NPD documents search: Všehrd, 14 (1933) - Univ. prof. Dr. Zd. Peška: Národní menšiny a Československo.

Univ. prof. Dr. Zd. Peška: Národní menšiny a Československo.
— Knihovna právnické fakulty university Komenského, Bratislava 1932. — Stran 233, cena 60.— Kč. — Dílo chce býti dle slibu autorem v předmluvě daného úhrnným obrazem menšinové otázky a jejího řešení v Československu. — Úvodní stať o nacionalismu podává přehled jeho vývoje od počátku XVIII. stol. až do stavu v době vypuknutí světové války. Autor nastiňuje myšlenkové proudy a názory dotýkající se otázky nacionalismu tak, jak proběhly dějinami, a opírá svoje vývody o množství citátů, které dokumentují smýšlení té které doby. V první části pak pojednává o národních menšinách v mezinárodním právu, a to od vzniku mezinárodních menšinových závazků na mírových konferencích, jejichž postup jednání rozebírá velmi důkladně, a v závazcích států nově přijatých do Společnosti národů a vyvozuje tak, že myšlenka ochrany menšin vznikla jako náhrada sebeurčení národů u těch, kdož vůbec nemohli aspirovati na samostatný stát, nebo byli připojeni k národnímu státu jiného kmene. K této části je připojena stať o vývoji právních institucí sloužících mezinárodní ochraně menšin, která je věnována hlavně vývoji intervenčního práva. V dalším oddíle první části podávajícím nárys mezinárodního práva na ochranu národních menšin, zmiňuje se autor o ochraně menšin v užším smyslu (zde rozebírá obsah jednotlivých smluv k ochraně menšin, ustanovení mírových smluv a lausanského míru, obsah deklarací před Společností národů a vzájemných smluv o ochraně menšin) a probírá jednotlivá mezinárodní ustanovení o státním občanství (opět jsou to menšinové a mírové smlouvy, deklarace před Společností národů a vzájemné smlouvy o ochraně menšin). K tomuto oddílu je připojena kapitola o procesním právu ve věcech národních menšin, kterému je kladen za základ čl. 12. polské menšinové smlouvy. V dalším podává autor přehled čsl. politiky menšinové ve Společnosti národů, a to tím způsobem, že postupně sleduje, jak českoslovenští zástupci reagovali na podnety k reformě menšinové ochrany, jež byly předneseny v orgánech Společnosti národů. Dochází k názoru, že se Československo snažilo vyhnouti mezinárodnímu řešení menšinové otázky a za to se snažilo urovnati věci tyto uvnitř státu. — Byla-li první část díla věnována otázce národních menšin v právu mezinárodním, je část druhá věnována opět se stejnou důkladností těmto vnitřním snahám, t. j. otázce národních menšin z hlediska právního řádu Československé republiky. Jsou zde probrány jednak všeobecné předpisy a ustanovení zákonů a vlád. nařízení o sčítání lidu, která se dotýkají národních menšin, jakož i vylíčen vývoj jazykového práva na území, republiky od plenisimárního rozhodnutí ze dne 19. III. 1919 (Boh. VI) až po definitivní úpravu tohoto práva. V tomto oddíle je také pojednáno o užívání jazyků stát. orgány, samosprávnými korporacemi a o užívání jazyků v Národním shromáždění a připojeny statě o povinnosti znalosti jazyka a o řízení o stížnostech v jazykových záležitostech. Závazkům kulturního rázu vzhledem k národním menšinám je věnován další oddíl, který předchází podrobnému vyřešení otázky stát. občanství, a to jak podle zákona z r. 1920, tak i podle zákona z r. 1926. Samostatná kapitola jedná o právním postavení Podkarpatské Rusi v Československé republice. Je v ní probrána historie jejího připojení k republice, definitivní její organisace, přechodná ustanovení o dnešní prozatímní organisaci a jazykové právo platící na jejím území. — V závěru klade si autor otázku, zda lze vůbec mluviti o jednotném právu na ochranu menšin a přisvědčuje na tuto otázku, pokud jde o právo mezi národní. Pokud se ale jedná o samotné Československo, je toho názoru, že lze stěží mluviti o samostatném a jednotném právu národním a menšinovém. Přimlouvá se, aby při definitivním řešení menšinové otázky bylo vycházeno menšinám co nejvíce vstříc, aby za to od nich byly získány věcně hodnotné záruky spolupráce, loyality a patriotismu. — V dodatcích je ke knize připojen text československo-polské smlouvy z r. 1920 a francouzský dopis ministra Beneše z 5. IV. 1923 sekretariátu Společnosti národů.
Peterka.

Citace:

Univ. prof. Dr. Zd. Peška: Národní menšiny a Československo.. Všehrd. List československých právníků. Praha: Spolek českých právníků „Všehrd“; Český akademický spolek „Právník“, 1933, svazek/ročník 14, číslo/sešit 4, s. 157-158.