NPD documents search: Soudní síň, 3 (1926)

Č. 6523.

Vzorky. — Administrativní řízení: * Posudek znalců, vyžádaný podle § 22 cís. pat. ze 7. prosince 1858 č. 237 ř. z. (zák. o ochraně vzorků), poskytuje úřadu toliko skutkový základ pro jeho výrok o zásahu do vzorkového práva. Posouditi, která skutková podstata jest rozhodná, a jak ji sluší právně hodnotiti, jest vyhrazeno kognici rozhodujícího úřadu samého. Ustanovení třetí věty cit. § 22 nebrání tudíž straně, aby v řízení odvolacím namítala, že úřad I. stolice na základě znaleckého posudku dospěl k nesprávnému závěru právnímu.
(Nález ze dne 2. května 1927 č. 9296).
Věc: Jan Z. ve V. (adv. Dr. Vikt. Popper z Prahy) proti ministerstvu obchodu (odb. r. Jan Frič, za zúč. Hynka H. adv. Dr. Emil Kafka z Prahy) o porušení práva na vzorek.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro vady řízení.
Důvody: Podáním z 21. ledna 1925 požádal st-l magistrát hl. m. Prahy, aby zavedl proti Hynku H. v Praze řízení na ochranu vzorku č. 40228 (spodek knoflíku) zapsaného dne 14. prosince 1923 u obch. komory v Liberci a vzorku č. 40542 (2 svršky knoflíku) zapsaného u téže komory dne 24. března 1924 podle cís. patentu ze 7. prosince 1858 č. 237 ř. z. a navrhoval složení kauce 1000 Kč, potrestání Hynka H. pro přestupek porušení vzorku, zápověď dalšího rušení vzorkových práv, zabavení padělaných knoflíků a přisouzení útrat sporu. Dne 24. ledna 1925 byly u Hynka H. zabaveny stejnokrojové knoflíky vyrobené z bílého kovu a opatřené iniciálkami Č. S. a to 4 tucty plášťových knoflíků, 15 tuctů knoflíků rukávových a 12 tuctů knoflíků blůzových. Dne 16. dubna 1925 slyšeni znalci Richard L., ředitel W-ových závodů a kapitán Ludvík R. seznali v podstatě, že knoflíky, o nichž tvrdil st-l, že porušují jeho chráněné vzorky, liší se od těchto v následujících směrech: — —
Rozhodnutím magistrátu hl. m. Prahy ze 7. dubna 1925 byly návrhy st-lovy zamítnuty a zabavené zboží uvolněno. V důvodech uvedeno toto: »St-l má chráněny pouze dvě části knoflíků, ne knoflík jako celek. Nelze tudíž ani dosti posouditi, zdali a v jaké míře hotovými výrobky vůbec může jeho právo býti porušeno. Než nehledě k tomu bylo souhlasnými posudky znalců zjištěno, že knoflíky, které prodával Hynek H. a které byly zabaveny, liší se v tvaru příslušných částí od vzorků chráněných zápisy úvodem dotčenými, což ostatně i úřad sám dříve při otevření vzorku konstatoval. Chráněné vzorky mají svršky více ploché, zabavené zboží vysoko vypouklé, event. polovypouklé, spodek chráněných vzorků jest jinak vyzdoben a jest větší než spodek vzorku zabaveného a také kdyby z obou součástí chráněných zhotoven byl hotový knoflík, forma tohoto knoflíku byla by odlišná od zboží zabaveného. Mimo to zboží zabavené má svršek vesměs hladký, kdežto jeden svršek chráněný jest desinovaný a má obrysy písmeny Č. S. na povrchu vypouklé. Žaloba ostatně neuvádí, který z obou svršků byl napodoben. Tyto odchylné znaky jsou po názoru úřadu zřejmě takovými, že totožnost při podobnosti zevní formy výrobků jest vyloučena a nepotřebuje tudíž úřad žádných dalších důkazů; zejména jest nerozhodnou i otázka, zda týmž nástrojem lze zhotoviti knoflík buď ve formě ploché neb vypouklé z polovýrobku, jímž jest chráněný vzorek.«
V odvolání proti tomu podaném uvedl st-l, že se brání proti zásahu do svého práva chráněného zápisem vzorku toliko pokud jde o svršek knoflíku hladkého s vtlačenými písmenami a že tedy spodek knoflíku vzorkem chráněný a dále svršek se zrnitým (desinovaným) povrchem nepřichází v daném případě vůbec v úvahu. Co do věci samé vytýkal jmenovitě, že přihlášeným vzorkem chránil způsob provedení povrchu knoflíků, jehož úpravou mělo býti zabráněno trhání látky a okrajů dírek. Podle výpovědi znalců liší se však zboží pozastavené od chráněných vzorků toliko tím, že jest vypouklé, tudíž jedině co do rozměrů.
Výnosem z 23. července 1925 nevyhověla zsp v Praze tomuto odvolání z důvodů rozhodnutí I. stolice. — —
Nař. rozhodnutím zamítl žal. úřad další odvolání s poukazem na důvody I. stolice a dodal toto: »Znalecký posudek předepsaný § 22 vzor. zák. jest formálně správný; není ani nejasný ani nedostatečný, to mlčky uznal i st-l i jeho zástupce, kteří byli přítomni provedení znal. důkazu. Mohli činiti námitky, žádati vysvětlivky a vhodnými otázkami účastniti se na výslechu znalců, avšak neučinili tak, návrh jejich, aby byl slyšen znalec o tom, že týmž nástrojem lze zhotoviti knoflík plochý i vypouklý, byl právem zamítnut. Znalci prohlásili, že chráněné vzorky se liší od svršků zabavených knoflíků tím, že chráněné vzorky jsou ploché, kdežto zabavené knoflíky jsou vypouklé. Tímto formelně správným posudkem jest rozhodující úřad vázán. Posudek ten nelze meritorně přezkoumati (§ 22 vzor. zák.) instanční cestou.«
