobilosti. K posouzení tomu vyžaduje se zpravidla posudek lékařů, jak také ve vysvětlivkách k popisnému archu uvedeno.Konečně upozorňuje ministerstvo, že poskytnutí chudinské podpory — pokud nedosahuje výše 500 Kč (resp. 300 Kč, žijí-li žadatelé ve společné domácnosti), netvoří samostatný důvod k zamítnutí žádosti. Podpora taková může býti pouze odečtena.Ministerstvo sociální péče posléze všeobecně doporučuje, aby při provádění zákona čís. 43/29 bylo postupováno pokud možno co nejvíce v jeho sociálních intencích a žádá, aby obsah tohoto výnosu byl neprodleně sdělen podřízeným okresním úřadům (magistrátům), jimž budiž uloženo, aby žádosti došlé do konce roku 1929 bezpodmínečně nejpozději do 30. dubna 1930 meritorně vyřídily a aby i řízení o nově docházejících žádostech co nejvíce uspíšily.