NPD documents search: Právní prakse, 4 (1939-40)

Výpověď pojistky.

Náš čtenář se dotazuje: Budova byla pojištěna proti požáru. Byla zcizena. Nabyvatel vypověděl pojistku. Počítá se jednoměsíční výpovědní lhůta podle § 65 zák. o pojistné smlouvě ode dne
a) sjednání smlouvy.
b) schválení smlouvy podle vlád. nař. z 9. října 1938, č. 218 Sb. z. a n., nebo
c) ode dne vkladu do pozemkových knih?
Čtenář poukazuje při tom na názor »Pojistného praktika« 6/III str. 67, podle něhož výpovědní lhůta se počíná ode dne »zcizení« (»ujetí se držby«), a podle něhož toliko odepření schválení okresním úřadem má ten význam, že jak zcizení, tak i výpověď se stanou neplatnými, čili jakási rozvazovací výminka.
K tomuto pouze zdánlivému problému jest uvésti:
1. § 65 zák. o pojistné smlouvě má totožná ustanovení v našem zákoně č. 145/1934 Sb. z. a n., jako byla obsažena ve stejně označeném předpise rakouského zákona 501/ 1917 ř. z. Možno tedy pro výklad použíti i judikatury rakouské.
2. V § 64 zák. o pojistné smlouvě se stanoví, že zcizí-li pojistník pojištěnou nemovitost, přecházejí práva a povinnosti z pojistné smlouvy na nabyvatele, zcizitel však ručí solidárně s nabyvatelem za pojistnou prémii za dobu předtím, než pojišťovna zvěděla o zcizení. Má proto býti zcizení neprodleně oznámeno pojišťovně.
V § 65 je upravena jednak jednoměsíční výpověď pojišťovny, pro kterou běží lhůta od doby, kdy se pojišťovna dozvěděla o zcizení a jednak v odst. 2 výpověď nabyvatelova, která může býti nabyvatelem dána do 1 měsíce po tom, kdy se nabyvatel uvázal v držbu pojištění nemovité věci, a nevěděl-li o pojištění, tedy od dne vědomosti. Zákonodárce zřejmě měl na mysli, že v držbu se uváže nabyvatel později, než vznikl platně titulus aquirendi, nejdříve však v době, kdy takový titulus platně vznikl. Nikoli tedy předtím. 3. Schvalování upravené ve vl. nař. č. 218/38 Sb. z. a n. znamená odkládací výminku, nikoli výminku rozvazovací. Stanoví-li se, že »k smluvnímu zcizení jest zapotřebí souhlasu okresního úřadu« a že »právní jednání jsou bez úředního souhlasu neplatná«, znamená to, že titulus pro nabytí není potud platný (účinný), dokud nebylo právní jednání schváleno. Zcizení tedy není platné, dokud schválení nebylo uděleno, a proto také lhůta k výpovědi pojistného poměru do té doby nezačala běžeti a výpověď daná před tím, než je jisto, že zcizení se stane účinným, může míti jen ten význam, že sama tato výpověď se stane účinnou až tehdy (tedy pod odkládací výminkou), bude-li zcizení schváleno.
Z toho plyne pak odpověď na čtenářovu otázku:
a) od sjednání smlouvy vyžadujícího úředního schválení lhůta k výpovědi podle § 65, odst. 2 zák. o pojistné smlouvě neběží;
c) rovněž tak ne ode dne vkladu do pozemkových knih, poněvadž tímto vkladem se sice nabývá vlastnictví, avšak naturální vlastnictví mohl nabyvatel získati dříve, a proto také mohl již dříve »ujmouti se držby pro sebe sama«;
b) lhůta k výpovědi podle § 65, odst. 2 zák. o pojist. smlouvě počíná tedy běžeti, ujal-li se nabyvatel držby ještě před udělením schválení, teprve dnem, kdy schválení bylo uděleno, a ujal-li se držby později, tedy teprve dnem ujetí se držby. V tomtéž smyslu rozhodl také rakouský nejvyšší soud ve Vídni 23. XII. 1931, č. 10 b) 1081/31, Veroffentlichungen des Bundesministeriums für Inneres und Unterricht betreffend die Vertragsversicherer 1932, str. 40, Horn, Pojistné právo, str. 392.

Citace:

Výpověď pojistky. Právní prakse, měsíčník československých právníků. Praha: Právnické knihkupectví a nakladatelství V. Linhart, 1939-40, svazek/ročník 4, s. 143-144.