NPD documents search: Boh. adm., 16 (1934), sv. 1

Č. 11313.

Zdravotnictví. — Řízení správní: I. * Před vydáním rozhodnutí, kterým se připojují některé obce k zdravotní obci jiné, musí býti slyšeno i obecní zastupitelstvo zdravotní obce, s níž se obce v jednu zdravotní obec spojují. — II. O úpravě nesprávné výměry nebo výplaty služebních příjmů obvodního lékaře platí obdobně ustanovení § 151 plat. zák.
(Nález ze dne 29. května 1934 č. 20061/32.)
Věc: Město Olomouc a MUDr. Otto F. v Olomouci proti ministerstvu veřejného zdravotnictví o spojení sousedních obcí se zdravotní obcí olomouckou a odměnu za zastupování obvodního lékaře.
Výrok: Stížnost MUDra Otto F. se zamítá pro bezdůvodnost; ke stížnosti města Olomouce se zrušuje nař. rozhodnutí, pokud jím bylo schváleno přidělení obcí S., K., N. a Ne. k okresu III. Velkého Olomouce, pro vadnost řízení.
Důvody: Výnosem zem. úřadu v Brně z 5. ledna 1929 bylo st-li sděleno, že v důsledku výnosů min. zdrav. z 9. září 1923 a ze 14. února 1924, jimiž bylo torso zdravotního obvodu Nová ulice připojeno k zdravotnímu okresu III. Velkého Olomouce (městský lékař Dr. F.), zastavuje zem. úřad jmenovanému lékaři odměnu v částce 3360 Kč ročně koncem měsíce prosince 1928 a od 1. ledna 1929 počínajíc ponechává mu za zastoupení obvodního lékaře v obcích býv. torsa zdravotního obvodu Nová ulice cestovní paušál ročně 1840 Kč, který mu bude vyplácen v měsíčních lhůtách současně se služebními požitky, jež pobírá jako městský lékař v Olomouci.
Nař. rozhodnutím zamítl žal. úřad odvolání podané Drem Otto F., městským lékařem v Olomouci, z těchto důvodů: »Výnosem min. zdrav. z 20. února 1923 bylo nařízeno býv. zsp-é v Brně, aby podala návrh na novou úpravu zdravotních obvodů okresu olomouckého, jež by se týkala hlavně torsa zdravotního obvodu Nová ulice, jehož obce S., K., N. a Ne., jež nestačily k utvoření samostatného zdravotního obvodu, bude nutno přidělili k obvodu sousednímu. Na základě právě cit. výnosu min. zdrav. nařídila býv. zsp v Brně výměrem ze 14. března 1923 býv. osp-é v Olomouci, aby zavedla ve věci příslušné řízení ve smyslu § 9 vl. nař. č. 24/23 Sb. Býv. zsp předložila výsledek min. zdrav. zprávou z 8. srpna 1923. Výnosem min. zdrav. z 9. října 1923 bylo sděleno býv. zsp-é, že početnost a rozloha venkovských obvodů olomouckých není taková, aby odůvodňovala zřízení dvou nových zdravotních obvodů, že nutno tudíž zříditi jediný nový zdravotní obvod a že se jmenované obce torsa zdravotního obvodu Nová ulice — nebylo-li by je možno umístiti v některém z obvodů venkovských — přidělí městskému lékaři v Olomouci, sídlícímu v Nové ulici, jemuž se za to dostane příslušného cestovního paušálu. V tomto výnosu není tedy jmenován MUDr. Otto F., nýbrž je všeobecně uveden »městský lékař v Olomouci«, sídlící v Nové ulici. Zpráva býv. zsp-é ze 4. dubna, správně února 1924, hlásící, že úprava zdravotních obvodů olomouckých má záležeti mimo jiné v přidělení jmenovaných obcí torsa zdravotního obvodu MUDru Otto F., sídlícímu v Nové ulici, jakož i výnos min. zdrav. ze 14. února 1924, schvalující takto stylisovaný návrh zsp-é, uvedený v právě citované zprávě tohoto úřadu, spočívají na zřejmém nedopatření.«
