Č. 8123.

Učitelstvo: Předpis § 198 zák. č. 103/26 o převodu do nových platů při reaktivaci platí důsledkem § 17 zák. č. 104/26 také při reaktivaci učitele veřejné školy národní.
(Nález ze dne 24. září 1929 č. 24079/27.)
Věc: Marie Š. v T. proti ministerstvu školství a národní osvěty o zařazení podle zák. č. 104/26.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: St-lka je ve školní službě od 20. listopadu 1908; od 1. září 1923 byla zatímní odbornou učitelkou měšťanské školy v N. Rozhodnutím zšr-y mor. z 5. června 1925 byla z příčin zdravotních dána koncem srpna 1925 na dočasný odpočinek a byly jí vzhledem k 191eté vpočítatelné době služební vyměřeny pens. požitky a to výslužné 7148 Kč 06 h a jednotný drah. přídavek 3206 Kč 40 h. Rozhodnutím zšr-y z 22. února 1926 byla st-lce podle čl. 2 zák. 251/22 ke dni jejího ustanovení na občanské škole, t. j. k 1. září 1923 započtena 3 léta pro výměru vyšších služebních požitků a byly jí příslušné požitky poukázány. Důsledkem toho byly jí také poukázány zvýšené odpočivné požitky ročně 7765 Kč místo dosavadních 7148 Kč 06 h.
Rozhodnutím ze 17. ledna 1927 povolila zšr, aby st-lka byla vzhledem k jejímu zdravotnímu stavu od 1. února 1927 ve školní službě reaktivována. Ošv v U. ustanovil ji od 1. února 1927 zatímní odbornou učitelkou na občanské škole v T., načež jí zšr výnosem ze 14. února 1927 poukázala příslušné požitky a to služné dle 6. stupně ročně 18780 Kč, činovné ročně 3360 Kč s tím, že přestup na občanskou školu dne 1. září 1923 spadá do 18. roku započítatelné služ. doby a že při splnění zákonných podmínek další zvýšení požitků nastane 1. ledna 1929.
Proti tomuto výnosu podala st-lka námitky z 18. března 1927, v nichž se domáhala toho, aby byla ke dni reaktivace, t. j. k 1. únoru 1927 zařazena do 6. stupně se zbývající dobou 1 roku 6 měsíců, tak že nárok na 7. stupeň nastane již 1. srpna 1928. K odůvodnění uvedla, že převod do nových platů podle zák. č. 104/26 má ve smyslu § 17 odst. 1 tohoto zák. býti proveden podle § 198 zák. č. 103/26 a že v den přeložení na dočasný odpočinek, t. j. 31. srpna 1925 činila její započítatelná doba služební od 20. listopadu 1908 do 31. srpna 1923 16 r. 9 měs. 11 dní, k tomu vál. půlletí 2 r. 6 měs., celkem 19 r. 3 měs. 11 dní, tedy zaokrouhleně podle § 38 odst. 2 zák. č. 104/26 19 roků 6 měsíců.
Námitkám těmto zšr rozhodnutím z 23. března 1927 nevyhověla. —
Proti tomu podala st-lka odvolání, které bylo nař. rozhodnutím zamítnuto.
O stížnosti nss uvážil:
Mezi stranami není sporno, že st-lka při své reaktivaci dne 1. února 1927 měla 19 r. 3 měs. a 11 dnů služ. doby rozhodné pro stanovení výše služného a že jí náleží služné podle 6. stupně; na sporu je toliko, zda onu služ. dobu sluší podle § 38 odst 2 zák. č. 104/26 zaokrouhliti na 19 roků a 6 měsíců, zda tudíž st-lce náleží příští zvýšení služného již za 1 1/2 roku počítajíc od 1. února 1927, anebo zda zaokrouhlení to nemá nastati. Žal. úřad zastává názor, že předpisu § 38/11 uč. zák. nelze na daný případ použiti, leč neprávem.
Je sice pravda, že § 38 uč. zák. je zařazen v dílu V. který obsahuje »přechodná ustanovenk a že předpis § 38/11 v prvé řadě platí protony učitele, kteří jsouce v den účinnosti zák. č. 104/26 v akt. službě se tímto dnem převádějí do nových platů tohoto zák. Nelze však přehlédnouti, že i zák. č. 104/26 — jak zřejmo z četných ustanovení — je vybudován na zásadě parity se zaměstnanci státními, že podle § 17 zák. č. 104/26 platí pro učitele ustanovení služ. pragmatiky profesorské č. 319/17 ř. z. se změnami a doplňky vyplývajícími ze zák. č. 103/26, že dále služ. pragmatika z r. 1917 obsahovala též předpisy o požitcích a o době nápadu jejich (§§ 51, 53,83 a j.), kteréžto předpisy byly ustanoveními zák. č. 103/26 změněny, resp. doplněny (arg. § 214 odst. (2) zák. č. 103/26); proto nutno důsledkem § 17 zák. 104/26 vztahnouti na učitelstvo také předpis § 198 plat. zák. č. 103/26, podle něhož »zaměstnanci v trvalé nebo dočasné výslužbě se převedou při reaktivaci do nových platů podle pravidel pro převod do nových platů ,(§§ 166 až 197)«, tedy také podle pravidla § 197 odst. 2 zák. 103/26, který obsahuje analogický předpis jako § 38 odst. 2 zák. 104/26.
Ustanovení o zaokrouhlení služ. doby (§ 197 odst. 2) platí tedy taky pro případ reaktivace pensionovaného nebo kvieskovaného státního zaměstnance; proto nutno z úvah právě předeslaných stejné zaokrouhlení služ. doby, jak je nařizuje § 197 odst. 2 zák. č. 103/26, resp. § 38 odst. 2 zák. č. 104/26, provésti také při reaktivaci učitele, tedy také v případě st-lky.
Pak ovšem nutno služ. dobu st-lčinu ke dni reaktivace (1. února 1927) čítati na 19 roků 6 měsíců, takže st-lka ukončí předepsané tři roky pro postup do 7. stupně již 31. července 1928. Je tedy opačný názor žal. úřadu nesprávný a bylo nař. rozhodnutí zrušiti podle § 7 zák. o ss, aniž mohl nss — když žal. úřad důsledkem svého shora uvedeného názoru sám otázkou tou se nezabýval — zkoumati, zda st-lce přísluší 7. stupeň platu od 1. srpna 1928 anebo zda předpis § 22 zák. č. 104/26 má za následek, že jí tento stupeň by náležel až od 1. října 1928.

Citace:

Č. 8123. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa, 1929, svazek/ročník 11/2, s. 158-159.