NPD documents search: Boh. adm., 9 (1927), sv. 1

Č. 6519.

Církevní věci (Slovensko): Jednotlivá církev nemá ani podle § 3 zák. čl. XX : 1848 ani podle finančního zákona právního nároku na poukaz státní subvence určité výše.
(Nález ze dne 2. května 1927 č. 8915.)
Věc: Štěpán Cz. jako biskup a předseda všeobecného konventu reformované církve na Slov. a Podk. Rusi proti ministerstvu školství a národní osvěty, resp. jeho referátu v Bratislavě o subvenci pro reformovanou církev na roky 1923 a 1924.
Výrok: Stížnost se dílem odmítá jako nepřípustná, dílem zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: — — — — Stěžující si církvi byla na rok 1924 povolena státní subvence 70000 K. Žádosti církve za poukaz doplatku na výši částky preliminované ve státním rozpočtu nebylo nař. rozhodnutím vyhověno. — — — Stížnost — — — shledal nss bezdůvodnou z těchto úvah:
Stížnost spatřuje nezákonnost v tom, že se st-lce odpírá doplatek státní subvence za rok 1924 na onu výši, která je rozpočtena ve státním rozpočtu na rok 1924, a tvrdí, že pouhý průtah nastalý při poukazování subvence na rok 1924 nemůže církev nároku na doplatek zbaviti.
I kdyby bylo lze uznati, že stěžující si církvi podle § 3 zák. čl. XX : 1848 přísluší právní nárok na státní podporu, nelze přec přehlédnouti, že cit. zákon má obsah zcela všeobecný a nevymezuje nijak nárok na subvenci určité výše. Nároku, plynoucímu po případě ze zák. čl. XX : 1848 bylo by tedy vyhověno také povolením subvence ve výši, v jaké výnosem referátu min. škol. v Bratislavě z 31. prosince 1924 byla poukázána. Pouhá skutečnost však, že subvence pro stěžující si církev byla ve státním rozpočtu uvedena určitou částkou, neposkytuje církvi ani nároku na subvenci vůbec, ani na subvenci určité výše, poněvadž státní rozpočet, resp. fin. zákon (v daném případě zák. ze 14. prosince 1923 č. 245 Sb.) není tu samostatným pramenem práv na skutečné vyplacení částek v něm uvedených, nýbrž je jak podle povahy fin. zákona vůbec, tak podle ustanovení konkrétního fin. zák. č. 245/1923 pouze zákonným rámcem, uvnitř něhož státní správa může se státními prostředky disponovati.
Když tedy stížnost sama se jiného zákonného podkladu pro domnělý nárok církve na státní subvenci určité výše nedovolává, nelze shledati porušení zákona v tom, že žal. úřad — nechať z důvodů jakýchkoliv — doplněk subvence odepřel. Proto nelze také shledati v tomto postupu nezákonnosti ani zřetelem na postup zachovávaný prý při ostatních církvích; neboť nemá-li stěžující si církev — jak dovoděno — právního nároku na státní subvenci za rok 1924 v určité výši, nelze shledati porušení jejích práv v tom, byly-li snad jiným církvím prelimované částky vyplaceny celé.

Citace:

č. 6519. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1928, svazek/ročník 9/1, s. 776-777.