NPD documents search: Právník, 62 (1923) - Novodobý rozvoj trestního zákonodárství v Rusku

З6
Darováni nebo smlouva ve prospěch třetího?

Žalobě o vyplacení 4000 Kč jako otcovského podílu, jehož vyplacení převzala žalovaná strana na místo otce žalující strany před postupem nemovitostí otcových, bylo ve všech třech stolicích vyhověno.
Důvody I. soudce: Podle výsledku průvodního řízení vzal soud za prokázáno, že otec žalující i žalované strany sezvav žalobce a žalovaného u jich přítomnosti prohlásil, že postoupí chalupu žalovanému, když tento vyplatí žalobci 4000 Kč. Žalovaný s tím souhlasil a prohlásil, že žalobci částku tu vyplatí, až se ožení, s čímž žalobce souhlasil. Z celého jednání jest zjevno, že otec před smrtí svou chtěl postoupiti svůj nemovitý majetek žalovanému, avšak současně též splniti povinnost jemu jako otci příslušející, totiž žalobci (rovněž svému synu) poskytnouti dědický podíl.
Žalovaný převzal výslovné splnění povinnosti této a stanovu i dobu splnění, s čímž žalobce souhlasil. Jedná se proto o záměnu v osobě zavázaného, tudíž o assignaci (§ 1400, 1401 obč. z.), při níž na místo otcovo plniti dědický podíl vstoupil žalovaný. — Nelze tu mluviti o darování bez skutečného odevzdání a není třeba formy notářského aktu (§ 883 o. z.). Dotyčné ujednání stalo se několik dní před postupem nemovitostí, nebylo předmětem ujednání obsaženého ve snímku ze spisu notářského a neobsahuje zamlčení postupní ceny a není jednáním neplatným.
Důvody II. stolice: Nesprávné jest tvrzení odvolání, že ujednání stran mělo prohlášeno býti neplatným, poněvadž šlo o zamlčení poplatného jednání. V ustanovení § 84 zák. z 9. února 1850 č. 50 ř. z. ustanoveny jsou pouze trestní následky přestupků proti poplatkovým předpisům, avšak není tam vysloveno, že jednání samo by bylo neplatné. Nelze tedy ustanovení § 879 obč. z. na tento případ použíti a nemá zamlčení poplatného jednání na platnost právního jednání vlivu.
Notářského spisu nebylo třeba z důvodu toho, že prý šlo o darování bez skutečného odevzdání. Žalovaný přec nemohl zmenšiti své jmění (§ 938 obč. z.), kterého ještě neměl, aby z liberality rozmnožil jmění žalobcovo, nýbrž přejímal jmění proti splnění závazku, mezi nimiž bylo, že měl žalobci zaplatiti 4000 Kč. O smlouvě darovací mezi žalobcem a žalovaným nemůže býti řeči a mohla by tato přijíti v úvahu pouze v poměru mezi postupujícím otcem a žalobcem. Úmluvu, o kterou jest opřen žalobní nárok, posoudili jest podle ustanovení § 881 obč. z. nového znění podle novely III § 106, neboť jeví se příkazem, který dal postupující otec žalovanému, který proti tomu, že převzal živnost, zavázal se žalobci vyplatiti zažalovaný peníz. Převzal tím na místě otcově splniti zákonný nárok žalobcův jednak na zaopatření a jednak vyplatiti mu, jak prvý soud zjistil, otcovský podíl.
Důvody nejv. soudu: Ze zjišitění I. soudu, že částka 4000 Kč, poukázaná otcem k výplatě žalobci žalovaným, byla doplněním otcovského podílu žalobcova oproti ceně nemovitosti postoupené žalovanému, plyne jasně, že nešlo o žádné darování a též o žádné uspořádání majetkových poměrů mezi manžely (§ 1217 obč. z. jud. č. 166) a že tedy notářského spisu ku platnosti tohoto poukazu nebylo třeba. Ani ustanovení §§ 84 a 86 popl. zák. nemůže se žalovaný dovolávati právem a neplatnost sporného ujednání z něho dovozovati. I kdyby cena postupní v pozdější listině postupní byla nesprávně nízko udána, aby stát byl zkrácen na poplatcích, tož § 86 popl. zák. prohlašuje za neplatnou pouze listinu z důvodů poplatkových, nikoli samo právní jednání jí stvrzené, jež dlužno posuzovati podle § 916 obč. z. V tom směru podle skutkového zjištění nelze pochybovati o tom, co strany v tomto případě měly na mysli a co zamýšlely.
Rozhodnutí nejvyššího soudu ze dne 31. května 1922 čj. Rv-I 179-22-1.
Dr. Jan Baxa.

Citace:

V. B. Ž.. Soudní síň. Illustrovaný týdenní zpravodaj vážných i veselých soudních případů. Praha: Vydavatel Ing. Josef Buchar, 1926, svazek/ročník 3, číslo/sešit 38, s. 460-460.