NPD documents search: Soudní síň, 3 (1926)

Poměry pracovní
zobrazeny jsou několika čísly, udávajícími stav trhu práce a počet stávek a výluk za poslední dobu, jakož i údaji o práci přes čas. Nezaměstnanost. Málo utěšený stav hospodář. poměrů projevuje se proti roku loňskému zvýšenou nezaměstnaností ve všech skoro oborech podnikatelských a ve všech zemích. V září tohoto roku činil počet nezaměstnaných uchazečů o místo (spolu s učni) v ČSR jako celku 479912 osob (prozatímní údaj), což je o 18960 osob více než v srpnu, kdy počet nezaměstnaných činil 460952 osoby. Tento vzestup počtu nezaměstnaných o 3,24% způsoben byl sezónními příčinami, jako jsou: nižší potřeba pracovních sil v zemědělství, pokles práce na stavbách a sezónní omezování práce v oborech dodávajících stavebnímu průmyslu materiál. Převaha sezónních příčin tohoto vzrůstu je také zřejmá z okolnosti, že nezaměstnaných přibylo dle podrobných statistik daleko více v okresech neprůmyslových než v průmyslových střediscích. Vzhledem k počtu nezaměstnaných v září minulého roku, který činil 228357 osob, je letos v téže době v republice nezaměstnaných o 251555 více. Je to přírůstek více než 100%. Přírůstek mezi měsíci srpnem a září roku loňského činil 13317. Je tedy absolutně o 5643 osoby menší, relativně však vzhledem k letošnímu vyššímu úhrnu nezaměstnaných je větší, než přírůstek nezaměstnaných za stejnou dobu roku letošního. Podle jednotlivých oborů podnikatelských je nejvíce nezaměstnaných (definitivní data za srpen 1932, v závorce data za srpen 1931) u nádeníků — 79140 (32307), v průmyslu textilním — 78029 (36412), u skupiny »různá výrobní odvětví« — 52149 (27511), u zpracování kovů — 39476 (22060), v živnostech stavebních — 26629 (14432), v průmyslu sklářském — 26611 (11421), v zemědělství a lesnictví — 20815 (9450), v hornictví 19590 (3927) atd. Z těchto čísel vidíme, že i v jednotlivých oborech podnikatelských vždy proti stejnému měsíci roku 1931 přibylo v srpnu t. r. zhruba více, než jednou tolik nezaměstnaných. Příznivou výjimku z těchto vyjmenovaných podnikatelských oborů nejvíce nezaměstnaností stižených tvoří obor zpracování kovů a obor živností stavebních, kde přírůstek proti stejnému měsíci roku minulého není cele stoprocentní. Nepoměrným vzrůstem počtu nezaměstnaných však zaráží hornictví, kde počet osob bez zaměstnání vzrostl proti roku loňskému skoro pětkrát. Skutečnost tato jistě souvisí s poklesem těžby kamenného uhlí, jehož bylo v srpnu r. 1931 vytěženo 1057230 tun, letos za stejnou dobu však jen 870353 tuny. Počet nezaměstnaných uchazečů o práci (bez učňů) byl absolutně největší na západě republiky a klesal tím více, čím se jednalo o zemi východněji ležící. Činil v srpnu t. r. (v závorce v srpnu roku 1931) v zemi České 284760 osob (154688), v zemi Moravskoslezské 126108 osob (48977), na Slovensku 47603 osoby (9908) a na Podkarpatské Rusi 1389 osob (272). Relativní vzrůst počtu nezaměstnaných mezi srpnem r. 1931 a srpnem r. 1932 podle zeměpisného položení jednotlivých zemí je však v poměru opačném. Je největší na východě a klesá postupně v zemích na západě. V Čechách činil přírůstek 84,1%, na Mor. a ve Slezsku 157,5%, na Slov. 350,2% a na Podkarp. Rusi 410,7%. Na 1000 nezaměstnaných osob připadalo v srpnu r. 1932 137,0 nezaměstnaných, v srpnu roku loňského раk 63,9 nezaměstnaných. Připadá tedy letos v srpnu na 1000 zaměstnaných v souhlase se vzrůstem absolutního počtu nezaměstnaných o 114,3% více osob bez práce, než jich připadalo ve stejné době roku loňského. — Podle povolání připadalo neumístěných uchazečů (bez učňů) 31. srpna 1932 na povolání ve volné přírodě (t. j. zemědělství a lesnictví, průmysl kamenný, zeminný a hlinařský, živnosti stavební a nádeníci) 29,8% z celkového počtu neumístěných uchazečů, na ostatní povolání pak připadalo 70,2% z celkového počtu neumístěných. V srpnu roku loňského bylo 28,2% z celkového počtu neumístěných, ve skupině povolání ve volné přírodě, 71,8%, ve skupině ostatních povolání. Jeví se tedy v tomto směru letos oproti roku loňskému malý posun v neprospěch povolání ve volné přírodě. — Podle pohlaví bylo 31. srpna 1932 neumístěných ženských uchazečů 26,5% z celkového počtu, dne 31. srpna 1931 pak bylo ženských neumístěných uchazečů 28,7%. Letos je tedy 31. srpna v celkovém počtu neumístěných uchazečů relativně méně žen, než jich bylo roku minulého.
