NPD documents search: Boh. adm., 7 (1925), sv. 2

Č. 5127.

Domovské právo (Slovensko): I. * Důkaz o přijetí do domovského svazku obce na Slovensku lze provésti nejen úředními doklady, nýbrž také jinými průvody, zejména svědky. — 11. * Přijetím do domovského svazku obce dle § 12 zák. čl. XXII : 1886 nabývá se domovského práva v obci, i když nebyl přijatý ze seznamu příslušníků své dřívější domovské obce vyškrtnut.
(Nález ze dne 16. listopadu 1925 č. 21897).
Věc: Ivan a Etela Cz. v Š. proti ministru s plnou mocí pro správu Slovenska stran státního občanství a domovské příslušnosti.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Obecní výbor velké obce Š. vyslovil v zasedání dne 2. února 1923 konaném, že Ivan Cz. nabyl domovské příslušnosti v obci Š. dle § 12 zk. čl. XXII : 1886 již před 1. lednem 1910. Expositura Krupínského okresního úřadu v Šahách rozhodla výnosem z 3. července 1923, že Ivan Cz., bydlící od r. 1907 v Š. byl dne 1. ledna 1910 domovským právem příslušný do obce Š. a že toto domovské právo sleduji jeho děti, pokud nenabyly samostatně jiného domovského práva. Ministr pro Slov. rozhodnutím z 17. května 1924 zrušil mocí svého dozorčího práva usnesení ob. výboru v Š. z 2. února 1923 a výměr okr. úřadu v Šahách z 1. července 1923 a vyslovil, že Ivan Cz. a jeho dcera Etela Cz., učitelka v Š., nejsou čsl. státními občany a nejsou příslušní do obce Š. Současně prohlášeny byly domovské listy vydané obcí Š. Ivanu Cz dne 6. října 1921 a dne 24. července 1923 a Etele Cz. dne 24. července 1923 za neplatné a bylo nařízeno, aby byli jmenovaní se seznamu příslušníků obce Š. vymazáni.
Rozhoduje o stížnostech do posléz uvedeného rozhodnutí podaných, vycházel nss z následujících úvah:
Usnesení ob. výboru velké obce Š. z 2. února 1922 odůvodněno jest okolností, že v r. 1909 jednáno bylo o tom, aby Ivan Cz. byl podle § 12 zák. čl. XXII : 1886 přijat do svazku obecního, že byl před 1. lednem 1910 do svazku obecního přijat a že toto přijetí do svazku obecního protokolováno nebylo, poněvadž tehdejší notář neměl ve zvyku tyto věci do protokolu o zasedání ob. výboru zapisovati, kteréžto okolnosti vzaty byly za prokázané na základě výpovědi ob. starosty Josefa Z. Expositura okr. úřadu v Šahách uvedla na odůvodnění svého výnosu z 3. července 1923, že jest usnesením ob. výboru v Š. z 2. února 1922, dále protokolem sepsaným o výpovědi hodnověrných osob .. . prokázáno, že přiznána byla Ivanu Cz. před 1. lednem 1910 tehdejším ob. výborem v Š. domovská příslušnost, že však okolnost tato nebyla zapsána do protokolu, který se sepisuje o zasedáních obecního výboru. Žal. úřad opřel svůj výrok o právní názor, že nižší stolice mohly vynésti uvedené výroky, avšak jen, kdyby byli st-lé čsl. státními občany, došel pak závěru, že st-lé čsl. státními občany nejsou. Tento závěr odůvodnil tím, že: a) obecní výbor v Š. jakož i okr. úřad v Šahách zjistily pouze na základě tvrzeni stran podepřeného výpovědmi svědků, že st-lé nabyli domovského práva v Š. před 1. lednem 1910, že však není o tom žádných úředních dokladů, ani žádosti strany ani usnesení ob. výboru a že svědeckým výpovědím soukromých osob nelze přiložiti víry, b) že z ustanovení § 5 č. 2 a § 12 č. 2 zák. čl. XXII : 1886 jest zřejmo, že účinnost přijetí do domovského svazku nové obce může nastati jen tím dnem, kdy osoba, o kterou se jedná, je vymazána ze seznamu příslušníků staré obce. Dokud se tak nestane, jest osoba přijatá do domovského svazku r.ové obce příslušná do obce staré. Tento případ nastal u Ivana Cz., který dle tvrzení představenstva obce V. ze 7. září 1922 byl příslušný domovským právem do obce té a tuto domovskou příslušnost způsobem shora zmíněným neztratil.
