NPD documents search: Zprávy Právnické jednoty moravské, 18 (1909) - Přehled rozhodnutí c. k. nejvyš. soudu v jiných časopisech uvedených

Č. 6967.

Domovské právo: I. * Z ustanovení § 92 o. z. o. o povinnosti manželčině sledovati manžela v jeho bydliště nelze dovozovati, že by manželčin pobyt v obci pobytu manželova byl nedobrovolný ve smyslu § 2, odst. 2. zák. z 5. pros. 1896 č. 222 ř. z. — II. * Při posuzování samostatného nároku manželčina na domovské právo nabyté vydržením dle 2. odst. § 2 zák. z 5. prosince 1896 č. 222 ř. z. vpočítati jest do vydržecí lhůty i dobu, kterou žena ztrávila v obci manželova pobytu za trvání manželství.
(Nález ze dne 15. prosince 1927 č. 26638).
Prejudikatura: Boh. 4169/24 adm.
Věc: Obec N. (adv. Dr. Em. Slabý z Prahy) proti zemské správě politické v Praze o domovskou příslušnost Anny G.
Výrok: Nař. rozhodnutí zrušuje se pro vady řízení.
Důvody: Obecní úřad v L. domáhal se podáním z 21. července 1924, adresovaným obecnímu úřadu v N. toho, aby dosavadní její příslušnici Anně G. a její rodině bylo v obci N. na základě §§ 2 a 3 zák. z 5. prosince 1896 č. 222 ř. z. přiznáno dom. právo. — Anna G. žádala krom toho podáním z 12. října 1924 na základě svého 10letého pobytu sama prostřednictvím osp-é v P. za svoje přijetí, jakož i za přijetí dcery Marie do dom. svazku obce N., kterážto žádost byla postoupena obecnímu úřadu v N. k rozhodnutí. — — —
Obecní zastupitelstvo v N. usnesením z 29. října 1924 tuto žádost zamítlo, jelikož není úplně vyhověno zák. z 24. dubna 1859 č. 58 ř. z. (§39).
Po té obrátila se obec L. podáním z 24. listopadu 1924 na osp-ou v P. se žádostí, aby přidržela obec N. k vyvolání usnesení obecního zastupitelstva ve příčině dom. záležitosti Anny G. podle § 2 zák. z 5. prosince 1896 č. 222 ř. z. — — — —
Po konaném šetření uznala osp v P., že Anna G. s dcerou Marií S. přísluší dle § 2 a 3 zák. z 5. prosince 1896 č. 222 ř. z. dom. právem do obce N. — — —
Odvolání obce N. z výměru tohoto zsp nař. rozhodnutím nevyhověla, poněvadž Anna G., jsouc rak., resp. čsl. státní občankou, po 10 let před podáním žádosti za právo domovské dobrovolně a nepřetržitě v obci N. se zdržovala a v této obci v době pobytu veř. zaopatření chudinskému na obtíž nepřipadla. Jsou tudíž zákonné podmínky pro nabytí nároku na přijetí do dom. svazku obce pobytu dle § 2 uvedeného zák. splněny.
O stížnosti uvažoval nss takto:
Stížnost především namítá, že napadené rozhodnutí je nesprávné proto, že G-ová byla po celou dobu svého manželství vázána domovským právem Petra G. v L. a že měla tudíž při rozloučení svého manželství dne 1. května 1923 dom. právo v L., pročež 10letá vydržecí doba mohla u ní započíti teprve dnem 1. května 1923. — Názor tento je mylný.
Podle § 2, odst. 1 novely k dom. zák. z 5. prosince 1896 č. 222 ř. z. nemůže býti odepřeno přijetí do dom. svazku obce pobytu čsl. státnímu příslušníku, který po dosažení zletilosti po 10 let, předcházejících žádost o přijetí, v obci dobrovolně a nepřetržitě se zdržoval. Je sice pravda, že z předpisů §§ 7 a 11 zák. ze 3. prosince 1863 č. 105 ř. z. plyne, že manželka nemůže po čas trvání manželství nabýti samostatně příslušnosti domovské, odchylné od příslušnosti manželovy a že soudně rozloučená manželka podrží dom. právo, které měla v době rozluky. To však neznamená, že by pobyt její v obci, kde bydlil manžel, byl nedobrovolný ve smyslu 2. odst. § 2 novely. Názor ten vyslovil nss v nál. Boh. 4169/24 adm. I jest shora uvedená námitka bezdůvodná, neboť doba ztrávená v obci za trvání manželství včítá se do 10leté doby vydržecí.— — —

Citace:

č. 6967. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 9/2, s. 625-627.