NPD documents search: Všeobecný slovník právní, sv. 4 - Skutky trestné proti bezpečnosti života

Skutky trestné proti bezpečnosti života

Trestní zákon jedná v 8. záhlaví 2. dílu a veškerých přečinech a přestupcích proti bezpečnosti života a v § 335 určuje direktivu, jež obsahuje předpoklady ku skutkové povaze nutné.
I. Čásť všeobecná.
Každé vůbec jednání neb opomenutí, o němž může jednající buď 1. již dle přirozených každému lehko poznatelných následků,
2. dle ustanovení zvláště vydaných a u známosť uvedených, neb
3. dle svého stavu, úřadu, povolaní, živnosti, zaměstnání neb vůbec dle svých zvláštních poměrů předpokládati, že je schopno ohrožovati život, zdraví a tělesní bezpečnosť člověka neb ohrožení ještě zvýšiti, jest přestupkem, povstalo-li z jednání neb opomenutí jednajícího nějaké těžké poškození na těle; přečinem pak
a) nastala-li z toho smrt člověka (§ 335);
b) jestliže jednání neb opomenutí týkalo se některého z předmětů v §§ 85 lit. c), 87 a 89 označených (železnice, parní stroje, telegrafy etc.); neb konečně
c) jestliže jednání neb opomenutí stalo se ve zvlášť nebezpečných, tam označených poměrech, a to i tehdy, jestliže tím nebylo způsobeno těžké poškození na těle (§ 337 tr. z.).
V tomto záhlaví uvedené trestné skutky proti bezpečnosti života jsou příbuzny s oněmi v záhlaví devátém označenými přečiny a přestupky proti zdraví lidskému, takže jest často těžko rozhodnouti, pokud delikt podobný má býti zařaděn v ten či onen obvod; hranici lze tím obtížněji nalézti, poněvadž § 335 výslovně v něm uvedené znaky vztahuje na delikty proti bezpečnosti života i na ony ohrožování zdraví a tak zřejmě delikty § 335 jsou zároveň přečiny a přestupky proti zdraví. Může tedy za okolností zvlášť kvalifikovaných dokonce i delikt do 9. záhlaví spadající (přečin neb přestupek proti zdraví) trestán býti jako přestupek dle § 335, jako na příklad v případě § 430 zanedbání dohledu na koně kočími neb podomky (roz. ze dne 15. května 1874 č. 3521, sb. č. 8; ze dne 9. prosince 1881 č. 9042, sb. č. 382; ze dne 1. října 1886 č. 8066 a mn. j.).
II. Druhy.
Přečiny a přestupky proti bezp. života dělí se tedy, jak naznačuje § 335 na delikty omisivní (spáchané opomenutím) a komisivní (spáchané zanedbáním náležité opatrnosti nebo přestoupením vydaných předpisů).
Zjistiti skutkovou povahu deliktů omisivních jest obtížnější, než zjištění skutkové povahy deliktů komisivních. Pro rozsah a podstatu prvních jsou asi rozhodnými následující směrodatná pravidla, čerpaná z rozsudků: Příčinou trestuhodnosti při zaviněném kulposním opomenutí jest nedostatek dobré a vážné vůle, věnovati náležitou pozornosť vykonávání uložených povinností. O trestuhodném opomenutí může se mluviti jen tehdy, bylo-li dotýčné osobě povědomo neb muselo-li jí a mělo dle okolností povědomo býti, že jest povinna jednati (roz. ze dne 20. listopadu 1882 č. 10146; taktéž ze dne 8. února 1884 č. 12416).
Opomenutí může se stanoviska § 335 tr. z. státi deliktem jen tehdy, jestliže ten, jenž se ho dopustil, zavinil jakýmkoli způsobem, event. zanedbáním nějaké, jemu uložené povinnosti, přivození okolností, ve kterých, neměl-li nastati výsledek, bylo třeba jeho činného zasažení (roz. ze dne 16. května 1884 č. 2113, sb. č. 641; ze dne 7. března 1884 č. 14383, sb. č. 752). Trestnost’ opomenutí není vyloučena tím, že obviněnému byla uložena povinnosť vykonati určité jednání, právoplatným úředním rozhodnutím cestou administrativní vydaným, leč materielně neodůvodněným (roz. ze dne 2. června 1886 č. 5748, sb. č. 945). Za kausalně trestný skutek proti bezpečnosti života má býti opomenutí pokládáno tehdy, je-li v něm obsažena některá z podmínek platnosti oněch okolností, z nichž nastal výsledek, dle tr. zákona na nich závislý (roz. ze dne 14. prosince 1888 č. 10571 sb. č. 1231) [§ 335].
III. Zvláštní případy těchto deliktů jsou: zanedbání povinné opatrnosti při plavbě po vodě, zacházení s parními stroji, parními kotly a paroloďmi, při výrobě a uschování zápalných těl, střelného prachu a jiných výbušných látek, při provádění dolování; dále náleží sem zanedbání opatrností, jež nařizují se v říčních policejních řádech; zanedbání předpisů řádu o železniční vozbě a pravidel železniční vozby, uschování petroleje a minerálního oleje (§ 337 tr. z.); nezachovávání předpisů při koupání v řekách (§ 338 tr. z.), porušení předpisů při zatajení porodu neprovdaných žen (§§ 339, 340 tr. z.); neopatrná neb rychlá jízda povozy neb koňmo (§§ 341, 342 tr. z.); neoprávněné živnostenské provádění praxe lékařské a ranhojičské (§§ 343, 344 tr. z.); nezachovávání předpisů při prodeji léčiv (§§ 345 — 353 tr. z.); neoprávněný prodej léčiv (§§ 354, 355 tr. z.); odborná pochybení lékařů (§§ 356 — 360 tr. z.); neoprávněný obchod jedem (§§ 361—371 tr. z.); zhotovování a opravování podezřelých zbraní opomenutí uschování nabitých ručnic (§§ 372—374 tr. z.); nesprávné udání doby úmrtí (§ 375 tr. z.) ; opomenutí povinného dohledu na děti (§§ 376 — 378 tr. z.); vstoupení ženštiny nakažlivou nemocí stižené do služby za kojnou (§ 379 tr. z.); opomenutí jistých opatrností přístavbách (§§ 380 — 387 tr. z.); nedovolené chování škodlivých zvířat (§ 388 a násl. tr. z.); zanedbání opatrnosti při dovoleném chování zvířete divokého (§ 390 tr. z.); nešetření opatrnosti při zlých zvířatech domácích, jich dráždění a štvaní (§ 391 tr. z.).

Citace:

VESELÝ, František Xaver. Skutky trestné proti bezpečnosti života . Všeobecný slovník právní. Díl čtvrtý. Rabat - Švakrovství. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1899, svazek/ročník 4, s. 442-444.