»Min. zdrav. zrušilo tudíž z úřední moci svůj výnos ze 14. února 1924, pokud jím byl schválen návrh zsp-é ze 4. února 1924, že výše jmenované obce torsa zdravotního obvodu Nová ulice se mají přiděliti městskému lékaři Dru Otto F., a schvaluje výměr zem. úřadu v Brně z 5. ledna 1929, jmenovaným lékařem naříkaný, jímž byl nyní proveden výnos min. zdrav. z 9. října 1923, nařizující přidělení jmenovaných obcí torsa zdravotního obvodu Nová ulice městskému lékaři v Olomouci, sídlícímu v Nové ulici, t. j. k okresu III. Velkého Olomouce, t. č. městskému lékaři MUDru Otto F., jemuž se za to dostane příslušného cestovního paušálu. Min. zdrav. doplňuje dále nař. výměr v tom směru, že zrušuje výměr býv. zsp-é v Brně z 22. prosince 1924, kterým byl odvolatel ustanoven zástupcem uvedeného torsa, ježto pro ustanovení takové nebylo podkladu, a mění nař. výměr, pokud přiznává odvolateli cestovní paušál ročních 1800 Kč za zastupování tohoto torsa, přiznávajíc mu uvedenou částku za vykonávání služby v tomto torsu. MUDr. Otto F. byl a je povinen převzíti vykonávání této služby jednak podle ustanovení § 1 a § 3 bod 5 staré smlouvy služební, jednak podle ustanovení § 6 bod 3 nové smlouvy služební v souvislosti s ustanovením § 9 lit. b) vl. nař. č. 24/1923 Sb.«
»K námitkám odvolání se dále podotýká: Odvolatel předložil dne 20. prosince 1923 býv. osp-é v Olomouci prohlášení, že jest ochoten i nadále vykonávati službu obvodního lékaře v obcích torsa, dostane-li se mu za to příslušného cestovního paušálu. I v dalším svém prohlášení, podaném býv. osp-é v Olomouci dne 11. prosince 1924, uvedl odvolatel, že byl touto osp-ou uvědoměn, že cestovní paušál pro torso byl vypočten částkou 1840 Kč. Z obou těchto prohlášení plyne, že odvolatel si byl vědom, jaká odměna mu byla za vykonávání zdravotní služby v torsu určena, a že byl s touto odměnou srozuměn. Tvrzení odvolatelovo, že přijal službu v torsu pouze pro svou osobu, nechtěje event. zavazovati svého nástupce, je pro posouzení věci zcela nerozhodné. Jestliže býv. zsp v Brně ustanovila odvolatele zástupcem uvedeného torsa, pak učinila tak v rozporu se spisy, jak bylo výše doloženo, i v rozporu s příslušnými předpisy, ježto předpokladem pro ustanovení zástupce jest uprázdnění místa obecního (městského) neb obvodního lékaře, na něž se ustanoví zástupce po dobu, než bude obsazeno, nebo dočasná nezpůsobilost obecního a obvodního lékaře (§ 41 vl. nař. č. 24/23 Sb.). V daném případě nenastal ani prvý ani druhý důvod pro ustanovení zástupce. Z uvedených důvodů nelze vyhověti žádosti odvolatele, aby mu byly od 1. ledna 1929 opět přiznány substituční požitky, a jeho odvolání musilo býti zamítnuto.«
Na toto rozhodnutí jest podána stížnost MUDrem Otto F. v Olomouci a městem Olomoucí. O stížnostech uvážil nss toto:
I. Stížnost Dra Otto F., uvádějíc, že »žal. min. zrušilo z úřední moci svůj výnos ze 14. února 1924, pokud jím byl schválen návrh zem. úřadu ze 4. února 1924, jímž byla st-li přiznána odměna ze státní pokladny za zastupování obvodní služby lékařské trvající déle čtyř neděl v torsu zdravotního obvodu novoulického v ročním obnosu 3360 Kč«, namítá v podstatě 1. že »zrušení dosavadního zdravotního obvodu Nová ulice s torsem K., N. atd. jest nezákonné, poněvadž nebylo šetřeno ustanovení § 9 odst. c) druhé al. vl. nař. č. 24/1923 Sb., podle něhož měla býti vyslechnuta zastupitelstva všech zúčastněných obcí, což se nestalo, alespoň ne ohledně Olomouce«, a 2. že jednostranné zrušení pravoplatného zmíněného výnosu jest zákonně nepřípustné, poněvadž tu nebylo podmínek §§ 73 a 83 vl. nař. čís. 8/1928 a pravoplatné rozhodnutí jest nezměnitelné a z úřední moci obnovu řízení zavésti nelze (§ 86 vl. nař. č. 8/1928 Sb.).