Rozhoduje o stížnosti proti tomuto rozhodnutí podané uvážil nss toto: — — —
Podle § 1 zák. o vzorcích jest rozuměti vzorkem neb modelem každou předlohu vztahující se k tvaru průmyslového výrobku a způsobilou k tomu, aby na takové výrobky byla přenesena. Podle § 12 jest zásahem do práva vzorkového neoprávněné přenesení neb napodobování chráněného vzorku. Jde-li o srovnání dvou vzorků za tím účelem, aby porušení bylo zjištěno, jest úřad povinen podle § 22 zák. vyžádati si úsudek nestranných znalců. Úsudek ten může býti brán v odpor jen pro závady v osobách znalců, nebo pro vady formální; je-li nedostatečný neb nejasný, lze se domáhati jeho doplnění.
Nss uvažuje na tomto zákonném podkladě o tom, jaký jest úkol úřadu povolaného k tomu, aby rozhodl v konkrétním případě o žalobě tvrdící zásah do práva vzorkového, resp. jaký jest poměr kognice zůstavené úřadu k posudku podanému znalci, dospěl k tomuto závěru: Posudek znalců může podle povahy věci poskytnouti úřadu jen skutkový základ pro jeho výrok. Která skutková podstata jest podle zákona rozhodna a jak ji sluší právně hodnotiti, to posouditi jest zůstaveno výhradně kognici úřední. Jest proto také věcí úřadu, aby náležitým formulováním otázek znalcům předkládaných opatřil si od nich vyjádření právě o těch momentech, které jsou podle zákona rozhodné, a toliko takto získaný, odborně technický obsah znaleckého vyjádření může býti pro úřad závazný.
V daném případě znalci vyjadřující se o sporných výrobcícl, vyslovili v podstatě, že chráněné vzorky a zabavené výrobky liší se tím, že chráněné vzorky mají svršky plošší, kdežto zabavené zboží vysoko vypouklé; spodky knoflíků jsou různé. Co do gravury písma jest forma inicialek totožná ve zboží chráněném i zabaveném. Odchylky jsou pranepatrné.
Na základě tohoto posudku zamítla I. stolice žalobu st-lovu v podstatě s odůvodněním, že podle výroku znalců liší se knoflíky prodávané protistranou tvarem od chráněných vzorků. V odvolání z tohoto rozhodnutí vznesl st-l mimo jiné námitku, jejíž podstata jest v tom, že st-l svými přihlášenými vzorky chránil způsob provedení povrchu knoflíku, kterým má býti uvarováno poškozování látky. Smysl této námitky jest možno s hlediska práva vzorkového spatřovati jen v tom, že vlastní podstata chráněného vzorku, t. j. ta technická myšlenka, jejíž ochranu si st-l zajistil, byla právě v tomto provedení svršku knoflíků a nikoliv ve větším neb menším vyklenutí knoflíkového svršku.
Nss nemohl dáti za pravdu zástupci žal. úřadu, pokud při veř. úst. líčení tvrdil, že tato námitka jest nepřípustná, ježto v ní sluší spatřovati změnu žalobního petitu. Po názoru nss-u, sluší v námitce této viděti výtku, že žal. úřad dospěl na základě posudku znalců k nesprávnému závěru, když přes to, že znalci vyslovili, že provedení svršku knoflíků jest stejné, uznal, že nebylo do st-lova práva zasaženo. Námitku tohoto druhu nelze uznati ani jako formelně nepřípustnou, ani jako zřejmě bezpodstatnou, uváží-li se, — jak bylo již svrchu podotčeno —, že jest jedině kognici rozhodujícího úřadu vyhrazeno, aby na podkladě skutkového základu znalci zjištěného posoudil dosah a rozsah ochrany vzorku. Bylo proto věcí odvolací stolice, aby k takto formulované výtce zaujala právní stanovisko. Úřad II. stolice omezil se však na to, že se odvolal na důvody stolice I., žal. úřad pak spokojil se s tím, že poukázal na posudek znalců, že zboží zabavené liší se od chráněných vzorků svojí vypouklostí. — Tím ovšem nebyla postižena podstata uvedené námitky, jež tkví v tom, že nikoliv míra vypouklosti, nýbrž způsob provedení povrchu jest vlastním předmětem ochrany, již si st-l zajistil svými do vzorkového rejstříku zapsanými vzorky.
V tom však, že žal. úřad k této relevantní námitce st-lově nezaujal právní stanovisko, spočívá podstatná vada, jak ji má na mysli § 6 zák. o ss.

Citace:

Exekuce. Soudní síň. Illustrovaný týdenní zpravodaj vážných i veselých soudních případů. Praha: Vydavatel Ing. Josef Buchar, 1926, svazek/ročník 3, číslo/sešit 27, s. 328-328.