Všehrd. List československých právníků, 16 (1935). Praha: Spolek českých právníků „Všehrd“; Český akademický spolek „Právník“, 436 s.
Authors: Skála, Karel
= Skála, Studie o veřejném zájmu v právu trestním (1919)
PDF

§ 6. Zájmy sociální.


I zde dlužno rozeznávati mezi sociálními zájmy v širš. smyslu a soc. zájmy v užším smyslu.
I. Sociální zájmy v širš. smyslu jsou zájmy, jež má lidská společnost v určitém státě vůči každému proti společným zájmům vůbec čelícímu činu. V tomto smyslu je každý lidský čin, jenž porušuje neb ohrožuje některý (kterýkoliv) zájem společný, protisociální.
Myšlénka, že v činu trestním dlužno spatřovati jednání proti chráněným zájmům lidské společnosti a že čin trestní je zjev sociální, došla v nejnovější době netušeného rozmachu. Je to hlavně Liszt a jeho škola (positivistická), který myšlénce té dal vědeckého odůvodnění. Dle něho je úkolem trestního práva sesílená ochrana ochrany hodných a zvláště ochrany potřebných zájmů pomocí pohrůžky a výkonu trestu. Materielním (antisociálním) obsahem bezpráví je každé jednání bezprávné, jež odporuje účelům právního řádu upravujícího spolužití společenské. Vina je nedostatek sociálního citu pro společenské spolužití, přičitatelnost je způsobilost k sociálnímu chování, úmysl je znalost protisociálního významu činu, účelem trestu pak je učiniti zločince opět užitečným členem společnosti (Sr. pozn. 58.)
II. Sociální zájmy v užším a pravém smyslu přihlížejíce k faktu, že lidská společnost následkem nerovného rozdělení hospodářských statků1 a prostředků výrobních rozdělena je na jedince hospodářsky slabé a silné a že tato nerovnost má v zápětí i nerovnost občanskou a z toho vznikající nespokojenost, směřují k tomu, aby ochranou a podporou těchto slabých2 proti silným jedincům, namnoze je i vykořisťujícím, přivodily jisté vyrovnání protiv3, zabezpečily vývoj a spokojenou existenci těchto jedinců a učinily z nich zdatné a užitečné členy lidské společnosti.4
Vliv takto vymezených zájmů sociálních je patrný v trestních zákonech teprve z doby novější, ač jisté náběhy k tomu pozorovali lze i v některých právech starší doby (zákony z doby Karolingů: trestní předpisy k ochraně vdov, sirotků, chudých, Karolina: jeví sociální smysl pro chudé v čl. 167 (krádež v opravdovém hladu).
Moderní zákonodárství trestní stojí stále víc a více pod vlivem sociálních zájmů a lze na celé řadě předpisů trestních pozorovati, že zájmy sociální, nebyly-li rozhodujícími, byly alespoň velmi významným činitelem při úpravě jednotlivých nařízení.
Lze tu rozeznává ti celkem tyto hlavní skupiny:
I. Trestní předpisy směřující k ochraně mládeže. Poznání, že v mládeži spočívá budoucnost národa, že u mladistvých provinilců lze ještě nejspíše nadíti se polepšení, že vinu na neutěšeném stavu mládeže nese i společnost sama, stále rostoucí zpustlost a kriminalita mladistvých, zejména v době války — to vše volalo po naléhavé odpomoci a nápravě.5 Požadavkům těmto snaží se zákonodárství poslední doby vyhověti v míře nejvyšší a dohoniti tak mílovými kroky, co na poli tom bylo zanedbáno.6 II. Trestní předpisy k ochraně dělnictva. Jedná se tu o to, umožniti dělníkům, pokud lze, zlepšení jich postavení, zejména v boji proti kapitálu, což děje se stanovením volnosti koaliční, ochranou pracovní síly, zejména mladistvých dělníků7, předpisy o povinném zřízení ochranných prostředků v dolech atd., obmezením pracovní doby (čímž opět předejde se mnohým úrazům při práci, zaviněným únavou, atd; srv. pozn. 61).
