Pohoršení veřejné.

Pohoršení veřejné.


K pojmu veřejného pohoršení nestačí pouze veřejnost’ místa nebo pouhá přítomnost’ více osob, nýbrž musí tu býti všeobecné nevole celého kruhu obyvatelstva, která byla vyvolána jednotlivými případy trestního jednání. Veřejné pohoršení jest:
1. přitěžující okolností u přečinů a přestupků (§ 263 lit. h.) tr. z.
§ 112 lit. e) voj. tr. z.).
2. Bylo-li veřejné pohoršení dáno při zločinu rušení náboženství, jest přitěžující okolností, která má vliv na výměru trestu (trest těžk. žaláře od 1 do 5 roků (§ 123 tr. z, § 402 voj. tr. z.).
3. Veřejné pohoršení jest podstatným znakem povahy skutkové při jednotlivých přečinech a přestupcích a sice:
a) při uražení církve zákonem uznané, nebo náboženského společenstva, když se někdo při veřejném náboženském úkonu tak neslušně chová, že chování jeho jest s to, způsobiti pohoršení u jiných (§ 300 tr. z., § 560 voj. tr. z.) t. j. že jest způsobilé, aby náboženské city jiných uráželo (rozh. ze dne 23. července 1885 č. 4420, sb. 812);
b) kdo vyobrazením aneb smilným jednáním mravnost neb stud hrubě nebo takovým spůsobem uráží, že to veřejné pohoršení působí (§ 516 tr. z., § 790 voj. tr. z.). Není však třeba, aby veřejné pohoršení hned při spáchaném činu nastalo, nýbrž může býti vyvoláno potomním rozhlášením události osobou uraženou (rozh. ze dne 13. března 1886, č. 14734, sb. 896). Aby skutečně pohoršení nastalo, nevyhledává se nutně, ku skutkové povaze § 516 tr. z., nýbrž dostačí úplně, je-li čin v konkrétním případě způsobilým, pohoršení vyvolati (rozh. ze dne 9. července 1891 č. 6462, sb. 1470).
c) Ženštiny, které svým tělem smilnou živnosť provozují a ve veřejnosti
k nápadnému pohoršení podnět dávají, trestají se úřadem bezpečnostním
vězením od 1 do 6 měsíců (§§ 5 a 4 zák. ze dne 24. května 1885 č. 89 ř. z.). Osnova nového trestního zákona nepřijala pojem »veřejné pohoršení« ve všech případech shora uvedených, nýbrž pouze v případu posledním.
Citace:
VESELÝ, František Xaver. Pohoršení veřejné. Všeobecný slovník právní. Díl třetí. Padělání peněz - pych vodní. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1898, svazek/ročník 3, s. 236-237.