NPD documents search: Všehrd, 16 (1935) - Svoboda tisku v Československé republice

Dr. Otakar Hanna, Praha II:
Nový zákon o umořování listin.

Od 1. března 1935 nabývá účinnosti nový zákon o umořování listin z 11. prosince 1934, č. 250 Sb. z. a n. za rok 1934, který znamená unifikaci tohoto právního oboru pro celou oblast republiky. Své pojednání chci omeziti na oblast zemí historických, kde nový zákon nejen nahrazuje starý obecný zákon o amortisaci listin 257/1915, ale soustřeďuje i specielní předpisy, roztroušené dosud v jiných zákonech, a to v zemích historických:
1. Čl. VI. zákona 110/65 o úvěrních ústavech pod státním dozorem;
2. zákon 36/68 ohledně listin vydaných soukromníky (nyní § 3);
3. §§ 10—12 min. nař. 49/85 ohledně zastaváren (převzato téměř beze změny do §§ 22—24);
4. § 13 vl. nař. 246/19 a § 69 zák. 347/20 o cedulovém ústavu (dosud byl příslušným krajský soud civilní v Praze pro listiny vydané býv. Rakousko-uherskou bankou a nynější Národní bankou čsl., nyní jeden z pražských okresních soudů, který bude určen vlád. nařízením; § 3, odst. IV);
5. § 11 zák. 302/20 o spořitelnách ohledně vkladních knížek (převzato do § 11, odst. I., lit. b);
6. obecné předpisy o příslušnosti v § 115 j. nor. vedle uvedených specielních předpisů (nyní § 3).
Tento výpočet je pouze demonstrativní a nový zákon obsahuje generelní zrušovací klausuli ohledně všech platných předpisů o umořování listin.
Přes to zůstávají výslovně zachovány:
I. Předpisy specielní (§ 25) :
1. §§ 73—75 zák. směnečného 1/27 ohledně směnek, šeků (§ 21 zák. 84/06), skladních listů neb jedné jejich součástky (§ 39 zák. 64/89), kupeckých poukázek a zavazovacích listů (čl. 305 obch. zák.) (dle § 107 odst. II. zák. směn. platí odvolání v cit. předpisech na starý směnečný řád za odvolání na nový směnečný zákon) co do 45denní lhůty a příslušnosti okresního soudu místa platebního;
2. § 9 zák. o smlouvě pojišťovací 145/34 (místo dřívějšího § 9 odst. III. zák. 501/17), jímž stanovena nová příslušnost soudní a to jak věcně (okresní soud, soud krajský soud), tak i místně (obecný soud pojistníka, dosud sídla pojišťovny);
3. § 23 zák. o poštovní spořitelně 143/30 o umořování vkladních knížek poštovní spořitelny přímo touto spořitelnou se zákazem výplaty všem poštovním úřadům a nařízením zadržení předložené knížky; vyhláška se vyhlásí ve Věstníku a vyvěsí na desce poštovního úřadu bydliště vkladatele neb místa ztráty; po 60 dnech po vyhlášce prohlásí se knížka za neplatnou a vydá duplikát; všeobecné předpisy o umořování zde neplatí vůbec.
II. Předpisy subsidiární (§ 4) zákona o základních ustanoveních řízení nesporného 100/31 a civilního řádu soudního dle § 34 cit. zákona.
Nový zákon nepřináší mnoho podstatných změn. Tyto týkají se hlavně příslušnosti.
Nehledě ke změnám systematickým a stylistickým, jsou hlavní změny tyto:
Nyní jsou výslovně z umořování vyloučeny nejen listiny, o nichž to zákon výslovně prohlašuje, ale i ty, u nichž obsah neb povaha věci nepřipouštějí umořování (§ 2, odst. II), zejména nelze již umořovati kupony (§ 2, odst. II, lit. c), cizí státní dluhopisy (lit. e) a listiny cizozemské pro cizinu určené neb v mezinárodních smlouvách uvedené (lit. f).
Podstatně se mění a zároveň unifikují namnoze roztroušené specielní normy o příslušnosti (dosud § 115 j. n., zák. 36/86, 501/17, 347/20, 302/20 atd.); nyní je řízení umořovací soustředěno u soudu okresního (dosud namnoze příslušný soud sborový), a to místně u onoho, v jehož obvodu je tuzemské místo vystavení, tuzemský obecný soud navrhovatele (dosud jen, nebylo-li jiného předpisu § 115, odst. IV. j. n.) a tu- zemské místo platební (§ 3); z uvedených tří eventualit platí další vždy jen, není-li předchozí.
Mezi několika soudy v místě určí příslušnost vládní nařízení.
