Č. 5757.

Samospráva obecní (Čechy): I. Zcizení části kmenového
jmění obecního je přípustno, dostane-li se obci za zcizenou část kmenového jmění rovnocenného ekvivalentu. — II. Ekvivalentem tím není jenom vlastní kupní cena, ale jsou jím i jinaké výhody, jichž obec zcizením získá.
(Nález ze dne 9. června 1926 č. 12.105.)
Věc: Městská obec J. H. (adv. Dr. Jos. Neumann z Prahy) proti zemskému správnímu výboru v Praze o schválení trhové smlouvy. Výrok: Nař. rohodnutí se zrušuje pro vady řízení.
Důvody: Trhovou smlouvou ze 12. dubna 1924 prodala stěžující si obec podle usnesení svého obecního zastupitelstva z 22. března 1924
Arnoštu S. a ing. Viktoru K. obecní pozemek čk. .. v J. H, ve výměře
1860 m2 za trhovou cenu 9300 K. Výměrem ze 31. května 1920 odepřela osk v J. H. tomuto prodeji schválení, ježto dospěla k názoru, že cena dle hodnoty ku zcizení určeného pozemku jest v přítomné době zřejmě nepřiměřeně nízkou. Protože jde o opatření stran kmenového jmění
obecního, odůvodněné ustanov. § 96 ob. zř., uložila osk z moci svého
dozorčího práva městské radě, aby o ceně tohoto pozemku, vyžádavši si dříve vyjádření fin. komise obecní, předsevzala náležité šetření a vyvolala o ceně pozemku nové usnesení obecního zastupitelstva.
Rekurs do tohoto usnesení podaný byl nař. rozhodnutím zamítnut.
O stížnosti obce uvážil nss takto:
Obě stolice odepřely zmíněné smlouvě trhové schválení z důvodu, že cena, za kterou st-lka obecní pozemek prodává, jest nepřiměřeně nízkou. Spatřovaly tedy v hospodářském aktu obce prohřešení se proti zásadě vyslovené v § 96 obec. zříz. pro Čechy, že kmenové jmění a statek obecní a jejich ústavům náležející mají býti zachovány a neztenčeny.
Předpis § 96 obec. zříz. o neztenčeném zachování obecního kmenového jmění neobsahuje v sobě zákaz jeho zcizení. Za jakých podmínek
však a za jakou cenu smí býti zcizena část tohoto jmění, o tom není zákonných předpisů. Zajisté bude přípustno v případech, v nichž se obci za zcizenou část kmenového jmění dostává rovnocenného aequivalentu.
Aequivalentem tím nelze však rozuměti zcela úzce toliko úplatu, kterou dává kupec za nabytý díl kmenového statku, nýbrž i jinaké výhody, kterých obec získává. Sluší tedy zkoumati, zdali zcizení obecního pozemku jest dle okolností případu s hlediska zájmů, o něž obci náleží pečovati,
hospodářsky výhodné. Zodpovědění otázky hospodářské účelnosti jest ovšem zjištěním skutkovým ve smyslu § 6 zák. o ss, které jako část skutkové podstaty nss musí vzíti za základ svého rozhodnutí, nejsa povolán zkoumati jeho věcnou správnost. Dle odst. 2 § 6, cit. zák. může býti předmětem přezkoumání pouze řízení, tedy formální vady v tomto odstavci blíže vytknuté, pokud se týče, zdali skutkový závěr žal. úřadu má ve vyšetřených okolnostech řádný a dostatečný podklad. Bylo-li schválení odepřeno, přísluší podle toho soudu také zkoumati, zda úřad ve zjištěných nebo úřadu známých faktických okolnostech měl dostatečný podklad pro logický závěr, že zcizení není s hlediska obecního hospodářství účelné.
Žal. úřad založil své hodnocení hospodářské účelnosti zamýšleného prodeje prostě na tom, že cena 5 Kč za 1 m2 proti nabízené ceně 30 K jest příliš nízkou a že ostatní hospodářské výhody obci z obmýšleného prodeje kynoucí nejsou tak závažné, aby mohly odůvodniti schválení
prodeje. Zkoumaje v mezích svrchu vytčených tento skutkový úsudek žal. úřadu, uvažoval soud takto:
Rozdíl mezi cenou, za jakou obec pozemky hodlá prodati (9300 K) a cenou, jaké by se docílilo prodejem a nejvyšší nabízenou cenu (možno-li prohlášení slyšeného znalce pokládati za závaznou nabídku), činil by 46 500 K. Tento úbytek by zajisté mohl býti na překážku schválení prodeje, kdyby ostatní st-lkou tvrzené výhody ze zamýšleného prodeje jej nevyvažovaly. Jako takové výhody uvádí st-lka, že kupci zřídí (nebo snad již zřídili) na nabytém pozemku průmyslový podnik, který bude zaměstnávati hned z počátku 40, postupně pak až 150 dělníků, že tím
poskytne se výživy četným rodinám a obec že získá značný příjem na přirážkách, že podnik mimo to bude odebírati z obecní elektrárny ročně nejméně 30000 KWh proudu a že vůbec přispěje k rozvoji živností a průmyslu v kraji rolnicky i průmyslově chudém a zanedbaném.
Kdyby výhody tyto st-lkou tvrzené byly jen fiktivní, nebo kdyby nebyly se zamýšleným zcizením v příčinné spojitosti, anebo konečně kdyby hospodářský efekt těchto výhod nevyvažoval cenového rozdílu svrchu uvedeného, byl by ovšem logicky možný závěr, že zamýšlený prodej není
pro obec hospodářsky účelný. Než žal. úřad k okolnostem obcí uplatňovaným nezaujal stanoviska dosti určitého, a není tedy možno posouditi, zda povšechné hodnocení, jímž žal. úřad bez bližšího odůvodnění ony okolnosti označil jako nezávazné, má ve zjištěných aneb úřadu známých
skutkových poměrech dostatečnou oporu. Nedostatkem tímto znemožňuje se nejen stěžující si obci účinná obrana, nýbrž i soudu zkoumání, které jest jeho úkolem. V takovémto nedostatku sluší však opatřovati podstatnou vadu řízení.

Citace:

č. 5757. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 8/2, s. 61-63.