K námitce uvedené pod bodem 1. sluší poznamenati předem, že v konkrétním případě vůbec nejde o zrušení zdravotního obvodu Nová ulice s torsem K., N. atd., nýbrž o přidělení, obcí K., N., Ne. a S., jež zbyly z býv. zdravotního obvodu Nová ulice po té, co katastr, obec Nová ulice byla zákonem ze 16. dubna 1919 č. 214 Sb. sloučena s obcí hlav. města Olomouce, k zdravotní obci města Olomouce. Je proto námitka stížnosti, že o zamýšleném zrušení zdravotního obvodu Nová ulice nebylo slyšeno zastupitelstvo města Olomouce, jehož část (Nová ulice) náležela k býv. zdravotnímu obvodu Nová ulice, založena na zcela nesprávném skutkovém základě a již proto neodůvodněná.
Námitka uvedená pod bodem 2. je založena na předpokladu, že výnosem zsp-é v Brně ze 4. února 1924 byla st-li přiznána odměna ze státní pokladny za zastupování obvodní služby lékařské v torsu zdravotního obvodu novoulického trvající déle 4 neděl v roční částce 3360 Kč a že toto opatření došlo schválení min. zdrav. výnosem ze 14. února 1924. Nic takového však výnosy, jichž se stížnost dovolává, neobsahují. Výnosem ze 4. února 1924 byl předložen min. zdrav. výsledek šetření vykonaného ve smyslu § 9 vl. nař. z 11. ledna 1923 č. 24 Sb. a ve smyslu výnosu tohoto min. z 9. října 1923 přepracovaný návrh nové úpravy zdravotního obvodu v okrese olomouckém, podle něhož má tato úprava záležeti mimo jiné v přidělení obcí K., N. a S., zbylých z torsa Olomouc—Nová ulice po zřízení Velkého Olomouce, »městskému lékaři Dru F., sídlícímu v Nové ulici, jemuž se dostane příslušného cestovního paušálu«. Tento návrh byl výnosem min. zdrav. ze 14. února 1924 schválen. Tvrdí-li stížnost, že zmíněnými výnosy byla st-li přiznána ze státní pokladny za zastupování obvodní služby lékařské v torsu zdravotního obvodu novoulického trvající déle 4 neděl odměna v částce 3360 Kč, je tvrzení to v odporu s jednacími spisy a musila býti proto stížnost, dovozující z právní moci citovaných výnosů, že st-li přiznaná částka 3360 Kč ročně za zastupování obvodní služby lékařské byla odňata neprávem, shledána neodůvodněnou, aniž bylo třeba zabývati se otázkou, zda uvedené výnosy vůbec byly akty právní moci schopnými.
I když však se ve stížnosti spatřuje námitka, že substituční požitky v částce 3360 Kč ročně byly st-li přiznány výnosem zsp-é v Brně z 22. prosince 1924 a že toto rozhodnutí z důvodů skutkových nebo právních je podle předpisů vl. nař. č. 8/1928 Sb. nezměnitelné, nemohl nss dospěti ke zrušení nař. rozhodnutí, uváživ, že podle § 29 vl. nař. ze 17. března 1927 č. 23 Sb. o úpravě platových poměrů státních, obecních (městských) a obvodních lékařů platí o opravě nesprávné výměry nebo výplaty služebních příjmů obvodního lékaře obdobně ustanovení § 151 plat. zák. z 24. června 1926 č. 103 Sb., které za určitých předpokladů poskytuje úřadu právo, aby z úřední moci pozměnil nebo zrušil výměr, kterým byly zaměstnanci vyměřeny úřadem služební příjmy vyšší, než mu podle platných předpisů příslušely (bod 7—9 cit. paragrafu). Poněvadž stížnost nenamítá, že předpoklady tohoto zákonného ustanovení splněny nejsou (§ 18 zák. o ss), nemůže nss s tohoto hlediska nař. rozhodnutí podrobiti přezkoumání.
Z těchto důvodů musila býti stížnost Dra Otto F. zamítnuta.