III. Trestní předpisy k ochraně hospodářsky slabých jedinců8 vůbec. Sem spadá beztrestnost žebroty, spáchané z bídy,9 beztrestnost krádeže věcí ceny nepatrné,10 zřízení obhájce ex offo v trestním řízení, možnost splatiti pokutu po splátkách, možnost brojiti proti řádům vlastnickým11, otázka, zda má býti více případů obžal. soukromé (nedostatečné finanční prostředky soukr. žalobce k vedení procesu) atd.
IV. Trestní předpisy směřující k docílení zdatného občanstva: úprava prostituce, činů proti mravopočestnosti, zákazy sňatku s lidmi chorými, omezení prodeje alkoholu, tabáku mládeži atd.
V. Způsob a výměra trestu.
Sociální zájmy žádají, aby trest byl humánní (vzhledem k tomu, že jde o zbloudilého člena lidské společnosti, jenž snad ještě není ztracen) a rovnoměrný, totiž, aby všem bylo měřeno stejně. Trest musí býti ovládán dále snahou, aby z odsouzence vychován byl, pokud možno, užitečný a řádný člen lidské společnosti12 a kde to není možno, aby týž jako společnosti nebezpečné individuum byl učiněn neškodným.13 Těmito hledisky ovládány jsou reformní snahy v oboru trestnictví a vězeňství z doby poslední a celá řada nových institucí děkuje těmto zájmům za svůj vznik. Tak na př. systém dlouho- a krátkodobých trestů, podmíněného odsouzení, prominutí trestu, zabezpečujících opatření, rehabilitace, zvláštní systém ukládání trestů peněžitých, otázka amnestie.
Hlavní pole sociálních zájmů je ovšem praevence (profylakse), kde klade moderní doba požadavky přímo obrovské14 a čeká tu moderní trestní zákonodárství řada nových, dosud nebývalých úkolů (mzdové poměry, omezení doby pracovní15 nezaměstnanost, bytové poměry, snaha vyrovnati rozdíly rodové,16 majetkové, společenské, povznésti celkové vzdělání,17 zrušení výsad, monopolů, opatření proti luxusu, zajištění zdravého potomstva18 atd.
  1. Srv. na př. veliké polní latifundie bývalé šlechty oproti políčku nepatrného baráčníka. neb ohromný majetek lesní na jedné a tísnivý nedostatek paliva na druhé straně. Válka nerovnost tuto ještě k nesnesení vystupňovala. Srv. zajímavý spisek Herzův: „Wirtschaft u. Verbrechen" 1917, kde dovozuje, že nerovnost příjmů a z toho vznikající cenové a drahotní poměry mají za následek různé hromadné zjevy (Massenerscheinungen), zejm. i na poli práva trestního.
  2. Motivy osnovy tr. z. praví, že účelem jejím je ochrana slabých proti silným. Již Hannurebi (král babylon.) klade ve svém zák. důraz na ochranu slabých proti silným.
  3. Srv. zák. z 10. 12. 1918 č. 61 sb. z., jímž se zrušují šlechtictví, řády a tituly.
  4. Srv. zák. z 10. 12. 1918 č. 63 sb. z. o podpoře nezaměstnaných. Též zákony v pozn. 30 uvedené mají na zřeteli kromě zájmu státního i zájem sociální (odstranění křiklavých nerovností majetkových, spravedlivé rozvržení daňových břemen atd.)
  5. Žádá se tu zejm. větší součinnost s úřady správními a dobrovolnými organisacemi k prospěchu mládeže zřízenými. (Srv. 1. něm. sjezd věnovaný péči o mladistvé v Berlíně 1909.)
  6. Stát odkazoval dlouho péči o zpustlou mládež na nedostatečné prostředky zemí a obcí neb charitativní činnost náboženských neb soukr. spolků a to k velké škodě celé společnosti, neboť nejlepší profylaksí zločinů je péče o výchovu dětí.— Srv. i uherskou novelu k trest. z. z r. 1908, v níž stejné je vyslovena myšlénka mravní záchrany a výchovy mladistvých. Dle tohoto zákona může býti dítě do 12 let dáno do dětského asylu, je-li okolí pro jeho mravnost škodlivé; u mladistvých dětí do 18 vztažmo do 21 let má nastati dozor neb výchova a teprve posledním prostředkem je trest. Zákon vychází tu z myšlénky, že dítě má právo na výchovu a že je povinností státu zachrániti každé dítě, o něž musí býti morálně neb materielně dostatečně postaráno (Loydold, Strafrechtliche Behandlung u.straf. Schutz Jugendlicher viz im Auslande G. Z. 1911 str. 250). — Nejnověji vydán v Uhrách (zák. čl. VII. z r. 1913) velmi význ. zákon o soud. mladistv. — Přehled nejnov. zákonodárství v příčině mladistvých Lenz. Zeitschr. 1918 str.25 (Poslední osnova byla podána u nás r. 1917). Srv. i pozn. 255.