Podporované osoby. Počet nezaměstnaných podporovaných prostřednictvím odborových organisací činil k 31. srpnu t. r. 172118 osob a byl tedy vzhledem k počtu podporovaných osob 31. čce t. r. o 4589 (t. j. o 2,74%) větší, vzhledem k počtu podporovaných osob 31. srpna minulého roku pak o 85857, t. j. o 99,53%.
Volných míst bylo letos na konci srpna 11982, 31. srpna roku minulého 12482; by] tedy letos patrný pokles volných míst proti roku loňskému relativně o 4,01% z celkového počtu volných míst dne 31. srpna 1931. Z volných míst připadala letos 3304 místa na povolání ve volné přírodě (loni 4321) a 8678 (loni 8161) míst na ostatní povolání. Z dat těchto je zřejmé, že nabídka míst ve skupině povolání ve volné přírodě poklesla, kdežto ve skupině ostatních povolání o něco (asi o 6%) stoupla. Pokud se týče poměru volných míst k počtu neumístěných uchazečů připadalo ve skupině povolání ve volné přírodě letos v srpnu na 100 volných míst neumístěných uchazečů 4151,3, loni v téže době 1396,2. Ve skupině ostatních povolání letos 3718,6 neumístěných uchazečů, loni 1881,1. I z těchto čísel možno jasně poznati, že vzhledem k roku min. zhoršil se nápadně poměr mezi neumístěnými uchazeči a volnými místy v neprospěch posledních.
Práce přes čas byla, jako tento rok stále, i v září nepatrná. Obnášela 50415 hodin přes čas skutečně pracovaných oproti 52813 hodinám v srpnu. Vzhledem k hodinám pracovaným přes čas v září roku minulého, kdy počet těchto hodin činil 583456, je letos patrný ohromný pokles. Letošní počet hodin v září přes čas pracovaných nečiní ani celou desítinu počtu hodin pracovaných přes čas za stejnou dobu roku loňského. Skutečnost tato je průvodním úkazem všeobecné nezaměstnanosti a jeví se i v poklesu počtu závodů, jimž bylo dáno povolení práce přes čas (počet těchto poklesl z 346 v září roku loňského na 39 v roce 1932), i poklesem zaměstnanců přes čas pracujících, jichž počet činil za září roku loňského 16968, letos však jen 2083 (poklesl tedy o 14885 zaměstnanců).
Stávky a výluky. Rozsah stávkového hnutí za září t. r. byl nejnižší z letoš. roku. Stávkujících bylo v září t. r. 2175, v srpnu 2920, t. j. o 745 více než v září. V září r. 1931 bylo stávkujících 1899, t. j. o 306 méně než ve stejném období letos. Zameškaných dnů (spolu se zameškanými dny osob nepracujících v důsledku stávek a výluk, jichž počet činil v září t. r. 72) bylo v září t. r. 13169 proti 17147 v měsíci předcházejícím a 24806 v září 1931. Ztráty na mzdách činily v září tohoto roku 383369 Kč, v srpnu 515459 Kč a v září roku minulého 745756 Kč, t. j. o 362287 Kč více než letos. Povšimneme-li si tedy dat o počtu stávkujících v září 1932 a dat o tomto počtu stávkujících ve stejném měsíci roku 1931 ve spojení s daty o ztrátě pracovních dnů za tato jednotlivá období, jakož i ve spojení s daty o ztrátách na mzdách, zjistíme, že letos v září stávkovalo sice více zaměstnanců, ale průměrně kratší dobu a s menšími ztrátami na mzdách, než ve stejném měsíci roku minulého. — Z 33 celkem letos v září zaznamenaných stávek (výluk v září t. r. nebylo) připadla skoro polovina (16) na živnosti stavební; ostatní případy byly roztříštěné. — Požadavkem stávku odůvodňujícím bylo většinou zvýšení mezd.

Citace:

Poměry pracovní. Všehrd. List československých právníků. Praha: Spolek českých právníků „Všehrd“; Český akademický spolek „Právník“, 1933, svazek/ročník 14, číslo/sešit 3, s. 99-101.