NPD documents search: Váž. tr., 21 (1939)

Čís. 6332.

Puncovní boleta je jak ve svém celku, tak i ve svých oddělitelných částech veřejnou listinou ve smyslu § 199, písm. d) tr. zák.
Svémocné vyplnění i jen jednotlivých jejích útržků je napodobením veřejné listiny ve smyslu § 199, písm. d) tr. zák., je-li jeho účelem uvésti jiného v omyl, jímž má někdo trpěti škodu na majetku nebo právech.
Okolnost, že útržek nebyl opatřen úředním razítkem, nezbavuje jej povahy úřední listiny, nýbrž má význam jen pro posouzení konkrétní způsobilosti napodobeniny k oklamání.
(Rozh. ze dne 28. února 1939, Zm I 50/39.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací zamítl zmateční stížnost
obžalovaného do rozsudku krajského soudu, jímž byl stěžovatel uznán
vinným zločinem podvodu podle §§ 197, 199, písm. d) tr. z.
Z důvodů:
Na rozdíl od obžaloby, která stíhá stěžovatele pro zfalšování jedné
puncovní bolety, uznává rozsudek odsuzující větou obžalovaného vin¬
ným, že padělal dvě puncovní bolety. Výtky o překročení obžaloby a ne¬
jasnosti, pokud se týče o vnitřním rozporu rozsudkovém a odporu se spisy
z důvodu toho uplatňované jako zmatečnost rozsudku podle § 281, čís. 8
a 5 tr. ř. jsou neodůvodněny. Z rozsudkových důvodů, které jsou pod¬
statnou součástí rozsudku, je zjevno, že obžalovaný jest odsouzen jen
pro ten čin, který je předmětem obžaloby; že totiž sám vyplniv své-
mocně dvě útržkové části puncovní bolety, aby je v jednom a tomže
případě zákazníkovi při prodeji zlaté dosy předložil a oklamal ho a na
penězích poškodil, napodobil veřejnou listinu, která měla osvědčovali,
že vyhotovené zlaté zboží řádně předložil puncovnímu úřadu k vyměření
poplatků. Pouhá nepřesnost ve stylisaci rozsudku, pokud se týče rozli¬
šování mezi boletou jako celkem a mezi jednotlivými jejími součástmi,
útržky, které i jednotlivě samy o sobě mají povahu úředního potvrzení
a tudíž veřejné listiny, nezakládá zde tvrzené zmatky ve smyslu § 281,
čís. 5 tr. ř., neboť nemá vůbec významu pro z/ištění rozhodných skuteč¬
ností, tím méně pak zmatek podle § 281, čís. 8 tr. ř., neboť předmětem
odsuzujícího rozsudku zůstává stále jen týž trestný skutek obžalobou
stíhaný. Že obžalovaný zlatou dosu, na kterou se vztahovala padělaná boleta, skutečně zhotovil, prodal a od zákazníka též vybral poplatky na útržku bolety vyznačené, zjistil rozsudek na podkladě skutečnosti v rozsudku uvedených a zhodnocených. Zjištění to nemůže býti otřeseno výtkami stížnosti proti úsudkům prvého soudu o hodnověrnosti svědka N., s jehož svědectvím se rozsudek náležitě vypořádal, rovněž ne výtkami nedostatku důvodů; tyto rozsudek podrobně uvádí formou odpovídající předpisu § 270, čís. 5 tr. ř. a námitky zmateční stížnosti ve směru zmatečnosti podle § 281, čís. 5 tr. ř. jsou zde jen skrytým, po případě zjevným brojením proti oceňováni průvodů soudem nalézacím a proti závěrům utvořeným v mezích jeho práva na volné hodnoceni důkazů ve smyslu § 285, odst. 2 tr. ř.
Neobstojí ani výtky stěžovatelovy uplatňované s hlediska zmatků hmotněprávních podle § 281, čís. 9, písm. a) a čís. 10 tr. ř. Puncovní boleta dírkováním rozdělená v odtržitelné části, jest jednak ve svém celku veřejnou listinou ve smyslu § 199, písm. d) tr. zák., pokud jí puncovní úřad stvrzuje provedenou či prováděnou puncovní kontrolu zboží zhotoveného z drahých kovů ve smyslu § 6 zák. ze dne 16. prosince 1927, čís. 2 Sb. z. a n. z r. 1928, jednak jsou veřejnou listinou také i veškeré její oddělitelné části, pokud i jimi je úřadem potvrzována určitá skutečnost k uvedenému kontrolnímu řízení směřující nebo jemu sloužící. Svémocné vyplnění i jednotlivých útržků bolety má proto náležitosti napodobování veřejné listiny ve smyslu § 199, písm. d) tr. zák., je-li účelem tohoto jednání uvedení jiného v omyl, jimž někdo má utrpěti škodu na svém majetku nebo na svých právech; nezáleží proto na tom, že rozsudek neobsahuje zjištění též o padělání ostatních součástí bolety, totiž kontrolního listu. Neoznačeni útržku puncovní bolety razítkem úřadu nestírá s něho charakter úřední listiny, zejména při formě trestného skutku napodobením, kdy listina nebyla vystavena samotným úřadem; skutečnost tato má význam vždy jen pro konkrétní okolnosti případu, zda listina toho druhu byla též způsobilá jiného oklamati. Že tomu tak bylo v souzeném případě, správně usuzuje nalézací soud z okolnosti, že obě stvrzenky působí na prvý pohled dojmem, že byly úředně vystaveny, zejména na průměrného zákazníka, který není informován přesně o tom, jak se jednotlivé rubriky mají vyplňovati a že snad má býti na boletách (nebo též na všech jejich útržcích) vytištěno razítko. Vždyť průměrný zákazník o tomto řízení kontrolním ani ničeho neví. Rozsudek však nadto poukazem na výpověď svědka inž. K. správně dovozuje způsobilost listin oklamati též i úřední orgány a není odůvodněno stěžovatelovo dovolání se svědectví inž. K. a inž. J., když výpovědí těchto svědků je potvrzeno, že teprve přezkoušením bolet v úřadě mohla býti bezpečně zjištěna lichost tvrzení obžalovaného a že při zběžnější jen kontrole mohlo se státi, že padělky ty byly i úřadem považovány za pravé potvrzení. Po té stránce nemá ani významu, že na lístku o dani z obratu nebyla vyznačena příslušná částka peněžitá, přihlédne-li se k úkolu, který obžalovaný paděláním listin sledoval vůči svému zákazníku. Poněvadž pak nalézací soud na podkladě skutkových zjištění též důvodně usuzuje na stěžovatelův zlý úmysl předložením padělaných stvrzenek uvésti v omyl jednak zákazníka, jednak též kontrolní orgány puncovního úřadu, oproti nimž bylo těchto padělků též skutečně použito, bylo zmateční stížnost zamítnouti.

Citace:

Čís. 6332. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1940, svazek/ročník 21, s. 60-62.