Stížnost právem vytýká nesprávnost těchto názorů.
Vývody pod a) uvedenými zastává žal. úřad právní názor, že domovská příslušnost prokázána býti může toliko úředním dokladem. Tento názor by byl jen tenkráte správný, kdyby se opíral o positivní zákonný předpis. Avšak ani zák. čl. XXII. z r. 1886, který v II. oddílu obsahuje předpiisy vztahující se na příslušnost v obci, ani jiný zákon takového předpisu nemá. V důsledku toho — nejsou-li po ruce úřední doklady o domovské příslušnosti určité osoby — může důkaz o domovské příslušnosti osoby býti proveden jakýmkoli jiným přípustným a způsobilým průvodním prostředkem, tedy i výslechem svědků, třeba tito byli soukromými osobami. Právní názor žal. úřadem hájený a důsledky z názoru toho vyvozované příčí se tudíž zákonu.
Žal. úřad má za to, že osoby v rozhodnutí expositury okr. úřadu v Šahách uvedené vypovídaly jen jako soukromé osoby a že proto nezasluhují víry. Předpoklad tento odporuje obsahu správních spisů, dle nichž Josef Z., bývalý ob. starosta v Š., a ostatní osoby o věci slyšené byli v rozhodné doby členy ob. výboru v Š., vypovídali tedy o okolnostech, které v této své vlastnosti seznali.
Názor pod b) uvedený opírá žal. úřad o ustanovení § 5 č. 2 a § 12 zák. čl. XXII : 1886. § 5 pod č. 2 stanoví, že každá osoba může náležeti jen do svazku jedné obce. § 12 pak ustanovuje v odst. 1, že o žádosti za přijetí do svazku obce bez usídlení rozhoduje obec s vyloučením každého dalšího odvolání, v odst. 2), že o přijetí do svazku obce náleží současně s přijetím vyrozuměti představenstvo obce, ze které přijatý vystoupil.
Ze znění předpisů těchto plyne, že domovské příslušnosti na základě § 12 nabývá se okamžikem, kdy obec svým zastupitelstvem (§ 32 zák. čl. XXII : 1886) se na přijetí do svazku obecního usnesla. Týmž okamžikem pozbývá osoba do svazku obce přijatá vzhledem k cit. § 5 beze všeho dalšího opatření domovské příslušnosti ve své dosavadní domovské obci. Není tedy k perfekci přijetí do nového svazku obecního ještě třeba, aby přijatý ze seznamu příslušníků dřívější své domovské obce byl vymazán. Předpis č. 2 § 12 sleduje jen účel evidenční Nemá tudíž také právní názor v napadeném rozhodnutí vyslovený a pod b) zmíněný opory v zákoně.
Z těchto úvah je zřejmo, že okolnost, zdali Ivan Cz. byl ze seznamu příslušníků obce V. vymazán, nemá pro posouzení, nabyl-li domovské příslušnosti v Š., žádného významu a nebylo proto třeba, aby žal. úřad okolnost tuto zjišťoval, jak stížnost za to má.
Úsudek žal. úřadu, že st-lé nenabyli v obci Š. domovské příslušnosti před 1. lednem 1910 a že proto nestali se čsl. státními občany, spočívá na nesprávném právním posouzení věci, i slušelo proto napadené rozhodnutí dle § 7 zák. o ss zrušiti.

Citace:

č. 5127. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 7/2, s. 516-518.