Čís. 5147.

Výše a obsah rozvrhové podstaty není předmětem jednání při rozvrhovém roku a nemůže býti ohledně nich podán odpor dle §u 213 ex. ř.; nevztahuje se proto na ně obmezení rekursního práva dle §u 234 ex. ř., nýbrž platí ustanoveni §u 65 ex. ř.
(Rozh. ze dne 23. června 1925, R II 171/25.)
Rekursní soud odmítl jako nepřípustný rekurs vydražitele do usnesení exekučního soudu, jímž do rozvrhové podstaty exekučně prodané nemovitosti byl pojat výtěžek z prodeje z volné ruky za příslušenství vydražené nemovitosti.
Důvody: Správné jest, že útržek, docílený za část příslušenství vydražené nemovitosti, odprodanou z volné ruky po odhadu nemovitosti, nepatřil do rozdělované podstaty, nýbrž, že podstatu rozdělovanou činilo dle §u 215 ex. ř. pouze nejvyšší podání s úroky. Než napadati rozvrhové usnesení jsou dle §u 234 ex. ř. oprávněni pouze dlužník a osoby v §u 213 ex. ř. uvedené, tyto však jen v rozsahu práva odporu, jim tam vyhraženého. Pod osobami podle §u 213 ex. ř. k odporu oprávněnými, rozuměti dlužno dle doslovu tohoto paragrafu pouze osoby, pro které na vydražené nemovitosti váznou knihovní práva. K těm vydražitel nenáleží a nemá tedy práva odporovati rozvrhovému usnesení rekursem, i když proti předpisu §u 215 ex. ř. do rozdělované podstaty pojaty byly peníze, které do ní zřejmě nepatří.
Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení a uložil rekursnímu soudu, by, nehledě k použitému důvodu odmítnutí, znovu o vydražitelově rekursu rozhodl.
Důvody:
Nelze souhlasiti s názorem rekursního soudu, že vydražiteli nepřísluší právo rekursu proti tomu, že do rozvrhové podstaty byl pojat útržek z prodeje z volné ruky za příslušenství vydražené nemovitosti. Předpis §u 234 ex. ř., jehož se rekursní soud dovolává, obmezuje rekursní právo proti rozvrhovému usnesení jenom ohledně důvodu, které lze uplatňovati při rozvrhovém roku odporem, tím způsobem, že účastníci, kterým podle §u 213 ex. ř. právo odporu nepřísluší nebo kteří ho nevykonali, nemohou příslušné námitky uplatniti ani rekursem. Na odpor proti rozvrhovým usnesením z důvodů, které nelze při rozvrhovém roku uplatniti odporem dle §u 213 ex. ř. se obmezení rekursního práva podle §u 234 ex. ř. nevztahuje, tu platí všeobecná zásada §u 65 ex. ř., že jest rekurs přípustným, pokud ho zákon nevylučuje. Podle §u 213 ex. ř. lze podati při rozvrhovém roku odpor jenom proti přihlášeným, nebo z veřejných knih a exekučních spisu patrným pohledávkám, dále proti požadovanému pořadí. Výše a obsah rozvrhové podstaty není dle §u 212 ex. ř. vůbec předmětem jednání při rozvrhovém roku a nemůže býti ohledně nich podán odpor dle §u 213 ex. ř. Rekursní soud odmítl tedy neprávem vydražitelův rekurs jako nepřípustný, pročež bylo uznati jak se stalo.

Citace:

Čís. 5147. Váž. civ., 7 (1925), sv. 2. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1926, svazek/ročník 7/2, s. 95-96.