II. Uvažuje o stížnosti města Olomouce, musil nss odmítnouti předem jako nepřípustnou námitku, vytýkající jako vadnost řízení, že město Olomouc nebylo o nař. rozhodnutí uvědoměno, neboť — jak nss vyložil již v nál. Boh. A 8567/30 — opomine-li úřad poslední stolice nař. rozhodnutí straně doručiti, nezakládá toto opominutí formální vadu nař. rozhodnutí, stihatelnou stížností před nss-em.
Brojíc proti přidělení obcí K., N., Ne. a S. k okresu III. Velkého Olomouce, jež bylo nař. rozhodnutím schváleno, namítá stížnosti, že toto přidělení se týkalo i města Olomouce a mělo proto podle § 9 vl. nař. č. 24/1923 Sb. o této zamýšlené změně zdravotního obvodu býti slyšeno i městské zastupitelstvo v Olomouci, jakož i obecní zdravotní rada. Podle § 3 cit. vlád. nař. nemá počet obyvatelstva připadající na jeden zdravotní obvod přesahovati 10000, město Olomouc má podle úředního sčítání 65289 obyvatel, přesahuje proto počet obyvatelstva připadající na zdravotní obvod Dra F. zákonem stanovenou číslici a nebylo tudíž ani možno, aby tento počet se ještě zvýšil přidělením nových obcí K., N., Ne. a S. Naproti tomu hájí žal. úřad v odvodním spise právní názor, že slyšení zastupitelstva zdravotní obce, k níž se nějaké obce, osady nebo jejich části připojují, není v § 1 vl. nař. č. 24/1923 Sb., ve kterém jsou ustanovení o změně rozsahu zdravotních obcí, vůbec předepsáno. Nss uznal správným stanovisko stížnosti.
Jest pravda, že v § 1 vl. nař. č. 24/1923 Sb., na které se odvolává žal. úřad v odvodním spise, není předepsáno, aby byla slyšena zdravotní obec, s níž se spojují sousední obce, osady neb jejich části v jednu zdravotní obec, než předpis takový je po názoru nss-u obsažen v § 9 odst. 2 cit. vl. nař. ve spojení s ustanovením odst. 1 lit. c) téhož paragrafu, podle něhož jest vyslechnouti zastupitelstva všech zúčastněných obcí a okresní rady zdravotní také tehdy, jde-li o úpravu zdravotně policejní služby, neboť spojí-li se se zdravotní obcí obce sousední, má to nevyhnutelně za následek úpravu zdravotně policejní služby ve zdravotní obci takto zvětšené. Tvrzení odvodního spisu, že takové připojení obcí se netýká zdra-
Bohuslav-Janota, Nálezy správní XVI. 58 votní obce, k níž se jiné obce připojují, je zcela neodůvodněné, kdyžtě právě se zřetelem na zvětšený rozsah zdravotní obce musí býti zdravotně policejní služba v obci takto zvětšené nově upravena. K tomu sluší dodati, že podle § 23 zák. č. 236/1922 Sb. je ke stížnosti do všech rozhodnutí podle tohoto zák. a podle nař. na základě něho vydaných oprávněna i obec, jíž rozhodnutí nebo opatření to se dotýká, z čehož je patrno, že již zákon ve všech těchto případech přiznává obci postavení strany. Jak již bylo uvedeno, dotýká se rozhodnutí, kterým se připojují některé obce k zdravotní obci jiné, této zdravotní obce a je rozhodnutím podle vl. nař. č. 24/1923 Sb., jež jest vydáno na základě zák. č. 236/1922 Sb., přísluší proto v tomto řízení zdravotní obci, s níž se přilehlé obce spojují v jednu zdravotní obec, postavení procesní strany již na základě § 23 zák. č. 236/1922 Sb., i kdyby se základ pro přiznání tohoto postavení neshledával ve výše cit. ustanovení § 9 vl. nař. č. 23/1924 Sb.
Podle správních spisů nebyla stěžující si obec ani její zdravotní rada k řízení přibrána a nebyla jí ani její zdravotní radě poskytnuta možnost, aby se o věci vyjádřily a námitky, jež nyní ve stížnosti vznášejí, přednesly. Tím byla porušena základní zásada správního řízení a musilo proto býti nař. rozhodnutí, pokud jím bylo schváleno přidělení obcí S., K., N. a Ne. »k okresu III. Velkého Olomouce«, zrušeno podle § 6 zák. o ss.

Citace:

Č. 11313. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1935, svazek/ročník 16/1, s. 1126-1130.