Všehrd. List československých právníků, 6 (1925). Praha: Spolek českých právníků „Všehrd“; Český akademický spolek „Právník“, 320 s.
Authors:
= Váž. civ., 2 (1920)
PDF

Čís. 544.


Rozhodnutí politické správy o vyvlastnění půdy k dělání hor není exekučním titulem pro soudní exekuci.
(Rozh. ze dne 15. června 1920, R I 341/20.) Na základě rozhodnutí okresní politické správy, jímž bylo ve prospěch těžířstva vysloveno vyvlastnění pozemků, domáhalo se těžířstvo na soudě, by bylo dle §§ 349 a 351 ex. ř. uvedeno do držby vyvlastnených pozemků. Soud prvé stolice exekuci povolil. Rekursní soud návrh zamítl z těchto důvodů: Rozhodnutí okresní politické správy není exekučním titulem ve smyslu exekučního řádu, jmenovitě není exekučním titulem dle čís. 10 § 1 ex. ř. Dle tohoto ustanovení jsou rozhodnutí o soukromoprávních nárocích, vydaná úřady správními, pouze tehdy exekučními tituly, byla-li exekuce zákonným předpisem výslovně přenechána soudům. Není však zákonného ustanovení, dle něhož by nález správního úřadu o takovém vyvlastnění, o jaké tu jde, byl vykonatelným soudní exekucí. Ostatně nehodí se předpisy §§ 349 a 351 ex. ř. k nucenému vymáhání vyvlastnění, a v nedostatku příslušných předpisů dlužno shledávati další důvod proto, že zákon nezamýšlel pověřiti soudy výkonem vyvlastnění. Soud prvé stolice překročil tudíž hranice své působnosti a rozhodoval o záležitosti, jež jest odňata řádným soudům. Bylo proto napadené usnesení dle § 42 j. n.. zrušiti pro zmatečnost.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Exekuční návrh těžířstva zakládá se na rozhodnutí politické okresní správy, jímž bylo ve prospěch těžířstva vysloveno vyvlastnění pozemků. Rozhodnutí toto vydáno bylo dle § 102 hor. zák., ale mínění, projevené těžířstvem v dovolacím rekursu, že jest užíti předpisu § 232 hor. zák. o eventuelním výkonu nálezu cestou soudní, nelze přisvědčiti, poněvadž předpokladů pro soudní řízení dle tohoto § 232 hor. zák. a § 117 prováděcího nařízení k hor. zák. zde není. Jednak totiž nebylo ono rozhodnutí vydáno úřadem horním, nýbrž politickým, jednak nejde o případ podle třetího odstavce § 117 prov. nař. k hornímu zákonu. Vzhledem na ustanovení § 35 zákona vyvlastňovacího ze dne 18. února 1878 čís. 30 ř. zák., dle něhož nucený výkon vyvlastňovacích nálezů přísluší úřadům politickým, vyslovil tedy soud rekursní právem, že rozhodnutí politické okresní správy, na němž exekuční návrh se zakládá, není titulem exekučním ve smyslu exekučního řádu vůbec a podle § 1 čís. 10 ex. ř. zvlášť.
Citace:
č. 544. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1922, svazek/ročník 2, s. 358-359.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).