  7. Srv. §§ 394, 305 osn. tr. z.
  8. Srv. pozn. 48.
  9. Srv. § 398 osn. tr. z.
  10. Uherská trestní novela z r. 1908 (I. díl): § 51: odcizení, zpronevěření neb bezprávné přivlastnění potraviny, poživatiny, paliva neb jiného předmětu životní potřeby v ceně nepřesahující 10 K stíhá se na návrh jako přestupek uzavřením do 8 dní. — V něm. tr. zák. byla již dříve krádež věci k snědku (Mundraub) stíhána mírněji.
  11. V nové osn. tr. z. odpadla již tato věta z bývalého § 305 tr. z. Stejně škrtnut § 187 tr. z. jako nesociální (majetnější byl favorisován ke škodě nemajetného pachatele).
  12. Srv. Ofner, Z. 1910 str. 93 „Das soziale Charakterminimum“. „Charakter, jenž má býti místo jednotlivého činu důvodem trestu, je relativně trvalý psychický celkový stav pachatele, jenž mír ve společnosti ohrožuje; chybí mu nutné sociální minimum, jež je nutné k zabezpečení pokoje ve společnosti. Nedostatek tohoto minima tvoří pojem zločince.“"
  13. Sem náleží dávný spor o účelu trestu, zejména, má-li míti účel odplatný (Vergeltungsstrafe) či ochranný (Schutzstrafe). Modernisté stále více zdůrazňují účel trestu jako ochranného opatření. Srv. Löftler: Die strafrechtliche Behandlung Jugendlicher G. Z. 1908 str. 165: „Wer von Strafe losgezahlt werden kann, ohne dass dadurch die gesellschaflliche Ordnung gefährdet würde, der soll nicht bestraft werden.“
  14. Vývoj tím se jevící zove se vědecký, sociální, stadium lidskosti (Prušák, l. с.str. 8).
  15. Srv. zák. z 19. 12. 1918 č. 91 sb. z. a n. o osmihodinové době pracovní a zák. z 8. 4. 1919 č. 399 sb. z. a n. o organisaci péče o válečné poškozence.
  16. Srv. zák. o odstranění šlechtictví, titulů, řádů (zák. z 10. 12. 1918 č. 61 sb. z.)
  17. Správně praví Ofner v článku Gesetz u. persönliche Kriminalität G. Z. 1903 str. 181 „Chce li stávající společnost, aby svědomí jednotlivcovo mluvilo pro její řád, musí jej k tomu vychovati, musí o to pečovati, aby jeho přirozený cit, jeho životní touha, jeho výchova a jeho prostředí vedly k takovému svědomí. Zkušenost učí, že trest, pokud má působiti na charakter, málo prospívá. Účinnou je toliko sociální profylakse, sociální výchova, obzvláště počne-li u mladistvých, kde dá se ještě cit a myšlení říditi.“— Zdá se, že společnost skutečné postřehla, kde nutno nasaditi páky, neboť v poslední době stále více volá se po zvýšeni občanské výchovy a lze si zejména u nás slibovati mnoho od zák. ze 7. 2. 1919 č. 67 sb. z. a n. o organisaci lidových kursů občanské výchovy. Tím oplatí společnost svůj dluh vůči svým údům („kolektívni vina společnosti“).
  18. Sem patři na př. i zákazy sňatku s osobami, jež by mohly přivésti na svět degenerované а k zločinu inklinující potomstvo — tak v některých státech Amerických. Za podobným cílem jde i u nás združení eugenické.
Citace:
KUČERA, Bohumil. Výroční zpráva. Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní. Praha: Právnická jednota v Praze, 1927, svazek/ročník 66, číslo/sešit 13, s. 446-458.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).