Sociální revue. Věstník Ministerstva sociální péče, 11 (1930). Praha: Ministerstvo sociální péče, 138 s. - neúplné
Authors:
Dodatečný předpis pojistného na invalidní a starobní pojištěni je přípustný, třebaže nevyměření pojistného včas zavinila sama pojišťovna, neboť povinnost platiti pojistné není závislá na tom, byl-li příspěvek vyměřen a nabyl-li platební výměr moci práva (§ 161, odst. 2, zák. čís. 221/1924).
Tak rozhodl nejvyšší správní soud ve sporu mezi zaměstnavatelem, jenž svého zaměstnance řádně přihlásil, a nemocenskou pojišťovnou, která po celých pět měsíců předpisovala toliko pojistné nemocenské, majíc omylem zato, že pojištěnec byl dne 1. července 1926 již starší 60 let a tudíž z povinného pojištění invalidního a starobního vyloučen.
(Nález nejv. správ, soudu ze dne 20. října 1930, č. 19873/28.)
87
Citace:
X.. Notářské místo v Praze-VII. České právo. Časopis Spolku notářů československých. Praha: Spolek notářů československých, 1924, svazek/ročník 6, číslo/sešit 9, s. 81-81.