NPD documents search: Boh. adm., 5 (1923), sv. 2

Č. 2654.

Obecní hospodářství: I. Právo stěžovati si instančně do usnesení obecního zastupitelstva o rozpočtu přísluší podle finanční novely obecní jenom voličům nebo poplatníkům v obci. — II. Proto přísluší toto právo politické organisaci v obci jen tehdy, je-li tato organisace poplatníkem v obci.
(Nález ze dne 17. září 1923 č. 10 258.)
Věc: Spolek »Deutsche Nationalpartei, Ortsleitung A.« v Ú. a Dr. Walter v Ú. proti zemskému správnímu výboru v Praze o obecní přirážky.
Výrok: Stížnost, pokud podána byla spolkem »Deutsche Nationa1partei« v O. odmítá se jako nepřípustná; ke stížnosti Dra Waltera M. zrušuje se naříkané rozhodnutí pro vady řízení.
Důvody: Zastupitelstvo města Ú. usneslo se ve schůzi dne 13. říina 1921 konané, po vyjádření finanční komise ke krytí schodku 10 301 485 K v řádném rozpočtu na rok 1921 vybírati tyto přirážky:
a) 63%ní přirážku k činžovní dani domovní vyjma 5%ní daň z domů daně prostých;
b) 331%ní přirážku k dani pozemkové, dani výdělkové všeobecné a dani výdělkové zvláštní a dani rentové, z čehož se vypočítává výnos 9 558 552 K 80 h. Zbytek schodku bude kryt přídělem státních daní, pak zvýšením podílu z dávky ze zábav, přídělem dávky z přírůstku a zvýšenou dávku z piva. Schodek rozpočtu 1 622 621 K pro školy bude kryt přirážkou 17% k činžovní dani domovní vyjma 5%ní daň z domů daně prostých a 5%ní k dani pozemkové, pak všeobecné a zvláštní dani výdělkové a dani rentové.
Výpočet přirážkového procenta stal se na základě výkazu berního úřadu v Ú. z 12. října 1921, dle něhož činily daně toho času předepsané: a) pozemková daň 13 450 K 13 h, b) činžovní domovní daň 607 654 K 52 h, c) výdělková daň všeobecná 842 674 K 57 h, d) výdělková daň zvláštní 1 900 000 K a e) rentová daň 16 000 K, celkem 3 379 779 K 22 h.
Z tohoto usnesení podali st-lé odvolání k osk-i v Ú. toliko pokud jde o výši přirážek. V odvolání tom namítají v podstatě, že sdělení berního úřadu není správné. V uvedených obnosech nejsou obsaženy ony daně, které budou předepsány pro rok 1921, ba ani pro rok 1920, nýbrž výkaz ten obsahuje ony daně, které naposledy byly pravoplatně předepsány. Předpis daní pokročil však ohledně větších poplatníků jen až k roku 1919, ohledně mnohých poplatníků teprve až k rokům 1918, 1917, 1916. Ohledně jednoho velkého poplatníka byla naposledy pravoplatně předepsána daň na r. 1914.
Obnosy výdělkové daně všeobecné a výdělkové daně zvláštní, jež v obecních rozpočtech pro léta 1914—1921 za základ vzaty byly pro výši přirážek obecních, nebyly v nižádném poměru ke skutečné sumě výdělkové daně posledních let, porovnávají-li se s oněmi číslicemi, jež vykazuje státní rozpočet při těchto daních na rok 1919—1921.
Jest zřejmo, že v daném případě základna přirážková pro rok 1921 vzata byla příliš nízko a určeny tedy přirážky příliš vysoko.
Rozpočet na rok 1919 vzal za základ daňové číslice z roku 1917, a výnos přirážek měl činiti 2 315 465 K 59 h, činil však v roku 1919 vskutku 3 649 923 K 78 h, tedy o 1 334 458 K 19 h více.
Zastupitelstvo města Ú. mělo, jak to dělají jiná města, vypočítati základ pro přirážky nikoliv dle posledního pravoplatného předpisu daní, nýbrž obnosem daňovým, jejž lze očekávati.
Toto odvolání předložila městská rada se zevrubnou zprávou z 23. listopadu 1921 osk-i, jež je dne 29. listopadu 1921 spolu s rozpočtem a s poukazem na zmíněnou zprávu města předložila zsv-u k dalšímu schválení.
Vyžádav si souhlas zem. fin. ředitelství v Praze, udělil žal. úřad nař. rozhodnutím obci Ú. povolení k vybírání přirážky 63%ní k činžovní dani domovní a 331%ní k ostatním v roku 1921 v Ú. předepsaným přímým daním, vyjma daň z příjmu a 5%ní daň z čistého výnosu z domů dočasně daně prostých. Zároveň se usnesl, že všechny námitky proti výši usnesených přirážek pro 1921 zamítá jako bezdůvodné. O tom vyrozuměl žal. úřad osk-i v Ú. k dalšímu vyrozumění obce a příslušného berního úřadu. ---
Rozhoduje o stížnosti řídil se nss těmito úvahami:
Nss chrání jen subjektivní práva. Stěžující si »Deutsche Nationalpartei, Ortsleitung A.« mohla by však ochranu subjektivních práv v daném případě pro sebe požadovati jen tehdy, kdyby byla buď voličem nebo poplatníkem v obci C, neboť dle odst. 5. § 6 zákona z 12. srpna 1921 č. 329 Sb. přísluší právo do usnesení ob. zastupitelstva o rozpočtu instančně si stěžovati jen voličům nebo poplatníkům v obci.
Že st-lka tato není voličem, jest jasno, ježto dle řádu volení v obcích republiky čsl. dle zákona z 31. ledna 1919 č. 75 Sb. přísluší právo voliti jen občanům, totiž osobám fysickým jako jednotlivcům, nikoliv však združením politickým jako takovým. Že by však byla tato st-lka poplatníkem v Ú., není ani ve stížnosti, ani ve správním řízení tvrzeno a ze správních spisů nijak nevysvítá.
Nemohla tedy tato st-lka, nejsouc ani voličem ani poplatníkem v obci, vůbec ve svých subjektivních právech býti poškozena. Bylo proto stížnosi její dle § 21 a 2 zák. o ss jako nepřípustnou odmítnouti. Pokud jde o stížnost Dra Waltera M. uvážil soud takto:
Žal. úřad, maje před sebou jednak žádost obce za povolení k vybírání přirážek, jednak podání st-le, označené jako »Berufung« proti usnesení ob. zastupitelstva a rozpočtu, řízené na osk-i, udělil povolení k vybírání přirážek podle usnesení ob. zastupitelstva a zamítl námitky proti němu vznesené jako bezdůvodné.
Z tohoto jeho výroku netoliko není patrno, z jakých věcných důvodů uznal vznesené námitky bezdůvodnými, nýbrž není z něho ani možno poznati, jaké právní stanovisko zaujal žal. úřad k podání st-lovu, zejména zda je považoval za instanční odvolání či jinaký projev st-lův (připomínky nebo námitky) proti usnesení ob. zastupitelstva.
Tím byla nejen straně podstatně stížena právní obrana, jak stížnost právem vytýká, nýbrž jest také soudu znemožněno zákonitost nař. rozhodnutí přezkoumati.
Nař. rozhodnutí trpí proto podstatnou vadou formální a bylo je proto podle § 6 zák. o ss zrušiti.

Citace:

č. 2654. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 5/2, s. 567-569.