Č. 7859.


Učitelstvo (Slovensko): Jaký význam má nesložení nostrifikační zkoušky podle zák. č. 276/20 pro přípustnost propuštění učitele ze služby?
(Nález ze dne 6. dubna 1929 č. 6572.)
Věc: Jan B. v B. (adv. Dr. Lad. Wopršálek z Prahy) proti referátu ministerstva školství a národní osvěty v Bratislavě o propuštěná ze služby učitelské.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Nař. rozhodnutím vyslovil žal. úřad, že st-l, poněvadž dosud nesložil nostrifikační zkoušku, předepsanou zákonem č. 276/20, nemá náležité kvalifikace k zastávání učitelské služby na veř. školách v republice čsl. ve smyslu § 133 zák. čl. XXXVIII: 1868, resp. § 1 služ. pragmatiky učitelské, platné zásadně pro učitelstvo ludových a měšťanských škol dle § 17 zákona 104/26. V důsledku toho a ve smyslu vyn. min. škol. z 5. srpna 1920 propustil žal. úřad st-le dnem 31. března 1927 ze státní školské služby na Slov. bez nároku na jakékoliv zaopatřovací požitky a zastavil mu tímto dnem veškeré požitky.
O stížnosti uvážil nss takto:
Normy, na které se nař. rozhodnutí odvolává, mají tato ustanovení:
1. Podle § 133 zák. čl. XXXVIII: 1868 »mají způsobilost k úřadu učitelskému jenom ti; kdož vykonali celý učebný běh na veř. ústavě učitelském a složivše předepsané zkoušky, nabyli vysvědčení učitelského; anebo třebas nevykonali takovýto běh učebný, přec na veř. ústavě učitelském s úspěchem vykonali jak teoretickou tak praktickou zkoušku....«
2. Podle § 17 zák. č. 104/26, který podle svého § 47 odst. 1 nabyl účinnosti 1. ledna 1926, »uvádějí se ustanovení služ. pragmatiky učitelské (zák. č. 319/1917 ř. z.) .... zásadně v platnost pro učitelstvo obecných a občanských škol...« a byla vláda zmocněna, »aby předpisy tyto, pokud potřebí, nařízením přizpůsobila zvláštním potřebám služby na obecných a občanských školách.« Zákon č. 104/26 platí podle svého § 1 odst. 1 mimo jiné pro učitele státních škol obecných a občanských. Zmocnění podle cit. § 17 zák. 104/26 použila vláda vydáním vl. nař. č. 162/28, které má účinnost od 1. ledna 1926.
3. Podle § 1 služ. pragmatiky z roku 1917 a § 1 vl. nař. 162/28 smí býti učitelem ustanoven jen čsl. státní občan ...., který je úplně způsobilý plniti povinnosti učitelského úřadu ....« »Kterým požadavkům má učitel vyhověti, pokud jde o .... odborné předběžné vzdělání a určité zkoušky, budiž posuzováno podle předpisů, platných v této věci...«
4. Podle zák. č. 276/20 nabyla dnem 3. května 1920 (arg. § 5) na Slov. platnosti zákonná ustanovení o zkouškách způsobilosti učitelské pro školy obecné a měšťanské v Čech., na Mor. a ve Slez. (§1). Podle § 3 téhož zák. »učitelé, kteří nabyli diplomu na maďarských ústavech učitelských byli přijati do služby učitelské v republice čsl. a působí na Slov. na lidových nebo měšťanských školách, jsou povinni podrobiti se nejpozději do 31. prosince 1923 zvláštní zkoušce způsobilosti z jazyka vyučovacího ....« Podle § 6 téhož zákona uloženo ministru škol., aby zákon provedl a byl min. zmocněn, aby vydal podrobná ustanovení o zkouškách způsobilosti.
5. K provedení zák. byl vydán výn. min. škol. z 5. srpna 1920 č. 29985,Věstník II., č. 88 str. 407; výnos ten mimo jiné stanoví, že »učitelé, kteří se v předepsané lhůtě ke zkoušce nepřihlásí, nevyhověli § 3 zák. a budou ze služby školní propuštěni.« »Učitelé, kteří by zkoušku do 31. července 1923 nevykonali s úspěchem, mohou: sice zůstati na svých působištích, ale musí se do roka podrobiti zkoušce znovu; ukáže-li se při tom opětně nedostatečný výsledek zkušební, záležeti bude na rozhodnutí min-a, má-li se dovoliti, aby takový učitel dále konal službu provisorní aneb byl odstraněn z učitelství.«
Stížnost uznává, že st-l nevykonal nostrifikační zkoušky podle zák. 276/20, a nepopírá, že uvedené shora předpisy se na st-le vztahují, stejně nepopírá stížnost správnost stanoviska, ze kterého žal. úřad v nař. rozhodnutí zřejmě vychází, že totiž učitel, který nevyhovuje předpisům zák. č. 276/20, může býti ze služby školní propuštěn; musí proto také nss vycházeti z tohoto právního a skutkového základu.
Stížnost toliko vytýká, že nedostatek nostrifikační zkoušky byl min-u znám již dříve, zejména již, když min-u byla předložena žádost za restringování st-le podle zák. č. 286/24; st-l měl tedy býti restringován a ne po více než 3 letech ve službě ustanoven; jeho zpětuvedení do služby bylo jen proto provedeno, aby mohl ze služby býti pro věc již dávno známou bez nároku propuštěn jen proto, poněvadž jeho žádost na restringování nebyla vůbec vyřízena; min. nemá následkem toho právo, propouštěti st-le podle zák. č. 104/26, když již před tím měl nárok na pensi. Vytýkané okolnosti nejsou však s to, aby způsobily nezákonnost nař. rozhodnutí; neboť shora cit. zákony, zejména zák. 276/20 nemají předpisu, který by nasvědčoval tomu, že povinnost složití zkoušku podle tohoto zák. pomíjí uplynutím určité doby anebo ustanovením ve službě školní, resp. znovuuvedením do služby školní (po skončeném disc. vyšetřování) anebo tím, že u dotyčného učitele nastaly domnělé nebo skutečné předpoklady pro pensionování, po případě pro restringování podle zák. 286/24. Stížnost jeví se tudíž bezdůvodnou a bylo ji zamítnouti, aniž měl nss příčinu zkoumati, zda st-1, nemaje zkoušky podle zák. č. 276/20, skutečně mohl vůbec nabýti nároku na pensionování, resp. na restringování.
Citace:
č. 7858. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1930, svazek/ročník 11/1, s. 567-569.