Přesně se stanoví začátek řízení umořovacího (den podání návrhu, § 5, odst. II) a jeho zvláštní fáze, řízení ediktálního (den uveřejnění ediktu, § 9, odst. I).
Přejímaje zásadu judikátu Gl. U. 6565, znemožňuje nový zákon výslovně nové řízení umořovací listiny, o níž je takové řízení vběhu (§ 5, odst. III).
§ 6 stanoví výslovně, co musí obsahovati návrh umořovací (druh listiny, jméno a bydliště neb firmu a sídlo výstavce, případný obnos, serie a číslo) a co dle možnosti má obsahovati (úrok, dobu a zákon o vystavení, vinkulaci papíru, na koho zní, dospělost a vylosování, kupony a jejich dospělost, talon a list výherní); výpočet je demonstrativní a je předepsáno vše, co listinu identifikuje; předloží-li se však opis, není toho všeho třeba.
Dotaz na zavázaného musí dle § 7, odst. II. obsahovati jméno, zaměstnání a bydliště navrhovatele, datum návrhu a popis listiny; též edikt sám mimo jiné musí obsahovati datum návrhu.
Kdežto dosavadní § 6, odst. I. omezil se povšechně na ustanovení, že nutno edikt doručiti »účastníkům«, jsou osoby ty v § 10, odst. I. lit. a) výslovně uvedeny a v lit. b) nově stanoveno, že ještě v samý den vydání musí býti vyhláška vyvěšena na soudní desce.
Pokud jde o otázku, ve kterých listech a kdy jest vyhlášku uveřejniti, platí § 10. a to:
a) vždy v listech určených pro soudní vyhlášky vůbec (§ 10, odst. I, lit. c.), při čemž může soud naříditi i několikeré uveřejnění v Úředním listě Republiky Československé neb i v jiných listech a způsobem v místě vystavení neb ztráty obvyklým (§ 10, odst. II),
b) jde-li o listiny s jednoroční lhůtou umořovací, též v oznamovateli, který určí vláda (dosud Ústřední Oznamovatel dle nař. 406/19) a to měsíčně do umoření neb zastavení řízení (§ 10, odst. III).
Podáním návrhu staví se promlčení (§ 12.) i lhůta k výplatě listiny (dosud přerušení), takže běží skončením řízení promlčení zase dále, nikoliv znovu. Oprávnění zavázaného, zadržeti předloženou listinu proti potvrzení o převzetí a oznámiti předložení soudu, mění se v povinnost (§ 12, odst. III.).
Předpisy o podmínkách zastavení umořovacího řízení a o vydání umořovacího usnesení k novému návrhu jsou v podstatě nezměněny a zavedeny pouze dvě lhůtу k zamezení vleklosti řízení :
a) lhůta 1 roku po uplynutí lhůty ediktální pro podání návrhu na vydání umořovacího usnesení (§ 15, odst. I.) pod sankcí zastavení řízení (§ 14, odst. I, lit. f); lhůta není propadná, ale bylo-li již vydáno usnesení o zastavení, nutno zahájiti řízení znovu;
b) lhůta 30denní od doručení druhého dotazu pro rozhodnutí soudu o návrhu na vydání umořovacího usnesení (§ 15, odst. I.).
Oznámení ztráty nevyhlašují již úřady policejní, nýbrž přechází tato agenda na okresní soud, který je obecným soudem poškozeného, neb v jehož obvodě je místo ztráty (§ 18.). K zastavení periodických vyhlášek mimo případ souhlasu navrhovatele stačí průkaz majitele listiny o držení (§ 18, odst. II.), není třeba listinu předložiti.
Předpisy o výplatě ztracených kuponů se nemění
(§ 19.) až na podrobné stanovení, jak se poškozený prokáže při ztrátě hlavní listiny (vyzývací edikt, umořovací
usnesení).
§ 21. stanoví, že stát jako zavázaného z listiny zastupuje:
a) při dluhopisech Ředitelství stát. dluhu;
b) jinak poukazující úřad; není-li,
c) úřad, který stát zastupoval při jednáních; není-li
znám,
d) finanční prokuratura.
Předpisy o zastavárnách byly plně převzaty až na změnu 14denní lhůty o výplatě dospělé zástavy v 15denní.
Nový zákon platí i pro řízení zahájené, pokud nebyl
v den účinnosti již vydán edikt; avšak amortisaci kuponů jest zastaviti, neuplynula-li do té doby lhůta ediktální.

Citace:

Nový zákon o umořování listin.. České právo. Časopis Spolku notářů československých. Praha: Spolek notářů československých, 1935, svazek/ročník 17, číslo/sešit 2, s. 17-18.